Zvětšená prostata: Jak se projevuje a jak souvisí s nádorovým bujením?

Zvětšená prostata: Jak se projevuje a jak souvisí s nádorovým bujením?
Zvětšená prostata v počátcích často mužům nezpůsobuje žádné obtíže, není tedy dobře rozpoznatelná • Autor: istockphoto.com
4. června 2017 • 06:00

Prostata je ryze mužské téma, které trápí většinu mužů ve věku nad 70 let, ale i mnohé z mladších ročníků. Ačkoli přímo nesouvisí s nádorovým bujením, příznaky benigní (nezhoubné) hyperplazie prostaty mohou vést k záchytu nebezpečného karcinomu. 

Benigní (nezhoubná) hyperplazie prostaty (BHP) znamená zvětšení žlázové části prostaty, které není způsobeno karcinomem prostaty nebo jinou malignitou (zhoubným novotvarem). Může k ní v některých případech docházet již od 30. roku věku, obvykle bývá velmi pozvolná, tempo je však individuální. Mírné obtíže se zpravidla vyskytují typicky kolem 50. roku. Přestože je však ve vyšším věku postižena BHP skutečně většina mužů, obtíže s ní spojené zažívá pouze asi polovina z nich,“ poznamenává na úvod MUDr. Jiří Stejskal z urologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze 4.

Na co dát pozor

Jaké obtíže tedy vlastně zvětšená prostata může vyvolávat? „Připomínám, že BHP často mužům nezpůsobuje žádné obtíže, není tedy v počátcích rozpoznatelná. Může však pozvolna utlačovat močovou trubici, jež prostatou prochází, a projevit se obtížemi při močení, jako je například slabý proud moči, opožděný začátek, přerušované močení nebo močení na víckrát. Může se též objevit časté močení v noci, které narušuje spánek pacienta. Opakované močení je způsobeno nedostatečným vyprázdněním močového měchýře, který není schopný překonat odpor prostaty, dochází pouze k jeho částečnému vyprázdnění a rychlejšímu pocitu naplnění měchýře,“ vysvětluje urolog.

„Obtíže se časem zvýrazňují a postupně může dojít až k takzvané močové retenci, při níž se muž pro výrazný útlak močové trubice prostatou nemůže vymočit. Dojde-li k retenci relativně náhle, je provázena výraznými bolestmi, které daného muže přinutí navštívit lékaře,“ dodává odborník.

Tento proces může být opravdu velmi pozvolný a pacient si jej nemusí být vědom. Postupně dochází ke zvyšování reziduální náplně měchýře po vymočení (zbytková moč), zvyšuje se kapacita močového měchýře a tento ztrácí schopnost se vyprázdnit. Zvyšující se tlak v močovém měchýři se následně může přenášet skrze močovody do vývodných systémů ledvin a výrazně (i trvale) zhoršit jejich funkce. Kromě výše popsaných obtíží zvyšuje nedostatečné vyprazdňování močového měchýře riziko infekcí močových cest.

Prověření prostaty

„K základnímu vyšetření prostaty patří vyšetření prostaty per rectum (prstem zavedeným do konečníku pacienta) a laboratorní vyšetření PSA (prostatického specifického antigenu). Tato vyšetření nejčastěji provádí urolog, může je však provést i praktický lékař, který na jejich základě může pacienta odeslat k urologickému vyšetření. Vyšetření PSA je prováděno v rámci krevních odběrů. Je při něm stanovována látka vznikající v tkáni prostaty, která nás informuje o její aktivitě. Zvýšená hodnota může znamenat větší riziko výskytu karcinomu prostaty, může však být vyšší i z jiných příčin (jako je například zánět prostaty) a neznamená automaticky výskyt malignity,“ uklidňuje případné obavy mužů MUDr. Stejskal.

První návštěvu urologa by měl muž absolvovat kolem 50. roku věku, v případě výskytu karcinomu prostaty v blízké rodině již asi ve 40 letech. Mimo jiné se spekuluje o tom, že vzniku zvětšené prostaty mohou přispívat svým estrogenovým působením též fytoestrogeny v potravě. „Hlavním faktorem ovlivňujícím hyperplazii prostaty jsou mužské pohlavní hormony (testosteron). Vazba na dědičnost (na rozdíl od karcinomu prostaty), životní styl, stravu nebo vliv prostředí (zevní faktory) nebyla prokázána. Co se týče vlivu fytoestrogenů ve stravě, dostupné studie mají nejednoznačné závěry,“ poznamenává lékař

Podle doktora Stejskala benigní hyperplazie prostaty nezpůsobující žádné problémy nevyžaduje léčbu, obvykle stačí pouze pacienta sledovat. V případě obtíží je podle jejich závažnosti obvykle volena nejprve farmakologická terapie, v případě její nedostatečnosti pak léčba chirurgická. Ta zahrnuje metody endoskopické (prováděné skrze močovou trubici), méně časté jsou otevřené operace (znemožňuje-li velikost prostaty bezpečné endoskopické řešení).

BHP nemá vliv na vznik karcinomu prostaty. Ten se však někdy může projevit obdobnými obtížemi (častěji se nicméně v časných fázích nijak neprojevuje). Benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty tedy mohou koexistovat a příznaky BHP často vedou k záchytu karcinomu lékařem.

Udělejte to pro sebe

„Z lékařského hlediska lze obecně doporučit vhodnou životosprávu a fyzickou aktivitu. Nemusejí ovlivnit přímo hyperplazii prostaty, mají však vliv na mnoho jiných zdravotních obtíží, včetně karcinomu prostaty.
Vyšetření na urologii nemusí být vždy příjemné, tak jako například ústní hygiena a návštěvy zubaře, ale může být pro pacienta velmi přínosné a pomoci mu k delšímu a zdravějšímu životu,“ uzavírá Jiří Stejskal.

Tip: Užitečnou webovou stránkou pro tuto problematiku je například: www.muziprotirakovine.cz

Odborná spolupráce: MUDr. Jiří Stejskal, urologické oddělení Thomayerovy nemocnice, Praha, www.ftn.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.