Vědci potvrzují: Pandemie covidu trvale poškodila paměť. Patříte do ohrožené skupiny?
Britská studie zjistila, že pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila paměť a celkové mentální schopnosti lidí starších 50 let. Podle studie je to nenávratné a je otázkou, zda se u těch lidí nezvýší také riziko stařecké demence.
Vědci zjistili, že pandemie způsobila trvalé poškození zdraví mozku lidí ve věku 50 a více let. Výrazně také zrychlila úbytek myšlenkových schopností. Zajímavé je, že se to stalo bez ohledu na to, zda člověk prodělal nebo neprodělal covid.
Jak zlepšit kognitivní schopnosti mozku? Podívejte se na video:
Zhoršení paměti a výkonu mozku totiž nezpůsobila jen samotná nákaza covidem, ale i podmínky, ve kterých jsme během pandemie žili. Osamělost, nedostatek sociálních kontaktů a také zvýšená spotřeba alkoholu a nedostatek pohybu, to všechno mělo negativní efekt na mozek. Zjednodušeně řečeno lze říct, že je to podobný dopad, jako měl samotný vir. Uvádí to studie uveřejněná v odborném časopise Lancet Healthy Longevity.
Rizikový věk? Padesát let
Studii vypracovali vědci z britské Exeterské univerzity a londýnské King’s College. Projekt sledující schopnosti mozku u 3124 lidí v Británii zahájili v roce 2014 a plánovali sledovat jejich vývoj po dobu 25 let. Dopady pandemie srovnávali s výsledky dosaženými před rokem 2020, kdy se začal šířit nový typ koronaviru. Podle autorů je jejich studie nejrozsáhlejším výzkumem svého druhu.
"Naše zjištění naznačují, že lockdowny a další omezení, která jsme zažili za pandemie, měly skutečný trvalý dopad na zdraví mozku lidí od 50 let výše, a to i po skončení uzávěr. To vyvolává důležitou otázku, zda jsou lidé potenciálně vystaveni vyššímu riziku zhoršení kognitivních funkcí, které může vést k demenci," uvádí vedoucí studie na Exeterské univerzitě a odbornice na demenci Anne Corbett.
Analýza ukázala, že míra poklesu kognitivních funkcí se v prvním roce pandemie zrychlila a byla vyšší u osob, které vykazovaly známky mírného poklesu již před vypuknutím pandemie. Sami vědci přiznávají, že jejich studie je pozorovací, takže nemůže prokázat příčinu a následek. Přesto ale stanoví souvislost mezi schopnostmi lidí a pandemií.
Následky covidu na plicích i srdci
Kromě psychických potíží covid vedl k dalším zdravotním potížím. U někoho jsou to potíže s dušností, extrémní únava, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů. Jak vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, s vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojeny především první varianty viru – na počátku pandemie. Méně pacientů pak mělo obtíže po prodělání varianty omikron.
Podle něj to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc.
Černé scénáře se nepotvrdily
U těch, kteří byli s akutním covidem hospitalizováni v nemocnici a dostali umělou plicní ventilaci nebo kyslík, se lékaři zpočátku obávali vzniku plicních fibróz. V takovém případě by u nich došlo ke zjizvení plicní tkáně, což vede k vážným problémům s dýcháním a ohrožením na životě. "Jak se ale ukázalo, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě," popisuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. „Prognózy týkající se postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ doplňuje.
Problémy pacientů po covidu sledovala téměř tři roky studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Více než polovina nemocných kontaktovala hradecké centrum kvůli respiračním problémům, které často doprovázela i velká únava. Pětinu pacientů trápily těžké poruchy spánku či bolesti hlavy a mezi časté obtíže patřily také změny na kůži, ztráta čichu a chuti nebo postižení srdce.
