Pacienti s Crohnovou chorobou upínají naděje k biosimilární léčbě
Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou trpí více než 40 tisíc Čechů. Na moderní léčbu dosáhne jen zlomek z nich. Pomoci by měl pacientský registr a nové biosimilární léky.
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou střevní záněty, které jsou nevyléčitelné a není známa jejich příčina. Objevují se zejména u mladých lidí mezi 20. a 30. rokem a značně jim komplikují život. Projevují se hlavně bolestmi břicha a častými průjmy. V akutní fázi nemoci jsou nemocní nuceni jít na stolici i třicetkrát denně.
Podobný osud potkal i paní Veroniku Hanzlíkovou, pacientku s Crohnovou chorobou. „Nemoc mě zastihla při studiu na vysoké škole, začalo to bílými hleny ve stolici. Po pár dnech jsem dostala střevní chřipku a ta spustila akutní fázi nemoci. Když jsem začala mít krev ve stolici, vyděsilo mě to a šla jsem k lékaři,“ popisuje paní Veronika.
„Když mi diagnostikovali Crohnovu chorobu, vůbec mi nedocházelo, co to znamená. Myslela jsem, že je to jen na chvíli. Ale v roce 2005 se mi zánět v tlustém střevě rozšířil po celé jeho délce. Skloubit studium a urputné průjmy, které mě nutily k návštěvě toalety někdy i třicetkrát denně, nebylo jednoduché. Byla jsem podvyživená a měla opuchlý obličej po kortikoidní léčbě,“ vypráví.
Střídaly se u ní fáze kolitidy a remise, ale pak přišlo tragické úmrtí jejího partnera a stres ji dostal do nejhorší fáze nemoci. Klasické léky nezabíraly. Lékaři jí dali na výběr ze dvou možností - buď umělý vývod (stomii), nebo zkusit ještě biologickou léčbu. Bylo jí 24 let, vybrala si druhou možnost. Za rok se dostala do fáze remise, tedy do stavu, kdy je stále nemocná, ale příznaky nemoci má pod kontrolou.
Zachránila ji biologická léčba
V době plánování těhotenství se rozhodla léky vysadit, i když to podle lékařů není nutné. Nyní je maminkou dvou a půlletého chlapečka, nemoc se zmírnila, ale k biologické léčbě se hodlá vrátit. „Existence biologických léků mi dává jistotu, že nemoc můžu zase zvládnout a normálně fungovat," vysvětluje paní Hanzlíková.
„Gravidita působí na nemoc příznivě. Nemoc po těhotenství zpravidla probíhá s menší intenzitou,“ popisuje předseda České gastroenterologické společnosti prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Biologická léčba je podle něj velkou nadějí pro všechny nemocné, protože vede k okamžitému ústupu klinických obtíží a významně zlepšuje kvalitu života u téměř 90 % nemocných. Velmi vysoká cena této léčby ale způsobuje, že v České republice se jí včas dočká pouze 11 % nemocných z více než 40 000 pacientů, ačkoli v západní Evropě je to zhruba třetina všech pacientů.
Po vypršení patentu přišly na trh biosimilární léky
Velkou naději proto lékaři dávají do nové biosimilární léčby, která má srovnatelné účinky, ale je výrazně levnější, protože přichází na trh až po vypršení patentu originálních léků, je tedy pro pacienty i stát finančně mnohem dostupnější.
„Jsem přesvědčen, že stejnou roli, jakou mají generika u malých molekul, sehrají i biosimilární léčiva, což povede k zlepšení dostupnosti léčby, zejména díky významnému snížení ceny,“ říká prof. Lukáš.
Stejného názoru je i výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Martin Mátl. „Nové biosimilární přípravky na našem trhu významně zvyšují dostupnost moderní léčby u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. V tuto chvíli jsou biosimilární infliximaby podávány u 40 % pacientů léčených infliximabem a předpokládáme, že v roce 2017 se toto číslo zvýší až na více než 50 %.
Podle Martina Mátla je v současnosti v ČR registrováno víc než 20 biosimilárních přípravků s 8 různými účinnými látkami pro léčbu celé řady onemocnění. Biosimilární přípravky kromě jiného představují také možnost pro lékaře, jak pacientům nabídnout nejvýhodnější léčbu, bez omezujících finančních limitů. Plátcům pak nabízejí alespoň částečnou možnost, jak se vypořádat s výzvou rostoucích nákladů na biologické léky.
Registr pomůže zkvalitnit léčbu
Léčbu by měl také zkvalitnit vůbec první registr pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou v České republice. Ten byl založen v roce 2016 a jeho cílem je především zvýšení dostupnosti léčivých přípravků: „Registr pomůže jak pacientům, tak lékařům. V současné době je v něm evidováno přibližně 2 000 lidí. Díky takto početným klinickým databázím budeme časem schopní identifikovat tu skutečně nejúčinnější léčbu a zároveň podpoříme personalizovanou medicínu,“ vysvětluje prof. Lukáš.
A dodává: „Smysl registru je v tom, že pomáhá hledat relevantní léčebné postupy a hodnotí výsledky léčby. Je velmi důležitá jeho dlouhodobost a setrvalost. Do budoucna to bude zcela zásadní pro kontrolu klinické praxe při zavádění biosimilární léčby.“