Chronická bronchitida a CHOPN: Jak je poznat a jak se liší od běžného kašle?

Kašel se pro mnohé stal společníkem na celou zimní sezónu. Příčin kašle je celá řada – akutní nebo chronická bronchitida, zápal plic a další. Jak je od sebe odlišit a jak ho léčit?
Zánět průdušek má dvě formy – akutní a chronickou. Akutní bronchitidu většinou zapříčiní nákaza viry z vnějšího prostředí, "pachatelem" však mohou být i bakterie. Tato forma nemoci se často rozvíjí jako komplikace zánětu horních dýchacích cest, ale může vzniknout i samostatně. Nemocný se zpravidla plně uzdraví a nemoc nezanechá na průduškách žádné následky.
Naproti tomu chronická bronchitida se rozvíjí postupně, na základě dlouhodobého dráždění dýchacích cest například prachem, tabákovým kouřem nebo nečistotami z ovzduší, popřípadě může jít o následek opakujících se infekčních zánětů.
Tato forma nemoci má kolísavý průběh, příznaky se zhoršují nebo zlepšují v závislosti na vnějších faktorech, jako jsou počasí nebo čistota ovzduší, a celkovém zdravotním stavu pacienta (oslabení nachlazením nebo jinou nemocí, fyzickou námahou, psychickým stresem).
Trvalé podráždění průdušek vyvolává chronický neinfekční zánět, jehož důsledkem je zvýšená produkce hlenu v pohárkových buňkách sliznice a kašel. Nemoc někdy vyústí až do chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která vede k poškození průdušek, omezení průtoku vzduchu v průduškách (obstrukci) a poškození plic, což může u nejtěžších forem nemoci dokonce narušit životně důležitou výměnu dýchacích plynů – kyslíku a oxidu uhličitého.
Kouření nemoc zhoršuje
Někteří lidé jsou k bronchitidě náchylnější než ostatní, muži bývají postiženi častěji než ženy; částečně snad proto, že více pracují v prašném prostředí a s toxickými látkami, jejichž výpary dráždí sliznici průdušek. Přesné důvody však lékaři neznají, vědí "jen", že „kuřáci mají 50x větší pravděpodobnost onemocnění chronickou bronchitidou než nekuřáci“.
Při akutním zánětu průdušek spojeném s nachlazením (virózou) bývá prvním příznakem rýma, zvýšená teplota, bolesti ve svalech a někdy i v zádech. Brzy následuje nejtypičtější symptom bronchitidy – kašel. Zpočátku je suchý a dráždivý, později se stává vlhkým a nemocný začne vykašlávat hlen.
Kašel se často zhoršuje v noci v poloze vleže a při vdechnutí dráždivých látek, ale někdy třeba jen při změně okolní teploty. Chronická bronchitida se popisuje jako produktivní kašel s vykašláváním hlenu, který se vyskytuje po většinu dnů v týdnu a trvá nejméně 3 měsíce v roce po dva po sobě následující roky. Její hlavní příznak – vlhký kašel – se může objevovat v záchvatech. Další projevy závisejí na tom, zda je přítomna obstrukce dýchacích cest nebo rozedma plic a nakolik jsou závažné.
Za vážnější onemocnění, oproti běžnému kašli, můžeme považovat rozedmu a CHOPN a infekce způsobené bakteriemi, kde jsou nutná antibiotika. Rozedmou plic rozumíme stav, kdy plicní sklípky zůstanou přeplněny vzduchem (člověk nevydechne vše, co nadechl), přepážky mezi nimi zanikají a plíce tak zůstávají v trvale rozepjatém stavu, což ztěžuje dýchání.
"Lidé s CHOPN s typem chronické bronchitidy mají tendenci k nadváze a v pokročilých stadiích nemoci jejich rty mívají namodralý nádech v důsledku cyanózy (modravé zbarvení tkání způsobené nedostatkem kyslíku). Zkrácený dech se objevuje při větší tělesné námaze. Při CHOPN s typem rozedmy plic, kdy již onemocnění způsobilo významné omezení dýchací plochy plic, je dušnost častější, tolerance fyzické námahy klesá a v konečných stadiích je člověk dušný i při běžných denních činnostech, jako je oblékání či vykonávání tělesné hygieny," vysvětluje pneumolog.
Když je hodně zle
Léčba chronické bronchitidy a CHOPN je nepoměrně svízelnější, neboť pacientovy průdušky a plíce jsou při tomto onemocnění nenávratně poškozeny a zúžení dýchacích cest v případě CHOPN se pomalu zhoršuje. K léčbě lze použít bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky, a někdy i fyzikální léčbu, jež pacientovi usnadní odkašlávání hlenu. Jóga a dechová cvičení mohou být někdy přínosné.
Nezbytné je vyloučit vystavení se všem látkám, které dráždí průdušky. Pacient by měl okamžitě přestat kouřit a nepobývat v prostředí se znečištěným ovzduším, zvlášť pokud ze zkušenosti ví, že konkrétní prostředí zhoršuje jeho obtíže. Důležitá je včasná léčba plicních infekcí a vhodné je také každoroční očkování proti chřipce.