Zvětšená prostata: Jak se projevuje a jak souvisí s nádorovým bujením?
Prostata je ryze mužské téma, které trápí většinu mužů ve věku nad 70 let, ale i mnohé z mladších ročníků. Ačkoli přímo nesouvisí s nádorovým bujením, příznaky benigní (nezhoubné) hyperplazie prostaty mohou vést k záchytu nebezpečného karcinomu.
Redakce časopisu a webu Moje zdraví se spojily, aby společně podpořily projekt Chraň se na podporu prevence některých závažných onemocnění, která v době koronavirové pandemie zapomínáme hlídat. Projekt vznikl ve spolupráci s iniciativou Loono (www.loono.cz). Ta sdružuje tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kterým záleží na tom, aby se lidé více zajímali o prevenci. V listopadu vám přinášíme články o mužských pohlavních orgánech.
Benigní (nezhoubná) hyperplazie prostaty (BHP) znamená zvětšení žlázové části prostaty, které není způsobeno karcinomem prostaty nebo jinou malignitou (zhoubným novotvarem). Může k ní v některých případech docházet již od 30. roku věku, obvykle bývá velmi pozvolná, tempo je však individuální. Mírné obtíže se zpravidla vyskytují typicky kolem 50. roku. Přestože je však ve vyšším věku postižena BHP skutečně většina mužů, obtíže s ní spojené zažívá pouze asi polovina z nich.
Na co dát pozor
Jaké obtíže tedy vlastně zvětšená prostata může vyvolávat? BHP často mužům nezpůsobuje žádné obtíže, není tedy v počátcích rozpoznatelná. Pozvolna však může utlačovat močovou trubici a projevit se obtížemi při močení, jako je například slabý proud moči, opožděný začátek, přerušované močení nebo močení na víckrát. Může se též objevit časté močení v noci, které narušuje spánek pacienta.
„Obtíže se časem zvýrazňují a postupně může dojít až k takzvané močové retenci, při níž se muž pro výrazný útlak močové trubice prostatou nemůže vymočit. Dojde-li k retenci relativně náhle, je provázena výraznými bolestmi, které daného muže přinutí navštívit lékaře,“ říká odborník.
Tento proces může být opravdu velmi pozvolný a pacient si jej nemusí být vědom. Postupně dochází ke zvyšování reziduální náplně měchýře po vymočení (zbytková moč), zvyšuje se kapacita močového měchýře a tento ztrácí schopnost se vyprázdnit. Zvyšující se tlak v močovém měchýři se následně může přenášet skrze močovody do vývodných systémů ledvin a výrazně (i trvale) zhoršit jejich funkce. Kromě výše popsaných obtíží zvyšuje nedostatečné vyprazdňování močového měchýře riziko infekcí močových cest.
Prověření prostaty
K základnímu vyšetření prostaty patří vyšetření prostaty per rectum (prstem zavedeným do konečníku pacienta) a laboratorní vyšetření PSA (prostatického specifického antigenu). Tato vyšetření nejčastěji provádí urolog, může je však provést i praktický lékař, který na jejich základě může pacienta odeslat k urologickému vyšetření. Vyšetření PSA je prováděno v rámci krevních odběrů. Je při něm stanovována látka vznikající v tkáni prostaty, která nás informuje o její aktivitě. Zvýšená hodnota může znamenat větší riziko výskytu karcinomu prostaty, může však být vyšší i z jiných příčin (jako je například zánět prostaty) a neznamená automaticky výskyt malignity.
První návštěvu urologa by měl muž absolvovat kolem 50. roku věku, v případě výskytu karcinomu prostaty v blízké rodině již asi ve 40 letech.
Benigní hyperplazie prostaty nezpůsobující žádné problémy nevyžaduje léčbu, obvykle stačí pouze pacienta sledovat. V případě obtíží je podle jejich závažnosti obvykle volena nejprve farmakologická terapie, v případě její nedostatečnosti pak léčba chirurgická.
BHP nemá vliv na vznik karcinomu prostaty. Ten se však někdy může projevit obdobnými obtížemi (častěji se nicméně v časných fázích nijak neprojevuje). Benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty tedy mohou koexistovat a příznaky BHP často vedou k záchytu karcinomu lékařem.
Udělejte to pro sebe
Z lékařského hlediska lze obecně doporučit vhodnou životosprávu a fyzickou aktivitu. Nemusejí ovlivnit přímo hyperplazii prostaty, mají však vliv na mnoho jiných zdravotních obtíží, včetně karcinomu prostaty. Vyšetření na urologii nemusí být vždy příjemné, tak jako například ústní hygiena a návštěvy zubaře, ale může být pro pacienta velmi přínosné a pomoci mu k delšímu a zdravějšímu životu.
LOONO PODPORUJEME PREVENCI
MUDr. Martina Čermáková, garant odborného obsahu Loono, je součástí týmu neziskové organizace Loono už pátým rokem a má na starosti odborný obsah. Již dva roky se stará o pacienty ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové – aktuálně na Oddělení urgentní medicíny.
Celý článek o mužských pohlavních orgánech si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
