Čtyřicet tisíc lidí v Česku neví, že má žloutenku C. Nejste mezi nimi i vy?
Čtyřicet tisíc obyvatel Česka neví, že má hepatitidu C. Nakazili se někdy v minulosti a nikdy nebyli testováni. Problém je, že v ohrožení jsou – bez včasné léčby – především jejich játra. Kdo by měl zpozornět?
Hepatitida typu C je problematická v tom, že nebolí, člověk při ní nezežloutne a projeví se až po letech chronickým selháním jater, které může vést až k transplantaci. Dlouho se přitom myslelo, že nejrizikovější jsou současní nebo bývalí uživatelé drog, které si aplikovali do žíly. Injekce přitom nebyly sterilní.
Kolektiv předních českých hepatologů v čele s MUDr. Soňou Fraňkovou, Ph.D. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM spolu se spolupracovníky z USA provedli v minulém roce výzkum, který ukázal, že hledat nakažené infekční žloutenkou typu C jen v rámci drogové scény není úplně správné.
Žloutenku nepoznáte podle žlutých očí. Další informace najdete zde.
„Závěry studie vyvracejí názor, že chronická infekce virem hepatitidy C je výhradně chorobu uživatelů drog. Odhadujeme, že v Česku žije až 40 tisíc osob s chronickou infekcí virem hepatitidy C, které nebyly pravidelnými uživateli drog a o své chorobě nevědí. Modelování též ukázalo, že nezvýšíme-li počet prováděných testů na HCV infekci a počet léčených osob, budou ještě nejméně 30 let přicházet k transplantaci jater pacienti s nevratným poškozením jater virem hepatitidy C,“ říká MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., lékařka Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
Plošné testování by bylo nákladné
Vyhledat zmíněných 40 tisíc infikovaných osob mezi 10 miliony obyvatel je ale poměrně složitý úkol. Plošné testování by bylo složité a nákladné, testování musí být cílené. Společný doporučený postup diagnostiky a léčby chronické infekce vydaný českými hepatology a infekcionisty proto nabádá praktické lékaře i další odborníky, aby zacílili testování na osoby se zvýšeným rizikem infekce virem hepatitidy C.
Pacientům pak radí: Nebojte se požádat svého lékaře o vyšetření hepatitidy C. Týká se to například nejen experimentátorů s drogami, ale také těch, co si v minulých letech nechali amatérsky provést tetování nebo piercing, měli náhodný pohlavní styk nebo dostali krev či krevní deriváty před rokem 1992.
Vše o netypických žloutenkách čtěte zde.
Moderní léčba je komfortní
Problém je samozřejmě v tom, že pacienti často nechtějí o svých prohřešcích z mládí hovořit ani před lékařem nebo se bojí, že podstoupí v minulosti používanou, dlouhou a nepříjemnou injekční léčbu. To ovšem není pravda, dnešní léky se totiž podávají v tabletách. „Pokaždé, když se ve společnosti začne na téma hepatitida C mluvit, přichází do naší ambulance k léčbě další pacienti, kteří se zbavili ostychu a strachu a požádali o provedení testu. Všem se dostane vysoce účinné, moderní a krátké léčby bez nežádoucích účinků. Dnes se již léky nepodávají injekčně, jedná se osmitýdenní léčbu tabletami, která nebolí a má minimální vedlejší účinky,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
Moderní léčba takzvanými přímo působícími antivirotiky je v Česku k dispozici již od roku 2014. V IKEM byla za posledních 6 let poskytnuta více než tisíci pacientů.
Infekci se ale vymýtit nedaří. Probíhá totiž pozvolna, často téměř bez příznaků, a proto řada infikovaných o své chorobě vůbec neví. Prvními příznaky pak mohou být až projevy chronického selhání jater, kdy jedinou možností léčby je transplantace. Přitom moderní léky by dokázaly tento stav zvrátit.
