Nemoc sítnice je nutné léčit včas, jinak můžete oslepnout! Postihuje častěji modrooké
Postižení sítnice, které trápí zejména lidi nad 50 let, je také nejčastější příčinou vzniku slepoty. Zrak se zhoršuje pomalu, nejdříve za soumraku a tmy. Jak vidí člověk, který má takzvanou věkem podmíněnou makulární degeneraci?
Jde o genetické vrozené postižení obou očí, nezánětlivé změny na sítnici, které provází poškození nervových buněk. Problémy postihují každého dvacátého obyvatele Česka.
Nemoc se projevuje tím, že postižený nevidí obličeje lidí, a to ani když stojí před ním. Nemůže číst, nemůže bezpečně přejít silnici a ani se netrefí na schod. To jsou ty nejzávažnější postižení. Lehčí forma onemocnění se projevuje zhoršením vidění při čtení do blízka, může dojít až k výpadku centra vidění, změní se i vnímání barev. Nemoc nejprve postihuje jedno oko a druhé v průběhu několika let.
Suchá a vlhká forma
Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách. Suchá forma se projevuje ztenčováním tkáně sítnice. Devadesát procent všech pacientů trpí právě suchou formou, která se vyvíjí pomalu mnoho let. Vlhká forma představuje jen deset procent případů onemocnění, ale devět z deseti takto postižených lidí má těžkou nebo úplnou ztrátu zraku. "Vlhká forma totiž postupuje mnohem rychleji, příčinou je prorůstání novotvořených cév pod sítnici. Tyto cévy následně způsobují prosakování krve do sítnice a otok, později se vytvoří jizva," popisuje lékařka Katarína Madzinová z Oční kliniky NEOVIZE Brno.
Rozdíly ve formách makulární degenerace lze vysvětlit podle toho, co pacient v jednotlivých případech vidí. Při suché formě má obraz ve středu rozmazaný, plný tmavých skvrn. Při vlhké formě je obraz jakoby zkreslený, například rovné čáry nejsou přímkami, ale křivkami.
Když se objeví první obtíže, skoro nikdo jim nepřikládá velký význam. Člověk má pocit, že na práci či čtení potřebuje více světla. Později však při četbě nastávají větší problémy, střed zorného pole začne být rozostřený. Rovné linky mohou vypadat křivě nebo zprohýbaně, v zorném poli se objevují stíny, prázdná nebo tmavá místa, vytištěná slova se zdají být na papíře pokřivená.
Co je to žlutá skvrna?
Nemoc zasahuje takzvanou žlutou skvrnu v oku, respektive na sítnici. Ta je bodem nejostřejšího vidění. K pochopení toho, co se vlastně se sítnicí při makulární degeneraci děje, je třeba vysvětlit mechanismus vidění. Na sítnici se vytváří ostrý obraz a právě tam je nejvyšší hustota buněk citlivých na světlo. Sítnice oka umožňuje vnímat detaily a provádět úkony vyžadující ostré vidění. Pokud je postižena, nelze vadu usměrnit třeba brýlemi.
Odborníci uvádějí, že tento typ makulární degenerace je způsoben nejen geneticky, ale i civilizačními vlivy a životním stylem – kouření, obezita, vysoký krevní tlak, ultrafialové záření, nevyvážená strava s nedostatkem vitaminu E. Zajímavé je, že modroocí lidé k ní mají větší sklon.
Začněte včas
Jak vysvětluje doktorka Madzinová, i přes současné možnosti medicíny na suchou formu makulární degenerace dosud neexistuje léčba, lékaři doporučují užívat doplňky stravy s obsahem luteinu, vitaminu E, zinku a omega3 mastné kyseliny. “Naopak vlhkou formu nemoci lze dnes ovlivnit a účinně zastavit nebo alespoň stabilizovat biologickou léčbou – antiVEGF injekcemi. Léčba je bezbolestná, látka se aplikuje injekčně po předchozím znecitlivění přímo do oka,” vysvětluje Madzinová.
Věkem podmíněná makulární degenerace není jedinou nemocí postihující sítnici. V důsledku degenerace sítnice, ale také vlivem úrazů, nádorů a zánětů může dojít k takzvanému odchlípení sítnice, kdy se sítnice nadzvedává a postupně odlučuje od oční stěny. Odchlipování postupuje od okrajů až ke středu sítnice, kde je místo nejostřejšího vidění, proto také často dochází k výraznému poškození zraku.
Příznakem postupujícího odchlípení sítnice může být clona, která se objeví při okraji zorného pole, v počátku nejčastěji v dolní části oka jakoby u nosu. Jestliže je odchlípení sítnice prokázané, jedinou možnou léčbou, která může zabránit ztrátě zraku, je operace.
