Alergie: Rýma upozorňující na poruchu imunity
Podle novodobých poznatků vznik a projev alergie z velké části ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk vyskytuje. Znečištěné ovzduší, viry, bakterie, různé chemické látky, biologický materiál, tabákový kouř. To vše negativně působí na náš genofond a podílí se na „probuzení“ alergické aktivity.
Možná jste se narodili jako atopik, tedy člověk s geneticky podmíněnou rizikovostí k alergické reakci. Ale to neznamená, že nemůžete prožít život BEZ alergických projevů,“ přináší hned v úvodu naději legenda oboru alergologie a imunologie, Rytíř českého lékařského stavu MUDr. Václav Špičák, působící v imunologické a alergologické ambulanci Immuno-Flow v Praze 9. „Svou úlohu zde však hraje bezpočet faktorů,“ dodává vzápětí.
Alergická rýma
Čím je vlastně alergická rýma a proč vzniká? Obecně vzato rýma jako taková znamená, že se organismus, v tomto případě nosní sliznice, musí vyrovnávat s něčím, co se mu nelíbí. Ať už to jsou vpády virů, případně bakterií, kdy jde o rýmu infekční, nebo se pod vlivem různých okolností „rozhodl“ nepřiměřeně reagovat na přítomnost nějaké látky, kupříkladu na pyl břízy.
V tomto případě jde o rýmu neinfekční, alergickou (nebo sennou rýmu), která na rozdíl od rýmy „obyčejné“ představuje systémové onemocnění, jehož základem je eozinofilní zánět nosní sliznice v důsledku nadměrné reaktivity vůči jinak neškodným okolním podnětům – pylům, roztočům apod. V celkovém rámci alergických nemocí patří k nejpočetnějším. V české populaci jde asi o 18–19 procent a trend posledních let je spíše stoupající…
Projevy alergie
Patříte k lidem, kteří se často (bezděky) dotýkají svého nosu s obavou, zda již kapička vodnaté rýmy není na krajíčku? Tento „tik“ je jedním z charakteristických znaků pylového alergika. Dalším z řady laických rozpoznávacích znamení bývá časté kýchání, ucpaný nos bez rýmy, postupná ztráta čichu, nevysvětlitelný kašel bez známek nachlazení (hlavně v nočních hodinách), svědivý pocit v krku, překrvené, slzící a svědící oči, pocit ztíženého dýchání s hvízdavým zvukem, pocity tíhy na hrudníku nebo výsevy svědivých kopřivek.
Pokud se vás osobně dotýká alespoň část z výše uvedeného, s vysokou pravděpodobností „vítejte“ v řadách alergiků. Dané příznaky se samozřejmě nemusejí objevovat každý den, pouze v určitém období, na určitém místě, za určitých podmínek… Organismus reaguje na podnět, se kterým je aktuálně v úzkém a „nepřátelském“ kontaktu. Jakmile ohrožení opadne nebo reaktant není v dohledu, příznaky mizí.
Pylová sezona dřevin u nás začíná již v průběhu měsíce února (samozřejmě dle aktuálního počasí) lískou a olší, od března pak nastává prudký nárůst alergenů z dalších stromů (bříza, dub, jilm, tis, topol, vrba…). V průběhu dubna a května je tato pylová sezona nejaktivnější s tím, že v červnu a červenci dochází k útlumu.
Jinak je tomu však u bylin, které mají nástup v průběhu dubna a po letní kulminaci pak odeznívají až do října. Mezi nejsilnější alergeny patří trávy (bojínek, pýr, žito a další), které alergiky nejvíce potrápí během léta, plevele pak útočí i během babího léta (září, někdy i říjen).
Pokud jsou děti či dospělí nepříznivě reagující na pyl alergičtí zároveň na plísně, vlastně si „neodpočinou“, protože sezona plísní začíná na podzim a v různých obměnách se prolíná celou zimou až do jara.
Shrnuto a podtrženo, pokud je někdo alergikem laicky řečeno širokospektrálním, měl by být „ve střehu“ po celý rok. Ruku v ruce s tím své zdravotní obtíže řešit ve spolupráci s lékařem a samozřejmě nejlépe snažit se jim předcházet.
Slovníček alergika
Kočičí alergen je zrádný, protože působí, i když tam kočka už není, ale byla – to je rozdíl oproti pylové alergii. Když poodejdete mimo dosah pylu, obtíže vás přejdou, ale kočičí alergen je těžký, lepivý – ulpívá na předmětech, oblečení, nábytku, a dokonce ho přenášíte dál. Dítě třeba může začít reagovat na spolužačku, která má doma kočky, aniž by se s daným zvířetem osobně setkalo…
Polyvalentní alergie znamená, že jsme vnímaví (hyperreaktivní) na více druhů podnětů kolem nás, tedy že nejde pouze o jeden druh pylu.
Alergická rýma představuje poruchu naší imunity, ztrátu jejích regulací vůči zevnímu prostředí. Čím častěji se expozice alergenu opakuje, tím výraznější jsou rozvoj zánětu a následky jeho účinků. Původně akutní záležitost pozvolna přechází do fáze chronické. Je třeba podstoupit zevrubné alergologické a imunologické vyšetření, které prokáže, zda se skutečně jedná o rýmu alergickou (a ne kupříkladu o virové nachlazení), a zároveň odhalí dané spouštěče.
Tip: Sledujte tzv. pylový kalendář, který najdete na webu www.pylovasluzba.cz, nebo si můžete nechat zasílat informace o aktuální pylové situaci na svoji e-mailovou adresu.
U geneticky disponovaných jedinců platí určité pravidlo: Ekzém je rizikem pro astma (v 50 % případů), alergická rýma je rizikem pro astma (ve 30 až 40 %) a astma je rizikem pro alergickou rýmu (ve 40 %).