Pálení žáhy, plynatost a další trávicí problémy: Léky, bylinky a kdy jít k lékaři?

Pálení žáhy, plynatost a další trávicí problémy: Léky, bylinky a kdy jít k lékaři?
Správné léky nebo bylinky na trávicí problémy vám doporučí lékárník • Autor: iStock.com
1. dubna 2017 • 06:00

Trávicí problémy, odborně nazývané dyspepsie, bývají častým důvodem návštěvy lékárny či lékaře. Během života postihnou, byť v mírné formě, každého člověka. Zpravidla jde o funkční poruchy trávicího traktu projevující se četnými subjektivními i objektivními potížemi. Vznikají v důsledku změny stravy a prostředí nebo určitých léků, mohou však také být příznakem některých vážnějších chorob. Lze je rozdělit do dvou skupin: horní dyspeptický syndrom, který zahrnuje obtíže trávicí trubice po žaludek, a dolní dyspeptický syndrom, týkající se střevních poruch.

Projevy horního dyspeptického syndromu jsou především: nepříjemné pocity v nadbřišku a okolí břicha, pocit plnosti žaludku, tlaku v žaludku, říhání bez úlevy, pálení žáhy (návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu), nauzea (nucení na zvracení), vomitus (zvracení), ztráta chuti k jídlu.

Projevy dolního dyspeptického syndromu jsou: pocity nepohody v oblasti břicha, pocit netrávení potravy, plnosti, meteorismus (nadýmání), borborygmy (pocity přelévání, škrundání ve střevech), flatulence (zvýšený odchod střevních plynů konečníkem), změněná frekvence a charakter stolice (průjem, zácpa).

Při prvním kontaktu s pacientem je třeba získat anamnestické údaje, abychom se mohli správně rozhodnout, zda můžeme navrhnout samoléčbu pomocí volně prodejných preparátů, nebo je pacientův zdravotní stav vážnější a je nutné ho odeslat k lékaři. Je tedy důležité přesně zjistit, jakými potížemi daný člověk trpí a jak dlouho trvají, zda má teplotu, horečku nebo zda u něj aktuálně neproběhly nějaké režimové změny (nemoc, nadměrný stres, ba i dovolená je výkyvem z normálního režimu…). Důležitý je též věk a celkový zdravotní stav,“ říká na úvod magistra farmacie a nutriční terapeutka Ivana Látalová, vedoucí Lékárny Hvězdova v Praze 4.

Pálení žáhy

„Trvá-li pálení žáhy krátce, bez jiných GIT (gastrointestinálních) obtíží, nabídneme k úlevě některé z antacid (léčivo potlačující kyselost obsahu žaludku), například ve formě žvýkacích tablet či suspenze. Je-li dlouhodobějšího charakteru, nedoprovází jej silná bolest žaludku a nevyskytlo-li se zvracení s příměsí krve, můžeme nabídnout volně prodejný přípravek obsahující léčivou látku omeprazol či pantoprazol, které snižují tvorbu žaludečních kyselin, s doporučením navštívit lékaře, pokud se stav po 14 dnech užívání nezlepší. Nemá-li pacient tyto potíže, ale stěžuje si na pocity plnosti, může být volbou přípravek obsahující trávicí enzymy,“ vyjmenovává lékárnice.

Nauzea, zvracení

Většinou nastává po dietní chybě. Časté zvracení však může pacienta dehydratovat a narušit mu elektrolytovou rovnováhu ztrátou minerálních látek. „Jde-li o dítě do 2 let věku nebo seniory nad 70 let, měl by být pacient odeslán do rukou lékaře!“ upozorňuje magistra Látalová. „Běžně řešíváme tyto problémy pouze režimovými opatřeními, tedy příjmem malých porcí šetřící nedráždivé stravy a tekutin po malých doušcích, vhodný je rehydratační roztok,“ dodává k domácí samoléčbě.

Průjem

Zvětšený objem vody ve stolici a její zvýšená frekvence oproti subjektivnímu normálu bývají nejčastěji způsobeny dietní chybou, dále bakteriální, virovou nebo parazitární nákazou. O akutním průjmu hovoříme, přejde-li do 14 dnů; trvá-li nadále, nazývá se chronickým. Léčba je opět symptomatická, s doporučením lehké stravy, omezením mléka a tuků, pokrmy jsou vhodné vařené nebo dušené. „Pacientovi můžeme nabídnout adsorbencia (léčiva navazující na sebe škodlivé látky) - například čištěný jíl nebo aktivní uhlí, případně některé z probiotik. Trápí-li jej současně plynatost, jsou vhodným řešením deflatulencia, podávaná ve formě kapek či tobolek,“ upřesňuje farmaceutka.

Zácpa

Zácpou je míněno snížení frekvence defekace a kvality stolice zpravidla spolu se ztíženým vyprazdňováním. Za běžnou se považuje stolice 3x za den až 3x v týdnu, v závislosti na zvyklostech a životním stylu daného člověka. Zácpa může vzniknout v důsledku sníženého příjmu tekutin, změnou stravovacích návyků, cestováním nebo kupříkladu zařazením nového léku do medikace. „Zácpa se léčí za pomoci laxativ - nejbezpečnější jsou objemová, dále pak osmotická (zvětšují objem vody ve střevech) a nejúčinnější pak takzvaná kontaktní laxativa, jež působí na střevní stěnu. Pro rychlou úlevu může pacient použít čípek s laxativním účinkem. Vhodnost přípravku vybíráme podle konkrétního pacienta,“ říká Ivana Látalová.

Tipy z lékárny:

  • Talcid, Maalox - antacida
  • APO-OME 20, Nolpaza 20 - pálení žáhy, říhání
  • Pangrol, Pancreolan - trávicí enzymy
  • Kulíšek, Enhydrol - rehydratační roztok
  • aktivní uhlí, Smecta - adsorbencia
  • Hylak forte - s obsahem látek přirozených pro střevní mikrofl óru
  • Enterol, Probiolact - probiotika, pro rovnováhu střevní mikrofl óry
  • Espumisan - defl atulencia
  • Psyllium - objemové laxativum
  • Lactulosa, Forlax - osmotická laxativa
  • bisacodyl, pikosulfát sodný -kontaktní laxativa
  • Iberogast - bylinný lék pro poruchy trávicího traktu

Bylinky

  • podporující trávení s obsahem hořčin: pelyněk pravý, puškvorec obecný, řebříček obecný, smetánka lékařská
  • pomáhající od plynatosti: máta peprná, fenyklový plod, kmínový plod
  • zklidňující s protizánětlivým účinkem na sliznice trávicího traktu: řepík lékařský, heřmánkový květ
  • s projímavým účinkem, jen ke krátkodobému užívání: list senny, šťáva z Aloe vera


Odborná spolupráce: Mgr. Bc. Ivana Látalová, vedoucí lékárnice, Lékárna Hvězdova, Praha 4

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.