Vyplatí se odkládat mateřství? Jaké jsou důvody a jaká rizika?

Vyplatí se odkládat mateřství? Jaké jsou důvody a jaká rizika?
Těhotenství ve vyšším věku je pro ženu i dítě rizikovější • Autor: iStock.com
9. března 2018 • 10:00

Není žádným tajemstvím, že matky prvorodičky jsou čím dále starší. Jde o soudobý trend, nebo je příčinou současný hektický styl života? Dá se říci, že obojí. Co vás čeká, když se rozhodnete mít dítě až kolem čtyřicítky?

Studujeme, pracujeme, splácíme hypotéky, snažíme se najít své místo pod sluncem a přirozeně partnera, se kterým budeme tvořit šťastný a harmonický pár. Nebo třeba máme ještě kupu jiných starostí – se členy rodiny, s jejich i svým zdravotním stavem či s nedostatkem soukromí. Léta běží a my postrádáme odvahu a čas k tak zásadnímu kroku, jako je založení rodiny.

Najednou je nám 40 a zjistíme, že sice máme dobré zázemí, ale že počít dítě není zas tak jednoduché. Ať ze strany partnera (má špatný spermiogram, problémy s erekcí apod.) nebo naší, byť se snažíme sebevíc. Může také nastat jiná situace: vysněný (a perspektivní) partner není v dohledu, práce nás nenaplňuje, ale stalo se to, že čekáme dítě. Konečně!?

Rizika těhotenství v pozdějším věku

Pravdou je, že těhotenství v pozdějším věku s sebou nese jistá rizika zdravotních komplikací pro ženu i plod. „Pokud je žena zdravá, je těhotenství v pozdějším věku více rizikové pro plod. Tím mám na mysli, že stoupá riziko vrozené vývojové vady plodu, ne riziko pro ženu samotnou,“ vysvětluje sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan z Centra Medio.

A dodává: „Je to dáno tím, že všechna vajíčka jsou u ženy vytvořená již v průběhu jejího nitroděložního vývoje a žádná další nová se již netvoří, pouze dozrávají. Pro ženu je v každém případě důležité vědět, že její plodnost postupně s věkem klesá, zpočátku o 4 až 5 procent ročně již od 25 let, v pozdějším věku je pokles ještě strmější.“

Kdy je ten přelomový rok?

Možná si kladete otázku, který věk je pro těhotenství vlastně brán jako pozdější, kdy by ženy měly brát více v potaz případná zdravotní rizika. U každé ženy je to samozřejmě individuální věc (podle jejího zdravotního stavu apod.), ale přelomovým bývá věk kolem 35 let směrem nahoru, kdy je třeba ve zvýšené míře hlídat těhotnou ženu i plod.

„Trend dnešní doby skutečně udává těhotenství jasný směr. Zatímco před dvaceti lety byla prvorodička starší 25 let výjimkou, dnes se běžně ve své praxi setkávám se ženami i o deset let staršími. Těhotná žena v pozdějším věku, zvláště kolem 40 let, může však těhotenství snášet hůře. To bývá spojeno s častějším výskytem hypertenze, těhotenské cukrovky a dalších onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Turčan.

První porod bývá těžší

Z hlediska možných komplikací pozdních těhotenství hraje roli, zda jde o prvorodičku, či ženu, která již dítě má. „Pokud žena již byla těhotná, její tělo prodělalo mnoho změn – prsní žlázy se plně dovyvinou až v průběhu gravidity, stejně tak pánev je mnohem pružnější a lépe se přizpůsobuje těhotenským změnám v mladším věku. Jestliže již tedy nějaký porod proběhnul, vše jde podruhé většinou snadněji a je tak trochu předpřipraveno od porodu prvního. U starších prvorodiček bývá vyšší výskyt těhotenských komplikací, jako například zvracení či preeklampsie, která je spojená s významným ohrožením zdraví i života jak ženy, tak plodu.“

Sex v těhotenství u starších rodiček

A jak s intimním životem? Pravdou je, že tělo čtyřicetileté ženy je odlišné od těla ženy pětadvacetileté. Nejen ve vzhledu, ale především v jeho fungování, možnostech i limitech. Vše je však individuální a je tedy třeba své tělo a jeho reakce sledovat, případné nejistoty a nastalé zdravotní problémy řešit s lékařem.

„Rád bych ženám připomenul, že těhotenství samo o sobě není nemoc. V oblasti pohlavního života je samozřejmě potřeba brát v potaz nejen věk ženy, ale i to, jak se cítí a jaký vliv na ni má samotná sexuální aktivita. Je tedy zapotřebí se řídit zdravým rozumem a především svými pocity. Pokud vše probíhá relativně v klidu, žena nemá bolesti, křeče v podbřišku, nekrvácí nebo nešpiní, není důvod, proč by nemohla mít pohlavní styk. Pokud ale po styku bude mít problémy – bolesti, křeče, krvácení – je vhodné raději koitus vynechat. Neznamená to ale, že nesmí mít orgasmus, zde se dají uplatnit alternativní sexuální praktiky. Většině vadí jen mechanické podráždění při koitu, ne orgasmus jako takový. Pokud ale bude mít žena potíže i při orgasmu, je lepší pak být, zvláště v průběhu prvních tří měsíců, bez sexu,“ radí sexuolog.

Jaká je šance přirozeně otěhotnět v 35 letech?

Otázkou zůstává, jaká je vůbec šance, že žena po 35. roku věku (a více) otěhotní přirozeným způsobem. Mnohé ženy (páry) se o dítě marně pokoušejí i několik let. „Zatímco ve věku kolem 22–23 let je pravděpodobnost přirozeného početí asi 25 procent, ve věku 36 let je to jen 15 procent, ve 37 letech asi 12 procent, ve 39 letech již jen 8 procent a ve 43 letech pod 5 procent! Jeden z hlavních důvodů je ztenčování zásob vajíček schopných dozrávání a zhoršování jejich kvality. Do jisté míry může přispět i životospráva, ale značná část je geneticky dána,“ zmiňuje lékař.

Jak se připravit na těhotenství?

„Příznivý vliv na početí má především zdravý životní styl, nekuřáctví, omezení konzumace alkoholu, zvýšení příjmu kyseliny listové. Využít lze přípravky s mateří kašičkou a fytoestrogeny (zvláště v případech se zvýšenou hladinou mužských pohlavních hormonů) a pro zlepšení kvality a podporu dozrávání je rovněž vhodné zvolit přípravky s myoinositolem, jehož užívání dokonce snižuje riziko gestačního diabetu, tedy těhotenské cukrovky, a riziko preeklampsie. U žen s nadváhou nebo obezitou jsou také vhodné přípravky, které kromě myoinositolu obsahují D-chiro-inositol, látku pomáhající upravit metabolismus,“ doporučuje lékař.

Jídelníček v těhotenství

„Jídelníček starší prvorodičky se prakticky neliší od těch mladších žen, každopádně bych se vyhnul konzumaci alkoholu, syrového masa, plísňových sýrů a kofeinu ve větší míře. Dodržovat pitný režim, do jídelníčku zařadit alespoň 2–3x týdne mořskou rybu, více čerstvé zeleniny a ovoce
Jako prevence zvracení a nevolností je vhodná konzumace jídla v menších dávkách a častěji a spíše ne sladkostí, ale potravin s nižším glykemickým indexem, aby se tak pomohla zajistit stabilnější hladina cukru v krvi,“ uvádí lékař.

Zpravidla se ženy na plánované těhotenství připravují opravdu zodpovědně, věnují životosprávě jako takové více času a pozornosti a snaží se preferovat zdravý životní styl. Podle průzkumu asi 20 procent českých žen plánujících těhotenství přestává kouřit a zásadně omezuje konzumaci alkoholu. Pravdou je, že by dané procento mohlo/mělo být vyšší, ale vždy záleží na osobním přístupu každé ženy k mateřství a životu vůbec. A ten nelze nařídit nebo do důsledku kontrolovat, každá žena k zodpovědnosti za sebe i dítě musí dojít vlastní (přirozenou) cestou.

Článek vyšel v původním znění v tištěném časopise Moje zdraví.

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.