Mozek neničí jen alzheimer. Znáte další druhy demencí? Je jich deset!
Alzheimerova choroba je asi nejznámější demencí, která se objevuje především ve vyšším věku, ale není jediná. Příznaky těch ostatních jsou přitom podobné. Předcházet jejich vzniku se bohužel prakticky nedá, někdy je možné alespoň zpomalit jejich nástup.
Demence byly dlouho velmi vzácné. Vysvětlení je nabíledni. Lidé většinou nežili tak dlouho, aby se taková degenerace mozku a jeho funkcí stihla projevit. Dneska jimi ve vyspělém světě trpí pět procent lidí starších pětašedesáti let a se stoupajícím věkem jich přibývá. Proč, to zatím medicína tak úplně netuší.
Podívejte se, jak Alzheimerova nemoc likviduje mozek:
Na druhou stranu je dobré vědět, že demence neboli celkový úbytek mozkových funkcí je nemoc, není to přirozená a nutná součást stáří – existuje mnoho lidí, kteří se dožijí osmdesátky či devadesátky, aniž by je tato potíž postihla. Samozřejmě mohou si pamatovat méně než v mládí, ale to nelze označit za projev některé z demencí.
10 typů demencí
Odborníci rozlišují deset typů demencí. Společné pro ně je, že jde o poruchu intelektu, paměti a osobnosti, která se částečně mění. Nelze je tedy zjednodušit na to, že člověk zkrátka zapomíná víc, než by se dalo vysvětlit stárnutím.
Některé demence jsou nemocí samy o sobě, jde například o Alzheimerovu chorobu, případně může jít o demenci, která se rozvine jako součást jiné choroby, například demence při Parkinsonově nemoci, která naštěstí nepostihuje zdaleka všechny parkinsoniky.
Každopádně riziko rozvoje některé z demencí zásadně stoupá s věkem, výjimečně se mohou objevit už kolem padesátky. Lékaři hovoří o demenci, která se objeví před pětašedesátkou, jako o předčasné.
Jak se pozná demence?
Nejznámější a rovněž nejběžnější ze všech demencí je Alzheimerova choroba. Její nástup, podobně jako u jiných demencí, bývá postupný, lepší chvilky se střídají s těmi slabšími. Pro rané stadium alzheimera jsou typické zapomínání, dávání věcí na neobvyklá místa, problémy s časovou i prostorovou orientací, atypická náladovost. Později se přidávají potíže s oblékáním a hygienou, bloudění na známých trasách, nevypínání domácích spotřebičů. Následuje fáze, když už pacient potřebuje neustálou péči.
Stanovit diagnózu přitom není úplně snadné. "Pro potvrzení, že jde opravdu o tuto nemoc, je třeba udělat sérii vyšetření, která vyvrátí, že by demence byla způsobena čímkoliv jiným. Většinou jde o zevrubné vyšetření osobní i rodinné anamnézy, vyhodnocení všech změn z uplynulých měsíců či let. Dále pak test kognitivních funkcí, klinické vyšetření doplněné laboratorními testy a případně CT a magnetická rezonance mozku," vysvětluje geriatr Pavol Šalamon. Vyšší riziko rozvoje nemoci mají ženy.
Dle odborných odhadů trpí Alzheimerovou chorobou v České republice asi 150 tisíc lidí a dle publikace Alzheimer Europe (Dementia in Europe Yearbook 2019) se toto číslo do roku 2050 téměř zdvojnásobí.
Alzheimer není jediný
Kromě Alzheimerovy choroby mohou lékaři diagnostikovat například korovou demenci s Lewyho tělísky, která se projevuje podobně. Její tělesné příznaky mohou navíc připomínat i Parkinsonovu nemoc, často ji navíc provázejí bludy.
Demence může být i jedním z doprovodných příznaků Parkinsonovy choroby, postihuje deset až dvacet procent nemocných, zpočátku se projevuje zpomaleným myšlením.
Existuje rovněž Pickova choroba, která patří mezi frontotemporální demence a projevuje se mimo jiné výraznými poruchami chování, později se přidávají poruchy osobnosti a emotivity, příznačné jsou euforie s nevhodným vtipkováním, hypersexualita, deviace, přejídání se. Do povědomí se dostala ve chvíli, kdy jí onemocněl Bruce Willis.
Velmi pomalý vývoj demence je příznačný pro levostrannou degeneraci frontálního kortexu. Začíná problémy se čtením i psaním textu, neschopností vzpomenout si na správné slovo, komolením slov. Demence se může vyskytnout i coby následek poškození mozku infarkty či po prodělané vážné infekci, jako je třeba nemoc šílených krav.
Co způsobuje demenci?
Proč přesně se u někoho vyvine demence, a u někoho ne, zatím věda ani medicína s jistotou říct neumí. Ale dokážou už říct, co zvyšuje pravděpodobnost, že někoho postihne. Zdá se, že jedním z viníků je například kouření – to si lidé už dokážou spojit s rizikem rozvoje rakoviny, ale s duševními potížemi moc ne.
"Výzkum dopadů kouření v oblasti moderních neurověd je fascinující a dochází zde k významnému souběhu řady již dříve ověřených hypotéz," říká například přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN docent Martin Anders.
Podle něj kouření zvyšuje riziko vzniku řady neuropsychických onemocnění, jako jsou právě demence, ale také například schizofrenie či depresivní poruchy. A podobné je to s alkoholem – podle internisty Pavla Kohouta z pražské Thomayerovy nemocnice přemíra alkoholu zvyšuje riziko, že člověka postihne demence.
