Trénink očních svalů pro lepší zrak. Osobní zkušenost redaktorky a rady pro vás
Nevidíte číslici přijíždějící tramvaje? Vyhýbáte se dlouhým chodbám, protože nevíte, kdo přesně kráčí proti vám? Máte problém přečíst v kině titulky u filmu? Pak jste krátkozrací stejně jako já. A stejně jako já můžete „zabojovat“, abyste viděli lépe.
Brýle jsou jednoduché (většinou velmi slušivé) řešení. Nasadíme je a vidíme. Od dětství však raději chodím po klikatějších cestách a asi proto jsem brýle nikdy trvale nenosila. Bylo mi mnohem bližší spoléhat se na jakýsi šestý smysl (tedy samozřejmě kromě řízení automobilu) a mít svět tak trochu rozostřený. Život zvesela ubíhal, než jsem si v posledních letech uvědomila, že vidím stále hůře. Rozhodla jsem se tedy k ráznému kroku a začala ostřit zrak pomocí metody doktora Batese.
Kdo byl William Horatio Bates?
Uznávaný americký oční lékař (1860–1931), který v důsledku nespokojenosti s konzervativní oftalmologickou praxí začal se svými vlastními výzkumy vad zraku. Nedalo mu spát zaostřování, tedy akomodace čočky. Zjistil, že akomodace čočky probíhá hlavně pomocí očních svalů, a také, že kvalita vidění úzce souvisí s naším emočním stavem.
Lektorka Jana Pozlovská z pražského Centra zdravého vidění tuto metodu pečlivě odzkoušela sama na sobě, a protože skutečně ke svému údivu brýle odložila, začala tímto způsobem pomáhat dalším lidem stylem „škola hrou“. Pořádá workshopy a semináře (a také individuální konzultace), kde učí, jak je možné zmenšit svou oční vadu nebo úplně odložit „náhradní oči“ a vidět opět dobře.
Uvolněte mysl i tělo
Základem dobrého vidění je podle informací Jany Pozlovské uvolněný pohled. Oční vady, tedy dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus, šilhání a další závisí (mimo jiné) na naší vnitřní pohodě a schopnosti se uvolnit. Kvůli hektickému stylu života vězíme neustále v tenzi, naše svaly včetně očních jsou v napětí, k uvolnění dochází pouze ve spánku.
Dle mluvy psychosomatické medicíny jsou oči také symbolem pohledu na minulost, současnost i budoucnost. Často tedy ostrému vidění z velké míry brání naše podvědomí, kdy nechceme něco či někoho vidět, a proto nás oči poslechnou. Neuškodí o tom popřemýšlet.
Od Jany Pozlovské se také dozvídám, že to, jak vidíme, je mimo jiné odrazem stavu našeho organismu, především páteře. Je to znatelné zejména u zatuhlého krčního úseku, který má přímý dopad na oblast hlavy, tedy i na oči. Cviky zaměřené na ozdravení celé páteře, jako je želva, pejsek, nazlobený ježek, sova či tykev, rozesmějí, ale splní svůj účel. Tělo je pak pružnější, ohebnější, což se projeví i na ostrosti zraku. Cvičím poctivě a s radostí jako malé dítě.
Pravidelnost a trpělivost se vyplácí
Jana Pozlovská mě také trpělivě učí různé specifické oční cviky. Podotýká, že důležitá je především pravidelnost. S tou mám popravdě trochu problém. Nakonec však zařadit oční cvičení do režimu celého dne nebylo až tak náročné – cvičit oči je možné kdykoli, po ranním protažení a rozpohybování těla, v průběhu pracovního dne v redakci, po obědě, při procházce apod. Chceme-li doopravdy něco změnit, čas se vždy nalezne.
Chvilky tréninku
Jedním z příjemných cvičení je palming. Tleskněte dlaněmi, poté je chvilku třete o sebe, pak mističky dlaní lehce přiložte na zavřené oči a ponechte tak několik minut. Energie tepla z dlaní uvolňuje oční okolí a kromě jiného oči pak více září.
Palming se dá dělat téměř kdekoli, stejně tak pohledy nahoru/dolů, doleva/doprava, vpravo nahoru/vlevo dolů, obkroužit očima čtverec, kruh či spirálu. Všechny tyto cviky účinně procvičují hybnost oka. Důležité je posunovat pohled do různých směrů pomalu, vědomě a nenásilně. Nezapomínejte dýchat, tedy nezadržujte dech a nic netlačte přes míru.
Osobně je mi nejbližší sunning. Zavřít oči, natočit tvář ke slunci a otáčet pomalu hlavou ze strany na stranu (či nahoru a dolů), volně dýchat a vizualizovat si sluneční paprsky, jak pronikají pokožkou obličeje a víčky přímo do očí. Krásná sluneční lázeň, kterou mnohdy ve svém životě postrádám.
Dobrým procvičováním zraku je navlékání malých korálků pouze s jedním otevřeným okem (vystřídat obě). Dále vše, kde učíme oko měnit pozici – tedy zaměřovat se střídavě na blízko a do dálky (opět každým okem zvlášť). Nebo žonglování s míčky, kdy nehýbeme hlavou, pouze očima sledujeme letící míček, který chytáme střídavě levou a pravou rukou.
Přenášejte pohled na různě vzdálené předměty! Co nejvíce se dívejte do zeleně – na stromy, louku, zahradu nebo alespoň na květiny v okně… Mrkejte! Bez mrkání vysychá oční povrch. Mému stylu života se dá vytknout především fakt, že se většinu dne dívám do monitoru počítače, aniž bych dělala potřebné přestávky.
Oči zůstávají příliš dlouho fixované pouze na krátkou vzdálenost a oční svaly stagnují. Tento návyk dostávám za úkol změnit.
Existuje mnoho zajímavých technik, které mohou pomoci vašemu zraku opět získat jeho funkci v souvislosti s vašimi konkrétními obtížemi. Nepůjde to však bez vás, bez vašeho úsilí. Jsem, dá se říci, teprve na začátku cesty, ale už nyní mám obrovskou radost ze svých pokroků. Jde však o to, nezastavit se a jít dál.
Odborná spolupráce: Jana Pozlovská, Centrum zdravého vidění www.centrumzdravehovideni.cz
