Nákazy z jídla: Kde číhá nebezpečí a jak si nezkazit piknik?
Během léta bychom měli dávat větší pozor na to, co jíme, jak to jíme a jak byly potraviny v horkém počasí uchovávány. V zahraničí na to lidé většinou dbají, často se však nakazí i doma.
Jak si v létě zachovat pohodu bez zdravotních obtíží způsobených jídlem či vodou? Předně musíme daleko více dbát na správné uchovávání potravin, které se v teple rychleji kazí. S létem jsou spojeny v hojném množství typicky rizikové potraviny, kam patří zejména zmrzliny, zákusky a chlebíčky s majonézou, málo omyté ovoce, zelenina a zpravidla také často grilujeme maso, kde riziko stoupá s nedostatečným propečením.
"Dalším faktorem je pobyt v zahraničí, kdy často konzumujeme potraviny, které náš organismus nezná a nemusíme na ně reagovat zrovna dobře včetně možného způsobení alergických reakcí. Nemluvě o jídlech kupovaných v pouličních stáncích, kde je mnohdy kvalita surovin pochybná a nedodržují se ani základní hygienická pravidla. To jsou tři oblasti, kterým bychom se v létě měli více věnovat, respektive přistupovat k nim pokud možno vědomě,“ upozorňuje MUDr. Alice Hauptová, interní lékařka Centra pro rodinnou a individuální zdravotní péči, prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu Respimed v Praze 5.
Náhle je zle...
Po konzumaci jídla, které je kontaminované bakteriemi, patogenními mikroorganismy (například salmonelou či kampylobakterem), viry nebo též parazity, se mohou projevit takzvané alimentární nákazy (nákazy z jídla).
Nejčastější příznaky se přihlásí v podobě bolesti a křeče břicha, průjmu, nevolnosti, zvracení, zimnice, horečky i celkové schvácenosti.
Potraviny do chladu!
V praxi se ukazuje, že nevěnujeme dostatečnou pozornost uchovávání potravin. Nákup z obchodu je třeba dát co nejrychleji do chladna! Samozřejmě podle povahy zakoupených potravin. Zejména se toto pravidlo týká výrobků z majonézy, vajíček či masa.
Rozmrazit jen jednou
Podle Alice Hauptové si lidé často neuvědomují, že pokud nechají „povolit“ či rozmrazit zmrazené potraviny, je nutné je následně co nejrychleji zpracovat a rozhodně znovu nezmrazovat. „Je to jedna z věcí, o které se příliš nemluví, ale ze které plynou četné zdravotní obtíže. Rozmrazením a následným zmrazením potravin se mění jejich kvalita, což se pak může odrazit na našem zdraví v závislosti na stupni pomnožení daných mikroorganismů. Zpravidla nám toto zacházení s jídlem přivodí nejrůznější zažívací potíže, podráždění žaludku a střev,“ zdůrazňuje.
Imunita sídlí ve střevech
Nekvalitní a závadnou stravou, kterou zkonzumujeme, se mění vyvážená skladba bakterií v tlustém střevě, což oslabuje naši imunitu. Přemnožení škodlivých (patologických) bakterií má dalekosáhlé důsledky na stav celého našeho organismu. Dalo by se říci, že ve střevě sídlí naše imunita, tedy schopnost organismu se bránit vůči „vetřelcům“.
„To, jaké bakterie v našich střevech žijí, souvisí s naším životem a přijímanou stravou už od miminka, zda je kojené a jak dlouho, a mimo jiné také s tím, jestli byl porod vedený přirozenou cestou, nebo císařským řezem. Tyto faktory pak ovlivňují naši imunitu, je to základ, na kterém stavíme po celý život. Ovlivňovat už je pak můžeme jen částečně. Třeba pomocí kvalitního jídla, fermentovaných potravin, prebiotik a probiotik,“ vysvětluje lékařka.
Je snadné dostat salmonelu
Salmonela zpravidla souvisí s konzumací vajec, především vaječného žloutku. Říká se, že každé vajíčko obsahuje pár zárodků salmonely, přičemž horko dává bohužel skvělou možnost k rozmnožování. Nákaza mimo jiné záleží na tom, kolik zárodků salmonely daná potravina obsahuje.
Nejrizikovější jsou jídla, kde je nedostatečně tepelně upravený žloutek (nebo dokonce syrový), což jsou majonézy, vaječná jídla a zmrzlina. Pozor je třeba dát také na domácí vaječný koňak. Propuknutí salmonely souvisí s imunitou každého z nás a také s mírou dodržování hygienických doporučení.
„Mezi nejčastější prohřešky patří také nesprávně ugrilované maso. Zde daleko více hrozí infekce kampylobakterem, zvláště u nedopečeného kuřecího masa, riziková jsou především nepropečená místa u kosti,“ upozorňuje na častou stravovací chybu lékařka.
Pravdou je, že odolnější typ člověka se silnou imunitou se s případnou infekcí vyrovná mnohem snáz (postačí mu pár dnů na lůžku, šetřící dieta a střevní dezinficiencia) a dost možná se k lékaři ani nedostane.
Lidé se slabší imunitou se s infekcí nedokážou tak snadno popasovat a návštěva lékaře bývá nezbytná, zvláště jde-li o děti, starší osoby a též osoby chronicky nemocné. V každém případě vyhledejte odbornou pomoc, pokud průjem přetrvává déle než 2–3 dny či se intenzita zhoršuje, objevíte-li krev ve stolici nebo máte vysokou horečku.
Režim při střevních problémech
Při střevních problémech pijte hodně tekutin, vhodná je neperlivá voda a hořký černý čaj, naopak nevhodné je mléko či alkoholické nápoje. Důležité je předejít dehydrataci. Jak ji poznáme? Daný člověk má oschlé rty, suchý jazyk, je unavený, motá se mu hlava z důvodu poklesu tlaku a má tmavou moč. Je třeba organismus urychleně zavodnit, nejlépe rehydratačním roztokem, který se dá již namíchaný zakoupit v lékárně (neměl by chybět v domácí i cestovní lékárničce).
Falešné bezpečí
Co nás často nenapadne, je závadnost ovoce a zeleniny, které nebyly dostatečně omyté. Kromě důkladného opláchnutí se zejména v zahraničí doporučuje jíst pouze to, co lze oloupat. Co nám hrozí? Zdravotní obtíže od zbytků různých postřiků, kterými se tyto plody ošetřují, zároveň tam mohou ulpět zbytky písku a hlíny (kde se často nacházejí vajíčka parazitů a různé bakterie) či různé druhy plísní. Je paradox, že v zahraničí se mnohdy chováme obezřetněji než doma. Neuvědomujeme si, že se do naší republiky dováží hodně ovoce právě z těchto exotických oblastí.
Igelitové sáčky nahrávají plísním
V létě také narůstá výskyt plísní na pečivu (rohlíky, chleba, koláče apod.), zejména pokud je uchováváte v igelitových pytlících. Volte proto papírové, kam může vzduch. Tyto plísně nejsou zpočátku okem viditelné, proto nás nenapadne, že jíme zdraví škodlivé potraviny, které rozhodně neprospívají našemu zdraví.
Žízeň v zahraničí
Dehydrataci v parném létě můžeme předejít jedině přijímáním tekutin, ale i tady se setkáváme s riziky. „Zejména v tropických krajinách pijte pouze balenou vodu a před zakoupením je obezřetné zkontrolovat, zda uzávěr ,sedí‘, zda skutečně jde o originální balení. Exotické drinky nás obecně lákají a k dovolené jaksi patří, ale je nutné zdůraznit, že raději bez kostek ledu, který se může stát zdrojem kontaminace. Je totiž velmi pravděpodobné, že se kostky ledu nedělají z balené vody! A pokud v cizí zemi nemáme jistotu nezávadnosti kohoutkové vody, lepší je i na čištění zubů používat vodu balenou,“ radí cestovatelům Alice Hauptová.
Hygiena rukou
Umývejte si pečlivě ruce před každým jídlem, po návštěvě toalety apod. Na cestování je více než vhodný bezoplachový gel na mytí rukou (zničí bakterie, viry a nebezpečné mikroorganismy), který můžete mít neustále při sobě. Kápněte přiměřeně do dlaně, pečlivě rozetřete na obou dlaních, hřbetech rukou, mezi prsty, kolem nehtů a nechte zaschnout. Eliminujete tak riziko nákazy žloutenkou typu A, E. Existují i žloutenky typu B, C, které nezískáme špinavýma rukama, ale krví nebo sexuální cestou.
Nakoupené potraviny nedávejte do rozpáleného kufru v autě, ale spíše do ochlazované kabiny. I tak nákup nemá být v autě déle než nezbytně nutnou dobu.
