Střevní obtíže nepodceňujte

Střevní obtíže nepodceňujte
Průjem, bolest nebo přítomnost krve ve stolici, to vše představuje střevní záněty. • Autor: istockphoto.com
29. července 2016 • 13:54

Čas od času trápí průjem, nevolnost či bolesti v oblasti břišní každého z nás. Pokud však obtíže přetrvávají dlouhodobě, jsou spojené s nadměrnou únavou nebo dalšími zdravotními problémy, může jít o nespecifický střevní zánět (Crohnovu nemoc či ulcerózní kolitidu), který je třeba „podchytit“ a stabilizovat co nejdříve. 

Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc patří mezi takzvané idiopatické střevní záněty (IBD). Jde o chronická, neinfekční zánětlivá onemocnění trávicího traktu. Jejich příčiny dosud nejsou uspokojivě objasněné (pozn.: idiopatický Z vzniklý z neznámé příčiny) a současná medicína není schopna je (prozatím) vyléčit. Postihují muže a ženy téměř rovnoměrně. Mezi oběma chorobami však existuje několik zásadních rozdílů,“ říká úvodem vedoucí lékař Centra IBD Fakultní nemocnice Brno doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc. 

Střevní záněty se projevují samozřejmě především trávicími příznaky. Mezi typické digestivní potíže patří průjmy, přítomnost krve a hlenů ve stolici a bolesti břicha. „Idiopatické střevní záněty mají chronický průběh, v němž se střídají fáze relapsu (akutního vzplanutí) a remise (klidové fáze nemoci). Nicméně až 40 procent pacientů může trpět také mimostřevními obtížemi,“ upozorňuje lékař. „Zvlášť obtížné je stanovit diagnózu, pokud převažují nespecifické příznaky jako únava, nechutenství, váhový úbytek, nejasné teploty či chudokrevnost. Crohnova nemoc se může projevit také náhle pod obrazem akutního zánětu slepého střeva. Nicméně statistiky uvádějí, že ve vyspělých zemích od prvních příznaků do stanovení diagnózy IBD uplyne průměrně jeden rok,“ dodává. 

Dominantní část mimostřevních projevů představují projevy kloubní, méně časté jsou pak kožní a oční. Mnohem zákeřnější je však zánětlivé postižení žlučovodů, označované jako primární sklerozující cholangitida -nebolí, ale může vést k závažnému poškození jater. Toto onemocnění stojí na prvních místech v indikacích pro transplantaci jater!

Naštěstí primární sklerozující cholangitida nepostihuje ani 10 % pacientů. Znalost mimostřevních příznaků je podstatná, neboť mohou předcházet akutnímu vzplanutí střevního postižení. Výskyt idiopatických střevních zánětů v posledním půlstoletí výrazně stoupá. Tento trend je celosvětový a poměrně dramatický (4-5násobný!). Zároveň bohužel dochází k posunu do mladších věkových skupin, takže až 25 % všech nově diagnostikovaných onemocnění vzniká do 18 let věku a z nich dokonce 5 % ve věku předškolním. 

Lokalizace zánětu napoví

Při ulcerózní kolitidě zánět postihuje pouze tlusté střevo, zatímco u Crohnovy nemoci může být postižena kterákoli část trávicí trubice. Podle docenta Zbořila to nejčastěji (asi v 60% případů) bývá přechod mezi tlustým a tenkým střevem (tzv. ileocekální krajina), méně často pak tračník (tedy tlusté střevo), lačník (střevo tenké) a poměrně vzácně horní část trávicí trubice (dutina ústní, jícen, žaludek, dvanáctník). „Rozdíl je také v rozsahu postižení stěny trávicí trubice: zatímco při ulcerózní kolitidě je postižena především střevní sliznice, pro Crohnovu nemoc je typické postižení celé tloušťky střevní stěny.

Tento rozsah pak souvisí s možnými komplikacemi Crohnovy nemoci, jako jsou píštěle (abnormální spojky vedoucí z postižené části střeva do jiné části trávicí trubice, jiného orgánu nebo navenek na kůži), abscesy (prostory naplněné hnisem) a stenózy (zúžení trávicí trubice),“ uvádí odborník. „Již tato stručná charakteristika obou nemocí jasně svědčí pro důležitost jejich rozlišení. To nám pomáhá ke správnému odhadu prognózy a tím také adekvátní léčby, především chirurgické.

Bohužel v klinické praxi je někdy velmi obtížné odlišit ulcerózní kolitidu od Crohnovy nemoci, která postihne pouze tlusté střevo. Dokonce ani histologický rozbor tkáně nemusí přinést jednoznačné rozuzlení,“ podotýká doc. Zbořil. Jak říká docent Zbořil, léčba idiopatických střevních zánětů jako chronických onemocnění nikdy nekončí, pouze prochází různými fázemi… Můžeme ji schematicky rozdělit do tří skupin: léčba akutního vzplanutí, profylaxe a terapie komplikací. 

„Léčba relapsu má za úkol navodit klidovou fázi (remisi), kterou se pak profylaxe snaží co nejdéle udržet. V oblasti konzervativní léčby se uplatňují nejen různé léky (aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva, biologická terapie, antibiotika), ale také režim takzvaného střevního klidu v podobě nitrožilní či sondové výživy, která může být částečná nebo úplná. Je třeba říci, že chirurgická terapie slouží především k léčbě komplikací, jako jsou píštěle, abscesy, stenózy trávicí trubice, nezvládnutelný zánět, masivní krvácení nebo nádorové změny. Pro pacienty je podstatné, aby vnímali proces léčby jako cyklus, kde každá alternativa má svůj správný čas. To však bývá obtížné právě u chirurgických zákroků, které nemocní často vnímají jako poslední a krajní možnost. Zbytečně tak odkládají operace, které se posléze provádějí v nesrovnatelně horším terénu zánětlivých změn, a tedy také s horšími výsledky,“ upozorňuje lékař.

Nejzákeřnější lokalizaci Crohnovy nemoci představuje postižení oblasti konečníku a pánevního dna. Často se komplikuje abscesy, píštělemi a může vést k poškození svěračů konečníku, ale také jiných orgánů pánve (močových cest nebo pohlavních orgánů). Současné analýzy ukazují na mimořádný význam časné diagnostiky a léčby. Pokud je vhodná terapeutická metoda vybrána a zahájena včas, jsou výsledky lepší v řádu desítek procent než při pozdní léčbě.

Tyto skutečnosti ovšem kladou nároky na pacientovu psychiku, a proto má být součástí komplexní léčby psychosociální intervence. Důležitá je též tzv. sociální terapie - společenské vztahy a pracovní zařazení nebo omezení rozhodují o kvalitě života pacientů, resp. subjektivní vnímání kvality života, což má zpětný dopad na vývoj nemoci a výsledky léčby. Tuto skutečnost potvrzuje placebový efekt (pozitivní i negativní - tzv. nocebo), který dosahuje v klinických studiích u nemocných s idiopatickými střevními záněty až 25 %.  

Syndrom dráždivého tračníku 

Ne pokaždé, když máte průjem, bolesti břicha nebo pociťujete jiný střevní diskomfort, půjde o idiopatický zánět. Na vině může být též „pouhá“ dietní chyba či například poměrně častý syndrom dráždivého tračníku. „V praxi může být obtížné odlišit závažné zánětlivé střevní onemocnění od nepříjemného, ale nikoli nebezpečného onemocnění, které označujeme jako dráždivý tračník,“ podotýká lékař. „Jedná se o kombinaci poruchy střevní pohyblivosti (dysmotility) a poruchy střevní mikrofl óry (dysmikrobie). 

Vznik a hlavně zhoršení těchto poruch úzce souvisí s psychickým stresem a reakcí pacienta na něj. Dráždivý tračník může mít podobu velmi naléhavých vyprázdnění stolice, které označujeme přiléhavě jako debakly. Ty se mohou dostavit několikrát po sobě ihned po probuzení, někdy po každém jídle, jindy se střídají s obdobími zácpy. V každém případě představují mnohdy značnou komplikaci pracovního i osobního života. Podstatnou součástí léčby je samozřejmě primárně vyloučení jiného, závažnějšího onemocnění, ale ruku v ruce též vyrovnání psychiky daného člověka,“ uzavírá Vladimír Zbořil. 


Odborná spolupráce: doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc., Centrum IBD, Fakultní nemocnice Brno, www.fnbrno.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.