Je cukrovka dědičná? Hrozí nemoc vám, když ji měli vaši rodiče?
Můžete ovlivnit, čím onemocníte? Oba nejběžnější typy diabetu (diabetes 1. typu a 2. typu) mají genetický základ. Na jejich vzniku se však podílejí odchylky ve více genech spolu s vlivy prostředí. To, co je uvnitř našeho těla dané, změnit nelze. Některé vnější vlivy však ano.
Diabetes 1. typu vzniká, když slinivka břišní nevyrábí vůbec žádný inzulin, který je nutný pro trávení, a je nutno jej dodávat uměle.
Více o příznacích cukrovky čtěte ZDE.
Onemocnění postihuje většinou jen jednoho člena rodiny. Pokud je diabetičkou 1. typu matka dítěte, je asi 2–3% pravděpodobnost, že dítě bude mít stejné onemocnění. Riziko onemocnění stoupá (až na 13 %), pokud matka sama onemocněla před svými osmými narozeninami. Je-li diabetikem otec dítěte, bývá pravděpodobnost vzniku diabetu 7–9 %. A jsou-li oba rodiče nemocní, bude se jejich problém týkat i jejich dítěte až s 30% pravděpodobností.
Jak se cukrovka 1. typu projevuje?
Hubnutím, zvýšenou potřebou pít, častějším močením, pitím v noci a nočním pomočováním. Je-li v této době malý pacient vyšetřen, lékař většinou zjistí zvýšenou hladinu cukru v krvi a také přítomnost cukru v moči. Dítě je odesláno do nemocnice, kde je léčeno inzulinem. To je ovšem ideální případ. Potíže dítěte nemusejí být dlouho odhaleny. Stále se však stupňují. „Dítě postupně začíná být velice unavené, ztrácí chuť k jídlu, přičemž chuť pít stále zůstává. Může si stěžovat na bolesti břicha, pocity na zvracení, může být dušné,“ říká MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Tento stav je již podle jejích slov nebezpečný a vyžaduje okamžitou hospitalizaci a urychlené zahájení léčby.
Co jsou to MODY?
U dospívajících se může objevit i některá z jiných forem cukrovky (například ta, kterou trpí více členů rodiny –prarodič, rodič, dítě). Pro tento typ onemocnění se vžil název MODY. Každý z rodiny se přitom může léčit jinak, někdo dietou, jiný tabletkami či inzulinem, a přesto se může jednat o stejnou poruchu hospodaření s cukrem. MODY se dělí na dvě základní skupiny. Do první patří rodiny, kde se alespoň někdo z příbuzných léčí „píchaným“ inzulinem či tabletkami. Může mít dokonce i komplikace cukrovky (problémy s nohama, ledvinami). Tato forma cukrovky se nejčastěji objeví ve věku nad 10 let – tedy především v době puberty nebo u budoucí maminky v době těhotenství. Dá se však najít v jakémkoli věku, tedy i u miminka.
Do druhé skupiny řadíme rodiny, v jejichž řadách se objevuje cukrovka v mírné formě. Dospělí v těchto rodinách jsou léčeni pouze dietou a jejich cukrovka se s věkem nezhoršuje. I tady se nemoc zpravidla objeví u maminek v průběhu těhotenství, ale dá se najít v jakémkoli věku. Hladina cukru v krvi je u takových pacientů mírně zvýšená.
Příčinou vzniku dědičného diabetu je chyba v genu, jenž má přímý vztah k práci buněk, ve kterých se tvoří inzulin. Takových genů je v současnosti známo šest. Nositel mutace v jednom z genů má 70–100% riziko, že během života onemocní. „Šestým genem pro MODY je gen proglukokinázu a jeho mutace způsobují vznik cukrovky u té druhé skupiny rodin (MODY2).
Nositel mutace má až 100% pravděpodobnost, že pokud se nechá vyšetřit, bude mu naměřena vyšší glykemie,“ uvádí MUDr. Průhová. Vyšetření se provádí na specializovaných pracovištích. Je určeno rodinám, kde má prokázanou cukrovku před 25. rokem života alespoň jeden člen. Pro každé dítě z takové rodiny existuje 50% riziko, že zdědí vlohy pro cukrovku.
„Dvojce“ se lze bránit!
Dědičnost u diabetu 2. typu je polygenní a riziko vzniku pro potomky diabetiků není přesně vyčíslené. Největším problémem je, že onemocnění může probíhat dlouhou dobu skrytě, a proto informace o jeho výskytu v rodině mohou být značně zkreslené. Má-li jeden z rodičů diabetes 2. typu, činí pravděpodobnost vzniku téže choroby u dítěte asi 33 %. Pokud jsou nemocní oba rodiče, riziko vzrůstá téměř na 80 %. Vzniku diabetu 2. typu však můžeme zabránit nebo jej alespoň o mnoho let oddálit. Jak? V první řadě správnou výchovou ke střídmosti v jídle, k dostatku pohybu a k udržování normální tělesné hmotnosti.
Věděli jste, že…
Děti s diabetem 1. typu mohou mít vyšší riziko vzniku duševní poruchy? Vyplývá to z výsledků nedávné studie provedené vědci z Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu. Použili národní registr nemocných, který čítal více než 17 tisíc dětí s cukrovkou narozených ve Švédsku mezi lety 1973 a 2009, a porovnali jej s 1 milionem zdravých dětí a zdravých sourozenců diabetiků. Děti byly sledovány se zřetelem k diagnózám jako deprese, sebevražedné sklony, úzkost, poruchy příjmu potravy, hyperaktivita, autismus či poruchy chování.
Podle výsledků studie, zveřejněných v časopise Diabetes Care, byla některá ze zmiňovaných poruch diagnostikována u 8 % dětí s diabetem 1. typu.
Podle vědců je riziko, že dítě s cukrovkou onemocní psychickou poruchou, oproti zdravému dítěti více než dvojnásobné. Největší nárůst psychických onemocnění byl zaznamenán u diabetických dětí narozených mezi lety 1973 a 1986, v dalších letech začalo potíží mírně ubývat. Zlepšení může mít podle vedoucí studie, doktorky Agnieszky Budwickové příčinu v lepším managementu cukrovky, častějších kontrolách a nových možnostech úpravy životosprávy a léčby diabetu.
