Střevní mikrobiom dokáže rozhodnout o našem zdraví i psychice

Střevní mikrobiom dokáže rozhodnout o našem zdraví i psychice
Autor: Shutterstock.com
15. února 2019 • 06:00

Trávicí ústrojí člověka je obýváno širokou skupinou mikroorganismů. Všechny se společně nazývají střevní mikrobiom nebo střevní mikrobiota. Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus, tvorbu vitaminů, imunitu i na naši psychiku. 

Dříve se tato skupina mikroorganismů nesprávně popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože jde nikoli o rostliny, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikrobiom. Kromě bakterií obsahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy. 

Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla.

Zkoumání gastroenterologů, imunologů i psychiatrů

Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikrobiomu celého organismu včetně jeho genetické rozmanitosti.

Střevní mikrobiom se podílí i na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům (choroboplodným zárodkům), potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organismu.

- Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, protože mikrobiom produkuje více než polovinu potřebného vitaminu K.

- Mikrobiom produkuje také vitaminy řady B, různé aminokyseliny (základní stavební jednotky bílkovin), krátké mastné kyseliny.

- Podle posledních výzkumů má střevní mikrobiom vliv i na snižování rizika některých civilizačních onemocnění, jako jsou cukrovka (zejména 2. typu, pro kterou je typická inzulinová rezistence), onemocnění srdce a cév.

Lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností. V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.

Každý vlastní unikátní ekosystém

Ukazuje se, že význam střevního mikrobiomu a jeho genomu je ve vztahu k nastavení imunitního systému daleko větší, než se dosud předpokládalo.

Aplikace získaných poznatků v praxi však není úplně jednoduchá, protože na složení střevního mikrobiomu působí řada vlivů včetně genetické dispozice. Složení, a tedy i aktivity a následné reakce střevního mikrobiomu, jsou ovlivňovány také stravovacími zvyklostmi, hladinou a intenzitou stresu nebo pohybovými aktivitami. Výzkum potvrzuje i to, že mikrobiom každého z nás je rozdílný, jde o jakýsi „otisk prstu“.

Prokázalo se, že každý má naprosto jedinečné složení svého střevního mikrobiomu. V různých situacích se sice mění, ale určité specifické rysy, které se tvoří kolem druhého roku věku, přetrvávají do dospělosti.

Od porodu do tří let

Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ovšem velmi důležitým je období bezprostředně po narození. Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně kolonizují (osidlují) střevní sliznici i další sliznice a kolonizují i kůži.

Dále se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, mají způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky, tedy i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života a poté zůstává relativně stálé.

Tendence udržet původní stav

I přes výrazné zásahy, kterými jsou například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií.

Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií. Předpokládá se i působení genetického nastavení konkrétního člověka.

Tento článek vyšel v časopisu Moje zdraví. Aktuální číslo si můžete koupit na www.ikiosek.cz.

Autor: RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista, www.fitbee.cz
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.