Vitamín D je zásadní v prevenci koronaviru a může ovlivnit i průběh nemoci
Vitamín D je zásadní pro naši imunitu. Často se o něm hovoří jako o jedné z prevencí proti onemocnění COVID-19. Kromě toho má příznivý vliv na kardiovaskulární systém, pomáhá zvládat stres a zároveň předcházet onkologickým onemocněním, úzkostem a depresivním stavům. Důležité je, že jen ze stravy tento vitamín nezískáme. Tělo si ho musí vyrobit. Jak tedy zajistit, abychom ho měli dostatek?
Vitamín D potřebujeme po celý život. Spolu s vitamínem K2 je nezbytný pro efektivní vstřebávání a ukládání vápníku, což má vliv na zdraví kostí a zubů. Má výrazný vliv i na imunitní systém, je mu přisuzovaná schopnost chránit před infekcemi i před prochladnutím a chřipkou. Podílí se na regulaci krevního tlaku, na růstu krevních, svalových a kožních buněk.
To, že vitamín D chrání před respiračními onemocněními, potvrdila i studie z února 2017, která proběhla ve 14 zemích. Vitamín D si tělo tvoří ze slunečních paprsků. V zimním období, kdy jsou krátké dny, a lidé se tak dostatečně nevystavují slunečnímu záření, ho mají lidé na severní polokouli málo. A to je podle vědců také jeden z důvodů, proč se nemocem, jako jsou nachlazení, rýma, chřipka, zápal plic a další, daří právě v chladných měsících.
O vitamínu D se mluví také v souvislosti s onemocněním COVID-19. Podle nejnovějších zpráv je jeho nedostatek spojen s horším průběhem onemocnění koronavirem a s vyšším rizikem úmrtí. „Vitamín D je důležitý pro funkci imunitního systému a bylo prokázáno, že doplňky vitamínu D snižují riziko virových infekcí dýchacích cest,“ uvedl David Meltzer, vedoucí lékař University of Chicago. „Naše statistická analýza naznačuje, že to může být pravda pro infekci COVID-19.“
Podle některých studií měli pacienti s nízkými hladinami vitamínu D větší riziko těžšího průběhu a úmrtí během onemocnění COVIDem-19.
Profesor Jon Rhodes, emeritní profesor medicíny na univerzitě v Liverpoolu, uvedl pro Time.com, že vitamín D má protizánětlivé účinky a některé výzkumy naznačují, že může tlumit imunitní reakci těla na viry. To by mohlo mít význam při léčbě pacientů s koronavirem, u kterých může dojít k vážnému poškození plic v důsledku zánětlivé „cytokinové bouře“. Zdůrazňuje ovšem, že je potřeba dalších studií.
Nutnost dalších výzkumů, které by potvrdily, zda normální hladiny vitamínu D mohou snížit riziko a potenciálně závažnost COVID-19, zdůrazňuje i doktor Meltzer z Chicaga. „Pokud by se prokázalo, že léčba nedostatku vitamínu D by mohla změnit riziko COVID-19, může to mít velký význam na celosvětové úrovni,“ uvedl. „Vitamín D je levný, jeho užívání je obecně velmi bezpečné a lze jej široce rozšířit.“
Klíčovou prevencí v boji s koronavirem jsou ale roušky, rozestupy, dostatečná hygiena, vyvážená strava, pohyb na čerstvém vzduchu a omezení sociálních kontaktů.
Vitamín D a imunita
Vitamín D si vytváříme především ze slunečních paprsků, někteří odborníci tvrdí, že až z 90 %. Ty ale musí na zemský povrch dopadat pod určitým úhlem svíraným se zemským povrchem. Minimální úhel je 49 stupňů. Ten ovšem v České republice dosahují sluneční paprsky přibližně od půlky května zhruba do půlky září. Zbytek člověk přijímá ve stravě. Dospělá česká populace přijímá z obvyklé stravy v průměru 3,6 μg vitamínu D za den. Doporučená denní dávka je ovšem více než 15–20 μg na osobu a den. Dostatek vitamínu D má z obvyklé české stravy podle nedávného výzkumu Centra zdraví, výživy a potravin v zimě jen jedno procento lidí ve věku 19–90 let.
Které potraviny jsou významným zdrojem vitamínu D? Kolik byste měli vitamínu D sníst za den? To vše prozradí ve videu výživový specialista Petr Havlíček.