Můžu se dnes ještě nakazit tetanem? | Moje zdraví

Můžu se dnes ještě nakazit tetanem?

17. dubna 2018 • 12:00

Mnohdy bereme tetanus jako hypotetickou nemoc, která nám dnes již nehrozí a vyskytuje se pouze v historických filmech. Je to ale pravda?

Pravdou je, že tetanus ze světa nezmizel. To, že dnes u nás na něj lidé houfně neumírají, jako tomu bylo v minulosti, je zásluhou plošného očkování a také toho, že dnes nepřicházíme tak často k vážným, především bodným zraněním. Navíc se při práci s půdou většinou chráníme pracovními rukavicemi.

Co jsou bakterie vyvolávající tetanus vlastně zač? „Tetanus je vyvoláván bakterií Clostridium tetani, která má tvar tyčinky. Její charakteristickou známkou je růst bez přítomnosti kyslíku, což představuje riziko právě u hlubokých bodných ran, kde je přístup kyslíku omezen. Zatímco vlastní bakterie je poměrně citlivá na vnější vlivy, její spory jsou velmi rezistentní a často se vyskytují v půdě bohaté na organický materiál. Nakazit se tedy můžeme zejména ostrým bodným nástrojem, který je kontaminován půdou či chlévskou mrvou. V trusu domácích zvířat se totiž Clostridium tetani vyskytuje velmi často. Nakazit se ovšem může člověk například i kontaminovaným heroinem,“ říká prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., předseda České vakcinologické společnosti.

Kde se nakazíme?

V dnešní době, kdy jsme spíše „zavření“ v kancelářích, než abychom se od rána do večera rýpali v hlíně, jsou pro nás rizikové spíše rány způsobené rezavým hřebíkem při zvelebování chat či chalup, ale také od obyčejné třísky nebo píchnutí trnem. Ve hře jsou i otevřené zlomeniny či popáleniny, do kterých je infekce následně zavlečena. V ráně se spory bakterie začnou množit a vylučovat neurotoxiny, jedovaté látky, které pronikají do okolních nervových zakončení a šíří se jejich vlákny.

Dramatický průběh

Podle informací profesora Prymuly se inkubační doba tetanu pohybuje od tří do třiceti dnů, přičemž první projevy ve většině případů nastupují obvykle za jeden až dva týdny.

„Onemocnění začíná křečemi žvýkacích svalů. Nemocný má bolestivě stažená ústa a těžko polyká. Obtíže postupně přecházejí i na mimické svaly, výraz obličeje může připomínat křečovitý smích. Napětí a křeče se dále rozšiřují na kosterní svaly, na šíji, svaly v okolí páteře, na trup a na končetiny. Křeče se zpočátku objevují v občasných záchvatech, později se jejich frekvence zvyšuje. Typické je strnutí šíje. U nás se však v posledních dvaceti letech vyskytlo pouze několik ojedinělých případů tohoto onemocnění. Léčba je možná, ale nesmí přijít pozdě,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Roman Prymula.

Další formy tetanu

Kromě nejzávažnějšího, tzv. generalizovaného tetanu, který tvoří 80 procent všech onemocnění, je další formou takzvaný místní tetanus (lokalizovaný).

„Jde o málo častou formu onemocnění, při které mají pacienti trvalý stah svalů v oblasti zranění. Stahy mohou přetrvat mnoho týdnů, než postupně odeznějí. Místní tetanus bývá mírnější, pouze kolem jednoho procenta případů je smrtelných, nicméně může předcházet nástupu tetanu generalizovaného,“ upozorňuje odborník.

Očkování je nezbytností

Vakcinací na tetanus prošel během života několikrát každý z nás dospělých – máme ale zpravidla tak trochu zmatek v tom, jaká jsou dnes platná doporučení, kdy je nutné vakcínu opakovat a v kolika letech se začíná u dětí.

„Proti tetanu očkujeme již děti od dvou měsíců v rámci hexavakcíny, druhá a třetí dávka je aplikována v měsíčních odstupech a první přeočkování mezi dvanáctým a patnáctým měsícem. Pátá dávka je podána mezi pátým a šestým rokem života, šestá mezi desátým a jedenáctým rokem, následuje přeočkování mezi dvacátým pátým a dvacátým šestým rokem života," vysvětluje odborník.

Poté se očkuje pravidelně s odstupem deseti až patnácti let. U jedinců nad šedesát let a osob s oslabenou imunitou se přeočkovává po deseti letech.

"Pokud dojde k rizikovému poranění a pacient byl v posledních pěti letech očkován, akutně se nepřeočkovává. Pokud však uplynulo více než pět let od očkování, aplikuje se jedna dávka vakcíny a u neočkovaných se přidává i dávka protitetanového globulinu,“ říká profesor Prymula.

Pátrání v paměti

Ovšem po pravdě, kdo si pamatuje, kdy byl naposledy očkován? Zpravidla marně tápeme v paměti. Často se tak stane, že daný „termín“ prošvihneme o rok, dva roky či více. Jak moc to vadí? „Při promeškání termínu přeočkování je možné očkovat posilující dávkou i po dvaceti letech. Protilátky je možno laboratorně běžně stanovit, a tak potvrdit, zdali je dotyčný jedinec chráněn, nebo nikoli. Očkovat je možno také těhotné i kojící ženy,“ říká lékař.

Nepříznivé reakce?

Mnohdy mají zejména alergici na určitá očkování nepříznivé reakce, proto se bojí dalších vakcinací. Jak to bývá v těchto případech? „Reakce jsou běžné, závažné se vyskytují zcela zřídka. Pokud se už z nějakých důvodů přeočkovává častěji, může se projevit lokální reakce (otok, zarudnutí) daná nadbytečným množstvím tetanického anatoxinu,“ uklidňuje profesor Prymula.

Každopádně myslete na přeočkování tetanu včas. V dospělosti je interval přeočkování maximálně 20 let, u osob s oslabenou imunitou a starších 60 let je třeba přeočkovat každých 10 let.

Autor: Helena Míková, prof. MUDr. Roman Prymula
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.