Noční můra rodičů: tonoucí dítě. Nové metody první pomoci
Léto je v plném proudu, většina z nás míří k moři, rybníkům či řekám. Těšíme se na vodní radovánky a mnohdy přeceňujeme své síly. I zkušenému plavci tak může hrozit nebezpečí.
Tonutí. Statistika říká, že nejvyšší riziko tonutí je u dětí ve věku od jednoho do čtyř let, proto u vody důsledně své ratolesti hlídejte. Utonutí je bohužel nejčastější způsob úmrtí při sportování či letních radovánkách ve vodě, nejvíce případů je ve věkové kategorii 15–19 let.
Co se děje při tonutí? Polykáme vodu, může nastat křečovité stažení hrtanu (laryngospasmus) a následně dochází ke vdechování tekutiny do plic, čímž se snižuje množství kyslíku v krvi, ve tkáních a naopak vzrůstá hladina oxidu uhličitého v organismu. Voda, která vnikla do plic, poškozuje plicní tkáň. To vše vede ke snížení tepové frekvence a následně k srdeční zástavě v důsledku nedostatku kyslíku.
Pozor, tonoucí nevolá o pomoc, říká záchranář. Více čtěte zde.
První pomoc při tonutí
Dnes se již nerozděluje tonutí na „suché“ (voda se nedostala do plic) a „mokré“ (voda se dostala do plic) či na tonutí ve sladké nebo slané vodě. Pro první pomoc tento fakt nemá žádný význam, postup je ve všech případech stejný/ podobný.
Člověk při vědomí
* hoďte mu záchranný kruh, provaz, nafukovací lehátko apod., aby se mohl zachytit
* není-li to možné, doplavte k tonoucímu, nechte si odstup zhruba 2 metry, aby vás v panice nestáhl pod vodu, podejte mu záchranné pomůcky, kterých se může chytit, a dopravte ho ke břehu
Člověk v bezvědomí
* reagujte rychle, do vody neskákejte, ale vstupte, aby se vám neponořila hlava a neztratili jste kontakt s tonoucím
* otočte ho na záda, dlaněmi chytněte hlavu a odtáhněte ke břehu
Nesnažte se z člověka vylévat vodu, která vnikla do žaludku či plic. Vyčistěte dutinu ústní a následně pokračujte podle jeho stavu. Je-li člověk v bezvědomí, ale normálně dýchá, uložte ho do zotavovací polohy a kontrolujte dýchání. Při bezvědomí a absenci dýchání okamžitě zahajte resuscitaci.
Zranění ve vodě
Existuje několik možností zranění ve vodě. Mezi nejvážnější patří poranění páteře při skoku do (zpravidla neznámé) vody, mezi méně vážné řadíme pořezání či šlápnutí na ostrý předmět ve vodě. U moře se můžeme setkat také například s požaháním medúzou či bodnutím mořským ježkem.
Jak postupovat?
Poranění páteře při skoku do vody
* je třeba urychleně pomoci, aby nedošlo k tonutí (ale při vstupu do vody nevytvářejte velké vlny)
* pokud se zraněný nachází obličejem dolů (do vody), šetrně jej otočíme na záda
* je-li v bezvědomí a nedýchá, rychle ho dopravíme na mělkou vodu a pokusíme se jej vyndat na břeh tak, aby nedošlo k rotaci páteře (aby páteř zůstala ve své ose), ihned zahájíme resuscitaci
* vždy je lépe, pokud se na záchraně podílí více lidí a každý fixuje určitou část těla
* jsme-li sami a člověk je při vědomí, dopravíme ho ke břehu, podporujeme ho ve vodě a počkáme s vytažením na břeh na záchranáře (aby nedošlo k většímu poškození páteře)
Pořezání či šlápnutí na ostrý předmět
* střep či jiný předmět uvíznutý v ráně pouze lehce opatrně vyndáme
* předměty zabodnuté hluboko v ráně nevytahujeme!
* ránu obvážeme okolo daného předmětu (pozor, ať jej nestlačíte více dovnitř)
* pokud v ráně nic nevězí, vydezinfikujeme ji, případně obvážeme či zalepíme
* v závažnějších případech voláme záchrannou službu
Poranění medúzou
Jak poznáme, že jde o medúzu? Objeví se náhlá pálivá bolest na kůži, která v místě požahání chapadlem zčervená. Zraněné místo svědí, brní a dochází k jeho tuhnutí. Těžší stavy může doprovázet zvracení, horečka, svalová slabost či potíže s dýcháním.
První pomoc při poranění medúzou:
* odstraňte chapadla z kůže a místo omyjte mořskou a následně octovou vodou
* v těžších případech (či prudké alergické reakci) volejte záchrannou službu
Bodnutí mořským ježkem
Při šlápnutí na mořského ježka (na jeho ostny) dochází ke vzniku bolestivých ostrých ranek a často k jejich infekci.
První pomoc při bodnutí mořským ježkem:
* odstraňte ostny a dávejte pozor, aby se v ráně nezalomily (jsou velmi křehké), ideálně použijte pinzetu
* ránu dobře vydezinfikujte
* objeví-li se zarudnutí rány, otok či hnis, je nutné navštívit lékaře
Naučte se dávat první pomoc
„Provádíme kurzy pro jednotlivce, firmy, školy či profesionální zdravotníky s cílem naučit je vše tak, aby byli schopni pomoci kdykoli a v podstatě kdekoli. Lektoři jsou profesionální záchranáři s dlouholetou zkušeností z každodenní praxe. Díky tomu každý získá opravdu ucelený přehled o dané problematice a zároveň bude mít dostatek prostoru pro nácvik praktických dovedností. Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat, nejen pro své blízké,“ vzkazuje vedoucí školicího střediska, záchranář Bc. Martin Smolík, DiS, www.skoleniprvnipomoci.cz
