Kravské mléko: Proč vůči němu máme předsudky a je skutečně nepřítel našeho zdraví?
Kravské mléko patří dlouhá léta mezi kontroverzní potraviny a čím dál tím více tápeme, zda je nám prospěšné, nebo spíše na škodu. Kolem mléka se šíří mnoho mýtů, ale díky odborníkům si v tom můžeme udělat jasno.
Je pití kávy s mlékem zdraví nebezpečné?
Narazili jste někdy na informaci o tom, že když si dáte mléko do kávy, můžete tím ohrozit své zdraví, protože přidáním kravského mléka do kávového nápoje dojde ke vzniku škodlivé vazby? Zachovejte klid. Jedná se klasický „hoax“ neboli poplašnou zprávu, která není založená ani zčásti na pravdě.
Káva s kravským mlékem se stává nebezpečím jedině pro toho, kdo trpí intolerancí laktózy nebo přecitlivělostí na kofein. Přidání mléka do kávy ovlivňuje její účinek, neboť smícháním kávy s mlékem dojde ke zpomalení vstřebávání kofeinu. Pokud pijete kávu, abyste získali okamžitou energii, dejte přednost kávě s kofeinem bez mléka.
Kravské mléko obsahuje hormony
Obsah hormonů v mléce patří mezi velice častý mýtus, který se však snaží vyvracet i samotní vědci. I když se může stát, že mléko obsahuje stopová množství přirozeně se vyskytujících steroidních hormonů, jako jsou estrogeny, jejich příjem je ve srovnání s tím, co produkuje lidský organismus velmi malý. Kromě toho podávání růstového hormonu dojnicím ke zvýšení produkce mléka bylo v Evropě v roce 1999 zakázáno.
Opravdu konzumace mléka způsobuje nadváhu?
Velice zjednodušeně se dá říct, že žádná potravina nezpůsobuje nadváhu. Je sice pravda, že mléko a většina mléčných výrobků jsou nutričně i energeticky velmi bohaté, to ale neznamená, že po jejich konzumaci automaticky ztloustnete. Mléko a mléčné produkty je potřeba považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit celkový denní příjem a výdej. Pokud máte vyvážený jídelníček a dostatek pohybu, nemůže se stát, že se do stavu nadváhy, či dokonce obezity dostanete pouhou konzumací mléka a mléčných výrobků.
Musíme konzumovat mléko, abychom měli pevné zuby a kosti?
„Konzumace mléka je dlouhodobě doporučována jako prevence osteoporózy. Nicméně ačkoliv mléko a mléčné produkty jsou skutečně bohatým zdrojem vápníku, dále pak vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, na výstavbě pevných kostí a zubů se ve skutečnosti podílejí desítky faktorů,“ vysvětluje na úvod Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského, z. s. Množství vypitého mléka za den tak o kvalitě zubů a kostí ani zdaleka nerozhoduje. Klíčové je to, v jaké kondici jsou naše střeva. „Pokud chcete pevné kosti, zuby a obecně zdraví, musíte mít v pořádku střevní prostředí, přičemž zdravé střevní prostředí lze vybudovat celkově kvalitní stravou,“ dodává Kopáček.
Mléko není vhodné pro dospělého člověka
Mezi další častý mýtus se řadí to, že jakékoliv živočišné mléko není určeno pro dospělého člověka. Jako hlavní argument se nejčastěji používá to, že člověk je jediný savec, který konzumuje mléko jiných savců, což je podle některých nepřirozené. Pokud se však podíváme zpět do historie, zjistíme, že mléko je pro člověka jedna z nejvýznamnějších základních potravin. „Nemá-li člověk alergii na bílkovinu kravského mléka či intoleranci laktózy, dokáže mléko bez obtíží strávit. Mléko a mléčné produkty tak mohou tvořit část jeho jídelníčku. Ke svačince nebo jako dezert si tak dospělý i dítě mohou dát například mléčný dezert vla, vyrobený z kvalitního plnotučného mléka,“ tvrdí Jiří Kopáček. Věděli jste, že „vla“ je původně typický holandský mléčný výrobek vyrobený z čerstvého mléka? Jeho historie dokonce sahá až do 13. století, kdy se používal název „vlade“ a označoval široký koláč.
Mléko prý zahleňuje
Fáma o zahleňujícím efektu mléka se traduje z generace na generaci a obvykle je založená na tom, že mléko má schopnost vytvářet na sliznici tenký ochranný film, který se však trávením zase brzy rozloží. Tuto vlastnost lze naopak využít při léčbě zánětlivých onemocnění, což však řada lidí netuší. „Pouze u některých jedinců se může stát, že textura mléka způsobí pocit hustších slin a hlenu, které je obtížné spolknout. To ovšem neznamená, že pití mléka vede k nadměrné produkci hlenu,“ vysvětluje Jiří Kopáček.
Mléko, respektive mléčný tuk zpomaluje metabolismus
K vyvrácení tohoto mýtu stačí jediné – podívat se na složení mléka. Z vůbec největší části je mléko tvořeno vodou, přibližně 13 % tvoří sušina, dále pak tuky, bílkoviny, laktóza a anorganické látky, které zahrnují celou řadu vitaminů a minerálních látek. Z toho jasně vyplývá, že mléko neobsahuje žádnou problematickou surovinu (vyjma složek, na které mohou mít někteří lidé alergii či intoleranci), která by dokázala zpomalovat metabolismus. „Vzájemný vztah mezi metabolismem mléčného tuku a zpomalováním trávení zkrátka neexistuje. Pokud pro vás tedy pití mléka a konzumace mléčných výrobků nepředstavuje původce trávicích potíží, není důvod s ním přestávat,“ říká na závěr Ing. Jiří Kopáček.
