Rychlost stárnutí ovlivňují geny, prostředí a životní styl. Jak ji zpomalit? | Moje zdraví

Rychlost stárnutí ovlivňují geny, prostředí a životní styl. Jak ji zpomalit?

Rychlost stárnutí ovlivňují geny, prostředí a životní styl. Jak ji zpomalit?
Tempo stárnutí závisí na genetické výbavě, prostředí a životním stylu • Autor: iStock.com
11. ledna 2017 • 16:36

Máte před sebou dvě osoby, které oslavily stejné životní jubileum. Na první pohled rozpoznáte, že proces stárnutí u nich postupuje v rozdílném tempu. Co všechno o tom rozhoduje?

Podle tzv. Baltimorské studie, která probíhá od roku 1958 a sleduje příčiny úmrtí jednotlivců, bylo zjištěno, že lidé neumírají na stárnutí, ale na nemoci, které nazýváme civilizačními. Jde o nemoci srdečně-cévní, diabetes, obezitu a demenci. K tomu ještě přiřaďme nádorová onemocnění.

Teoreticky bychom se měli dožívat 120 let

Tempo stárnutí a jeho projevy v našem těle závisejí zhruba z 50 % na zděděné genetické výbavě, z další půlky pak na prostředí, ve kterém žijeme, a na našem životním stylu. Kdo se o sebe více stará jak po stránce fyzické, tak psychické, je na tom lépe.

„Studie prokázaly, že téměř všem zdravotním problémům se alespoň částečně dá preventivně předcházet. Závažné nemoci, které se projeví do 60 let věku, jsou více ovlivněny geneticky, po šedesátce si za své problémy víceméně můžeme sami. Podepisují se vlivy zvenčí, tedy znečištěné prostředí, stres, špatný životní styl a tak dále,“ objasňuje primářka Anti-Aging Clinic A2C MUDr. Monika Golková a dodává: „Teoreticky bychom se při současných podmínkách života na zemi měli dožívat zhruba 120 let. Odborníci již objevili i takzvané geny dlouhověkosti. Za to, že se tak neděje, může náš způsob života se všemi jeho negativy.“

Tichý a nebezpečný zánět

„Naším velkým nepřítelem je tichý zánět, který bývá příčinou mnoha chronických onemocnění. Takový zánět se neprojevuje bolestí, ale můžeme ho přesto zachytit a měřit,“ upozorňuje primářka Golková. Klasickou metodou zjištění zánětu je stanovení C-reaktivního proteinu v krevním séru, preciznějším měřením je ale poměr mezi dvěma specifickými kyselinami, který v ideálním případě činí 1 : 1 až 1 : 3, často však bývá vyšší než 1 : 10, což je alarmující.

Ideální pro omezení tichého zánětu je protizánětlivá dieta, která vymezuje střední obsah sacharidů v přijímané stravě. Rozložení živin je 40-30-30, což znamená, že karbohydráty představují 40 % kalorického příjmu, proteiny 30 % a zbylých 30 % tuky (ale vysoké kvality). Základem protizánětlivé diety je zelenina, ovoce, proteiny s nízkým obsahem tuku, rybí maso, olivový olej, rybí tuk a celozrnné pečivo. Výrazně se musí omezit smažení a konzumace rychle připravovaných jídel.

Stále mladí se správnou stravou

Některé dlouhodobé zdravotní problémy mohou být spojeny s tzv. potravinovou intolerancí (nesnášenlivostí), což je skrytý a těžce rozpoznatelný proces. Pokud nám některá strava či její složka nedělá dobře, trpí tím naše vitalita a stárneme rychleji. Čím častěji jíme pro nás nevhodnou potravinu, tím více se tělo brání, což může vést až k řadě závažných onemocnění. Prokážou-li testy protilátky k některým potravinám, je vhodné je zcela vyloučit.

Životní dekády

20 let: Člověk je většinou zdravotně bez obtíží, ženy mezi 20 a 25 lety jsou na vrcholu plodnosti. Pokud je ale organismus nějakým způsobem oslabený (např. stresem), mívá větší sklony k zánětlivým onemocněním...

30 let: Dochází k lehkému poklesu hladiny růstového hormonu v těle, začíná se zpomalovat metabolismus, tvoří se první vrásky, lehce začínají ochabovat kontury těla, ale člověk je stále na vrcholu svých sil.

40 let: V této životní etapě dochází k poklesu hormonu nazývaného hormon mládí (DHEA), člověk je více unavený, mění se poměr mezi svalovou a tukovou hmotou, dochází k oslabení imunitního systému, jsme náchylnější k onemocněním. Mimo jiné se snižuje ostrost vidění, u žen chuť. Začíná též pozvolné ubývání výšky člověka, zhruba o centimetr každých deset let.

50 let: Jde o období menopauzy u žen či andropauzy u mužů, tedy o výrazný pokles produkce hormonů (estrogenů, progesteronu a testosteronu). To se projevuje únavou, poruchami nálad, pocením a větším přírůstkem na váze, ale zvyšuje se tím též riziko onemocnění srdce a propuknutí diabetu. Někdy se objevují problémy s pamětí. Vyskytují se i choroby, které jsou již ve velké míře ovlivněny životním stylem. U mužů se zhoršuje chuť, obecně lidem tohoto věku oslabuje sluch.

60 let: Často vzniká osteoporóza, tedy řídnutí kostí, objevují se metabolická onemocnění (např. diabetes), zvyšuje se riziko kardiovaskulárních onemocnění. Zvětšují se problémy s chrupem a dásněmi (paradentóza), vznikají degenerativní onemocnění.

70 let: Pokračuje snižování tělesné výšky, dochází ke zlomeninám hlavně vlivem osteoporózy, snižuje se plicní kapacita, objevuje se ateroskleróza cév, což vede k poruchám prokrvení jednotlivých orgánů a následným poruchám mozkových funkcí či sexuálních možností. Výrazný je pokles hormonu melatoninu, což způsobuje problémy se spánkem. Slábne čich.

80 let: Možný vznik neurodegenerativních onemocnění, například Parkinsonovy choroby. Objevit se může demence, dále se zhoršuje zrak i sluch. Velký nepoměr mezi svalovou a tukovou hmotou, výrazná je též ztráta svalové síly a velká únavnost.

90 let: Výrazně se zhoršuje pohyblivost, dále klesají hormony a enzymy, snížená je schopnost trávení potravin, což vede k nechutenství. Velké riziko úrazu a zlomenin.

Veledůležitý spánek

Spánek je velice důležitý pro odpočinek celého organismu. Během něho se tělo dokonale regeneruje a produkují se hormony s omlazujícím působením, tedy růstový hormon a melatonin. Melatonin je důležitý hormon tvořený v epifýze, který má podobné vlastnosti jako serotonin (hormon štěstí). Serotonin však působí ve dne, kdežto melatonin je aktivní v noci.

Melatonin produkuje REM fázi spánku, je důležitý jako antioxidant zejména pro mozek, zpomaluje známky stárnutí a prodlužuje život, snižuje cholesterol a pomáhá vyrovnávat průtokové vlastnosti krve. Podporuje funkce štítné žlázy, zvyšuje produkci růstového hormonu a celkově posiluje imunitu organismu. Potlačuje známky premenstruačního syndromu a inhibuje lidské buňky, které by mohly způsobit rakovinu prsu. Snižuje úzkostlivost, zejména v noci. Nedostatek melatoninu způsobuje poruchy spánku, mělký spánek, neschopnost usnout, předčasné stárnutí očí, depresi, úzkost, ztrátu paměti a celkové zhoršení mozkových funkcí.

Abychom tělu zajistili dostatečnou produkci melatoninu, musíme spát ve tmě - melatonin je hormonem noci, ve dne je jeho produkce zanedbatelná. Jeho tvorbu můžeme podporovat i sami konzumací banánů, rajčat či příjmem vitaminu B3 (niacin), minerálů (kalcium a magnezium), ale i aktivním pohybem za denního světla. Tvorbu melatoninu naopak snižuje kouření, kofein, alkohol a vysoké dávky vitaminu B12.

Zloději mládí

Poruch spojených s potravinovou intolerancí není málo - číslo v závorce přibližně napoví, kolik procent různých nemocí je způsobeno špatně zvolenou stravou...

1. poruchy trávení (50 %) - bolesti břicha, zácpa, průjmy, dráždivý tračník

2. dermatologická onemocnění (16 %) - akné, atopický ekzém, lupénka, svrbění, svědění či pálení

3. psychiatrická onemocnění (11 %) - úzkosti, deprese, únava, hyperaktivita u dětí

4. neurologická onemocnění (10 %) - bolesti hlavy, migrény, závratě

5. respirační onemocnění (10 %) - astma, rýmy, potíže s dýcháním

6. kloubní onemocnění - artritidy, bolesti svalů

Odborná spolupráce: MUDr. Monika Golková www.a2c.cz

Autor: red
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.