Čeští lékaři mohou díky novému přístroji operovat pacienty s koronavirem
První takzvaný exoskop v České republice umožňuje neurochirurgům operovat pacienty s Covidem-19. Jde o přístroj, díky kterému může operatér sledovat zákrok na mikroskopu prostřednictvím obrazovky. Tím se zajistí jak preciznost výkonu, tak dodržení všech opatření proti nákaze.
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha disponuje jako první v České republice digitálním exoskopem. Tato technologie umožňuje lékařům provádět mikroneurochirurgické výkony a zároveň dodržovat hygienická opatření zavedená v souvislosti s Covidem-19. Při operacích mozku nebo páteře sledují zdravotníci operační pole pomocí speciálních brýlí na monitorech ve 3D.
Vše o příznacích koronaviru čtěte zde.
„Současné hygienické normy vyžadují, aby měl chirurg při výkonu respirátor FFP3 a k tomu před obličejem plexisklo. Při vrtání kosti nebo preparaci totiž může dojít k uvolnění drobných částic, a tedy i k přenosu infekce. Dodržet požadovaná opatření však při mikroneurochirurgických operacích za použití klasického mikroskopu není možné, protože operatér se musí dívat do okuláru,“ vysvětluje úskalí neurochirurgických operací za současné situace přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.
První pracoviště v Česku
Operovat bez mikroskopů je přitom dnes v neurochirurgii ve většině případů nemyslitelné a znamenalo by to po medicínské stránce návrat zhruba do šedesátých let minulého století. Nemocnice proto za využití dotace Ministerstva obrany dovybavila kliniku novým digitálním mikroskopem, exoskopem, který umožňuje zachovat současné standardy péče a spektrum výkonů, aniž by zdravotníci museli podstupovat riziko nákazy.
Neurochirurgické pracoviště 1. LF UK a ÚVN je prvním pracovištěm v České republice, které tuto technologii využívá. Podle přednosty kliniky se v současné době, kdy počet pacientů s Covidem-19 strmě narůstá, ukazuje, že její pořízení bylo správným krokem.
Chirurg operující s exoskopem totiž nesleduje operační pole skrze okulár, ale na monitoru v trojrozměrné projekci s vysokým rozlišením za použití speciálních 3D brýlí. „Digitální mikroskop čili exoskop je vlastně kamera, kterou může operatér volně manipulovat, díky čemuž může využít daleko více úhlů pohledu. Na sále jsou k dispozici tři monitory – dva pro 3D zobrazení a jeden pro zobrazení 2D,“ vysvětluje prof. Netuka.
Jak se vyhnout nákaze koronavirem a jak probíhá léčba, čtěte zde.
Exoskop lékaři využívají denně zejména pro operace mozku, operují s ním například nezhoubné a zhoubné nádory, cévní onemocnění, malforace, úrazy, dále také krkavice, páteře nebo periferní nervy.
Jak vysvětluje děkan 1. LF UK doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc, přístroj také usnadňuje a zlepšuje vzdělávání mediků, kteří mohou díky exoskopu dění sledovat stejně jako operatér. „Videozáznam z výkonu se navíc automaticky archivuje, takže ho lze následně využít pro fakultní výuku, což je pro pedagogy v nynější době distanční výuky velkým přínosem,“ uvedl děkan doc. Vokurka.
Přístroj lze převážet
Proškolit se v používání exoskopu se na druhou stranu museli i atestovaní neurochirurgové. „Nejdříve každý chirurg prošel školením od výrobce, poté prováděl jednoduché výkony. Pro urgentní operace s exoskopem jsou proškoleni všichni lékaři z kliniky. I ti starší si na odlišný způsob sledování operačního pole rychle zvyknou – odhadem tak po třech operacích. ‚Learnign curve‘ je v tomto případě extrémně krátká, a to především u těch lékařů, kteří jsou zvyklí pracovat s endoskopem,“ míní prof. Netuka.
S exoskopem budou moci v Ústřední vojenské nemocnici pracovat nejen neurochirurgové. Zařízení je totiž lehké a mobilní a lze ho převážet i na jiné kliniky. Výhledově se proto počítá se sdílením přístroje, už nyní ho využívají na klinice ORL, uplatnit by se mohl i v cévní chirurgii nebo pro drobné ortopedické operace.
Otázku, zda exoskopy nahradí klasické mikroskopy, nechává prof. Netuka otevřenou. „Rozhodnout mohou ekonomické aspekty. Exoskopy zatím nejsou příliš rozšířené, a přesto stojí méně než špičkové mikroskopy. Lze předpokládat, že s jejich rozšiřováním bude klesat také jejich cena,“ domnívá se přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. David Netuka.
