Vše o letním koupání v přírodě: Kam můžete v Česku vyrazit?
Kdo by se nechtěl v létě osvěžit? Pokud ale nebydlíte v domě a nemáte k dispozici bazén a na přeplněná koupaliště se vám nechce, nezbývá vám nic jiného než vyrazit k rybníku. Koupání v přírodě má ale pravidla, která je nutné dodržovat. Proč?
Jak zjistíte, kde se můžete koupat?
Informace o kvalitě vody v koupalištích najdete na webových stránkách www.koupacivody.cz nebo na stránkách ministerstva zdravotnictví.
Pokud jste z Prahy, přírodní voda nejvhodnější ke koupání je na koupališti Divoká Šárka – velká nádrž, koupaliště ve volné přírodě Motol, přírodní biotop Lhotka a přírodní biotop Radotín.
Zvýšené riziko zdravotních problémů je v současné době na těchto místech:
- Hostivařská přehrada v Praze
- Máchovo jezero (pláž hotelu Port)
- písník Hradišťko
- vodní nádrž Sedlice
- koupaliště Rolava – brouzdaliště
- vodní nádrž Skalka – u ATC Podhoří
- pískovna Vrnické jezero
- vodní nádrž Brušperk I
- VN Těrlicko, Pacalůvka, Těrlicko střed, Pod motelem
Voda naprosto nevhodná ke koupání je na těchto místech:
- koupaliště Bílá voda – Chodov – písečná pláž
- koupaliště Chrastava
- Příbram – Nový rybník
- rybník Hejtman
- Staňkovský rybník
Pozor, kvalitu koupacích vod pravidelně sledují krajské hygienické stanice a provozovatelé koupališť, ale pouze na vybraných místech. Na řadě míst se testování vody z různých důvodů neprovádí nebo data nejsou aktualizovaná. Proto vždy dejte na svou intuici a ve vodě, která vypadá znečištěně, se radši nekoupejte. Zvláště, pokud máte malé děti!
Jednoduchý test na sinice s PET lahví
Ne vždy platí, že zelená voda znamená sinice. Mohou to být i obyčejné řasy. Odlišit je od toxických sinic pomůže tzv. Maršálkův test. Postup: naplňte průhlednou láhev, například PETku, až po hrdlo a nechte 20 minut odstát. Pokud se vytvořil u hladiny zelený proužek nebo povlak, který vypadá jako zelená krupice nebo sekané jehličí, ale zbytek vody zůstal čirý, jsou ve vodě sinice. Zůstala-li voda zelená, obsahuje řasy.
Rozdělení přírodních koupališť
Ve volné přírodě máte šanci si užít vodní radovánky v podstatě na třech místech. První tvoří placená koupaliště, u kterých jsou majitelé povinni hlídat kvalitu vody a obvykle tu za vstupné poskytují i řadu dalších služeb. Dalším druhem koupališť jsou taková, která nemají žádného majitele, ale koupat se sem chodí větší množství lidí. Na čistotu vody tu dohlíží hygienici. Nejnebezpečnějšími místy na koupání jsou pak taková, na která nikdo nedohlíží (například lomy v lesích) ani nekontroluje kvalitu vody. Právě tady vám hrozí nejvíc zdravotních rizik a koupání je tu na vlastní nebezpečí.
Většina lidí se při koupání v přírodě nejvíc bojí vody znečištěné sinicemi. Podle ministerstva zdravotnictví ale mnohem víc hrozí jiná zdravotní rizika. Mezi ty nejčastější patří úrazy (nejčastěji poranění páteře) a utonutí.
Abyste si koupání v přírodě užili ve zdraví, vezměte si k srdci následující rady:
1. Nechoďte se koupat sami. Nikdy nevíte, co se může stát.
2. Nekoupejte se těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem – a určitě nepijte alkohol.
3. Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
4. Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou.
Minimalizujte riziko úrazů
Při plavání ve volné přírodě dochází nejčastěji k úrazům, které způsobí skákání do vody z výšky. Lidé si tak často přivodí otřes mozku, v horším případě pak poranění páteře, které vede k ochrnutí rukou nebo nohou. Nechtěné pády, uklouznutí nebo zakopnutí způsobují naraženiny, vyvrtnuté kotníky nebo zlomeniny, které se ve volné přírodě špatně ošetřují. Stejně tak se můžete pořezat o sklo nebo jiné odpadky, proto je vždycky lepší nosit na koupání na veřejně přístupných místech boty do vody. Své zdraví a někdy i život můžete ale ohrozit i ve chvíli, kdy vás u vody poštípe hmyz, na který jste alergičtí. Proto mějte vždy u sebe antihistaminika, která zabrání rozvoji anafylaktického šoku.
„Pozor, tonoucí se člověk většinou nevolá o pomoc!“
Vyhněte se infekci
Ve vodách, do nichž se chodíme koupat, žije celá řada nejrůznějších organismů. Většina z nich nám neškodí, ale existují i takové, které pouhým okem nevidíme (bakterie, řasy, sinice), a přesto nám mohou způsobit zdravotní problémy. Pokud se vody nechtěně nalokáme, mohou se u nás objevit střevní nebo žaludeční potíže, vyrážky a někdy také horečnatá onemocnění nebo zánětlivé choroby očí a uší. Právě proto je důležité sledovat v koupací sezóně informace o tom, na kterých místech je koupání bezpečné a kterým bychom se měli raději vyhnout.
Návod na orientační určení, zda voda obsahuje řasy nebo sinice:
Naplňte PET láhev vodou a nechte minimálně 20 minut stát v klidu na světle. Pokud se za tuto dobu vytvoří u hladiny v láhvi zelený kroužek (podoba zelené krupičky nebo drobného jehličí) a jinak zůstane voda čirá, jedná se o sinice. Jestliže voda v lahvi zůstane rovnoměrně zakalená nebo se začne tvořit větší zákal u dna, pravděpodobně půjde o řasy. Jestliže voda obsahuje sinice, je vhodné omezit pobyt ve vodě na minimum a po vykoupání se osprchovat čistou vodou. Pozor si dejte zejména u dětí, těhotných žen a starších lidí.
Když jde o život
K největším rizikům při koupání patří bezpochyby tonutí. Dochází k němu nejčastěji při přecenění našich plaveckých schopností nebo po požití většího množství alkoholu. Obojí je možné ovlivnit zdravým rozumem, na což bychom při koupání v přírodě neměli nikdy zapomínat. Zbytečné riskování se zkrátka nevyplácí. Pokud se ale dostanete do situace, kdy se bude někdo ve vaší blízkosti topit, měli byste vědět, jak mu co nejlépe pomoci. Zlaté pravidlo zní, že do vody bychom měli pro tonoucího doplavat jen v tom nejkrajnějším případě. Lidé, kteří se topí, totiž zoufale bojují o život a v takové chvíli by nás mohli snadno zranit, nebo dokonce stáhnout s sebou pod hladinu. Postupujte tedy tímto způsobem:
1. Pokuste se zachránit tonoucího podáním nějakého dlouhého předmětu přímo ze břehu, například tyče nebo klacku.
2. Jestliže to nejde, dříve, než skočíte do vody, sundejte si oblečení a boty.
3. Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám tonoucí zmizí pod hladinou, ať víte, kde to bylo.
4. Zachyťte ho rychle a razantně a zezadu ho táhněte za podpaží k nejbližšímu břehu. Plavte naznak.
5. Po vyčištění úst tonoucího (od bahna, písku a podobně) okamžitě přikročte k umělému dýchání a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
6. Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc na telefonním čísle 155.
