Srdečník obecný
Srdečník obecný (Leonurus cardiaca) pochází ze Sibiře, kde také objevili její léčivé účinky, díky kterým získala své jméno. Jeho hlavní síla spočívá v léčbě srdečních problémů.
Popis
Srdečník obecný je vytrvalá, 1,5 metru vysoká, chlupatá bylina. Má čtyřhrannou, často hustě větvenou lodyhu. Tu po celé délce pokrývají tři až sedmiklanné listy, které se směrem vzhůru zužují. Horní listy jsou často trojlaločné, nejvyšší nedělené. Květy jsou přisedlé a tvoří husté lichopřesleny. Nálevkovité kalichy dosahují 5-8 mm délky. Z každého kalichu vyčnívá 5-6 osinatých zubů ohnutých vně. Bylina kvete v období měsíce června až října.
Těchto pět věcí vám pomůže udržet zdravé srdce. Více čtěte zde.
Účinné látky
Srdečník obsahuje hořčinu leonurin, asi 9% tříslovin, kardioaktivní glykosidy, alkaloidy stachydrin a leocardin, saponin, flavonoidy, organické kyseliny (např. kyselinu citrónovou, jablečnou, mléčnou a vinnou), křemičitany a silice.
Účinky na zdraví
Jak již název napovídá, bylinka je známa především pro svoje schopnosti ovlivňovat srdeční činnost. Zejména díky obsaženým alkaloidům a kardioaktivním glykosidům tlumí srdeční arytmie, celkově zklidňuje srdeční činnost (tlumí např. bušení srdce), ovlivňuje srážlivost krve a mírně pomáhá snižovat krevní tlak. Srdečník působí také sedativně, proto se v tradičním léčitelství podával při nespavosti, úzkosti nebo nadměrném stresu i při klimakterických potížích spojených s návaly a pocením. Rovněž byl užíván v léčitelství k vyvolání opožděné nebo vynechané menstruace (obsažený alkaloid leonurin vyvolává děložní stahy).
Vše o tom, proč nám vám může bušit srdce, čtěte zde.
Proto by srdečník v žádném případě neměly užívat těhotné ženy, aby nedošlo k předčasnému porodu či dokonce k potratu. Bylinku by neměli v žádné formě užívat ani lidé s poruchou srážlivosti krve a srdečními nemocemi.
Jak poznáte srdeční arytmii? Více čtěte zde.
Výskyt
Bylinka se původně vyskytovala v Asii, ale byla zavlečena do Evropy a do Severní Ameriky, kde postupem času zdomácněla. Najdeme ji na polních cestách, křovinách, mezích i loukách.
V Česku roste srdečník ve třech poddruzích (srdečník pravý, chlupatý a prostřední), všechny mají obsah účinných látek víceméně shodný, takže je pro léčebné účely můžeme zaměňovat.
Sběr
Srdečník se sbírá v době květu, od června do září nejlépe odpoledne – ustříhněte ho asi 20 cm nad zemí, je schopný ještě jednou během léta dorůst. Rozkvetlou nať hned po odstřižení začněte sušit. Nejlepším způsobem sušení, je vytvořit svazeček a zavěsit na provázku na místo, kde proudí vzduch. Ideální místo pro zavěšení je okno nebo dveře. Teprve po usušení rostlinu rozmělněte na menší kusy. Uchovávejte v uzavřené nádobě nebo v papírových sáčcích. Po roce účinky rostliny ztrácí na své intenzitě.
Domácí recepty
Ze sušené i čerstvé kvetoucí natě byliny se dá připravit čaj, macerát, vinný odvar nebo tinktura. Velmi prospěšné jsou i koupele.
Koupel pro zklidnění srdce
Koupel si dopřejte pouze po konzultaci s lékařem. Srdečník obecný smísíte se stejným množstvím máty peprné. Vezměte přibližně 200 g směsi, dejte do 1 litru vody a nechte do druhého dne. Před použitím směs asi 5 minut povařte, sejměte, nechte asi 10 minut odstát, potom sceďte a vlijte do připravené koupele. V lázni zůstaňte aspoň 15 minut. Koupel prospěje srdci a celkově zklidní organismus.
Tinktura ze srdečníku
Rozkvetlé rostliny srdečníku odřízněte cca 20cm od vrcholu, nakrájejte nebo nastříhejte na malé kousky (1-2 cm), vložte do sklenice, do výše 2/3 a zalijte alespoň 60% alkoholem. Nechte 3 týdny luhovat, poté slijte, nařeďte čištěnou vodou na cca 35-40% koncentraci a nalijte do tmavých lahviček. Užívejte 3x denně 15-20 kapek po dobu jednoho měsíce, následuje 14 dní pauza a kůru můžete zopakovat.
