Letní bylinky, kolem kterých chodíme. Budete se divit, s čím vám pomůže lopuch nebo růže
Když nás něco začne bolet, jako první saháme po přírodní léčbě, kdy hraje roli doplňkovou, ale i hlavní. Kašel, drobné poranění, ženské obtíže, s tím vším a s vícero problémy nám pomohou bylinky. Nemusíme pro ně chodit daleko, rostou tam, kde chodíme. Víte, kdy, jak a na co je použít?
Při svých letních procházkách se dívejte pozorně kolem sebe, naše louky a zahrádky toho skrývají mnohem víc. Vyhněte se jen národním parkům a chráněným oblastem a nesbírejte ohrožené druhy. „Bylinky se suší při mírných teplotách kolem 40 stupňů, uchovávají se v suchu, ve tmě, v uzavřených nádobách, většinou při pokojové teplotě,“ radí milovnice bylinek a zakladatelka značky přírodní bylinné kosmetiky Caltha Michaela Vaněčková. Pokud je budete používat na kůži nebo vlasy, nemůžete udělat chybu, ale při vnitřním používání pozor na kontraindikace, například vrbu by neměly užívat těhotné ženy nebo ti, kteří trpí na žaludeční vředy. Co vše můžeme právě sbírat?
Lopuch větší
Jako malí jsme si z něj na procházkách lesem dělali deštník a jeho plody z pejsků vyčesáváte ještě několik dní. Málokdo ale ví, že lopuch je přírodní zázrak. Pomáhá s otoky, zlepšuje funkci lymfatického systému, snižuje hladinu cukru v krvi, má protizánětlivé účinky. Odvar se doporučuje při angíně a olej zklidňuje podrážděnou pokožku a zmírňuje známky předčasného stárnutí. Vmasírování vylisovaného oleje z kořene lopuchu podporuje růst vlasů a zbavuje lupů.
Lopuch najdete v lesích, poblíž vody, s červeným květenstvím a až půl metru velkými listy je nepřehlédnutelný. Asi vás překvapí, že lopuch je jedlý, ale nedělejte si salát z listů, jsou hořké. Chutnat vám bude kořen, který je běžnou součástí japonské kuchyně.
Jitrocel větší
Ten se silnými a tuhými listy, který roste v udusané půdě. Tedy především v místech, kde je častý pohyb lidí – v pěšinách. Vždy lze vybrat listy, které jsou poněkud stranou a čisté a nasušit je. Jitrocel je obecně výborný pro odvedení hlenů. Při kašli, infekcích horních i dolních cest dýchacích, bronchitidě. V podobě čaje nebo sirupu pomůže hleny odvést pryč, jednoduše vykašlat. Stejně dobře působí jako první pomoc v případech zanícení zubních kanálků a zubního váčku, kdy stačí čerstvý větší lístek rozkousat, aby pustil šťávu, a ponechat v ústech. Jak říká herbalistka Veronika Alexová, pozor jen, každé tělo si najde svou vlastní cestu, kudy se v takovém případě hlenu zbavit: „Má vlastní zkušenost zahrnuje oči, kdy se na druhý den ráno vše nepatřičné vylučuje tudy.“
Rozkousaný list působí velice dobře také na hmyzí bodnutí, kde postižené místo zklidní a pomůže předejít případnému zanícení. Vedle toho jitrocel kopinatý, ten s úzkými a dlouhými listy, čistí zažívací trakt, především žaludek a tenké střevo, pomáhá tak kvalitnímu a klidnému zažívání.
Růže šípková
Planou růži potkáte u cest, u polí. Odrazuje trny, ale na podzim už si šípky trháme pro okrasu nebo na čaj. Málo se ale ví, že léčivé účinky má jak plod, tak onen jednoduchý květ.
Zpočátku byla růže pěstována pouze jako léčivá rostlina v klášterech. Plody totiž obsahují velké množství účinných látek – kromě velkého množství vitaminu C také vápník, vitaminy B, E, K, fosfor a železo. Právě vzhledem k vysokému obsahu vitaminu C (dvakrát více než u citrusových plodů) se šípky používají k prevenci a léčbě nachlazení. I květy ale mají protizánětlivý a protirevmatický účinek. Jsou doporučovány u průjmů, při kašli a pomáhají při úpravě střevní mikroflóry po užívání antibiotik. „Výtažky z různých druhů růží brání buňky před oxidativním stresem a pomáhají také vyhlazovat nerovnosti na pokožce. Najdete je v luxusních krémech proti vráskám, ve zpevňující kosmetice, na problematických partiích je nepostradatelný i k hojení strií. A možná je zahlédnete ve složení krémů na nohy, pomáhají totiž stahovat vlásečnice – fungují tedy proti tzv. metličkám. Šípkový olej zvyšuje odolnost kůže proti infekčním onemocněním a zklidňuje její podráždění,“ vyzdvihuje pozitiva růže Michaela Vaněčková
Růže rostou na suchých stanovištích, u cest. Záměny se bát nemusíte, jiné druhy růží se dají použít obdobně. Šípky se sbírají v době plné zralosti v září a říjnu před prvními mrazíky. Suší se při cca 40 stupních, dosušují se při pokojové teplotě.
Kontryhel obecný
Nepřehlédnutelný list s typickou kapkou uvnitř, která někdy nezmizí ani během suchého slunečného dne. Bylina je známá pro své účinky na ženské orgány, především dělohu, které navrací přirozenou rovnováhu. Vyživuje tkáně a tonizuje je, proto může být nápomocná v případech nepravidelné menstruace, bolestí, problémů s otěhotněním, které mají svůj původ právě v nedostatečně aktivních svalech pánevního dna. Odvádí z nich přebytečnou vlhkost, kvůli které jsou tkáně ochablé a s tendencí k zanícení. „Díky svým svíravým účinkům pomáhá lépe hojit rány a poranění, např. po porodu, dáseň po vytrženém zubu. Je prospěšný také pro děti, které i přes dostatečný příjem jídla neoplývají svalovou hmotou. Zde kontryhelový čaj působí velice příznivě. Jde o silnou bylinu, proto v čajovém výluhu není potřeba velkého množství listů,“ uvádí Veronika Alexová.
Měsíček lékařský
„Jeho zářivé žluté až oranžové hlavičky jsou okrasou mnoha zahrádek a ví se, že je léčivý, hojivý, ale opomíjené jsou třeba jeho účinky proti stárnutí,“ vypráví Míša Vaněčková, zakladatelka přírodní kosmetiky Caltha. O blahodárném vlivu na náš organismus věděli už staří Egypťané a Peršané. Čaje nebo nálevy z měsíčku se užívají na problémy se žlučníkem, s játry a obecně trávením. Pomáhají i s křečemi. Nejznámější je ale měsíček pro své hojivé účinky – na pooperační jizvy, omrzliny, spáleniny, ekzém či akné. Ale měli byste ho mít doma i na běžné problémy – podlitiny, popraskanou kůži, různé ranky. Můžete ho použít dokonce i na hnisající rány nebo na bércové vředy. „Měsíček totiž obsahuje rostlinná antibiotika, takzvané fytoncidy, které potlačují vznik bakterií a plísní na pokožce,“ dodává Míša. V kosmetice se používá jako měsíčkový olej nebo měsíčková mast pro zvláčnění pleti a pokožky, pomáhá i s celulitidou a striemi.
Měsíček můžete vysít na zahrádce a sklízet budete od jara až do podzimu, ale pozor, jen za suchého a slunného počasí. Rostlinky se seřezávají přibližně 15 centimetrů nad zemí anebo můžete seříznout jen květ. Nebojte se, znovu obrazí. Suší se ve stínu nebo v troubě na teplotu do 40–50 stupňů. Je dobré ho během roku občas rozhodit a přesušit.
Řebříček obecný
Je velmi výhodné mít jej v zahradě po ruce. Nebo doma nasušený či ve formě tinktury. Stejně jako Achillovi kdysi koupel v řebříčku darovala neporazitelnost (až na místo nad patou, kde jej matka držela), každému dokáže pomoci v případě hlubokých řezných ran, které hodně krvácejí. Má stahující účinky, ochlazuje, dezinfikuje, takže rána po přiložení rozžvýkaného listu nebo tinktury dostane vynikající první pomoc. Stejně tak pomáhá řebříček u vnitřního krvácení (hlava, žaludek, plíce, střeva, ledviny, hemoroidy). Díky své hořké a svíravé chuti aktivizuje trávení, proto v minulosti bylo běžné podávat při jídle řebříčkové víno. Je také další z typicky ženských bylin, které normalizují ženský cyklus, míru krvácení, výskyt krevních sraženin. Herbalistka Veronika Alexová ráda cituje legendární větu faráře Kneippa: „Ženy by se uchránily před mnoha těžkostmi, kdyby čas od času sáhly po řebříčku.“
Působí také na akutní záněty ledvin, bolesti v bedrech a nesnadné močení, doprovázené pálením. Uleví při velmi vysoké horečce, která se vyznačuje rychlým pulzem a blouzněním.
