Které nemoci vás nejvíc ohrožují? Odpověď hledejte u příbuzných | Moje zdraví

Které nemoci vás nejvíc ohrožují? Odpověď hledejte u příbuzných

Které nemoci vás nejvíc ohrožují? Odpověď hledejte u příbuzných
Autor: istock.com
11. září 2019 • 06:00

Sklon k určitým onemocněním můžeme zdědit po rodičích. To je skutečnost, o které se ví, ale málo o ní mluvíme se svými lékaři. A to je chyba! 

Cukrovka, onemocnění srdce, vysoká hladina cholesterolu, astma. To je jen částečný výčet onemocnění, která nás mohou v našem životě nepříjemně překvapit. Na případná rizika sice může upozornit praktický lékař, ani ten však není vševědoucí. Nesdělíme-li mu v rámci rodinné anamnézy, co trápilo naše předky, případně na co zemřeli, nebude vědět, před jakou konkrétní nemocí nás má varovat. 

Například riziko, že onemocníme během života alergií či astmatem, vzrůstá až na 70 %, mají-li astma oba rodiče. Jsou-li oba vaši rodiče diabetici, riziko, že onemocníte cukrovkou, se zvyšuje 6,1x oproti běžné populaci. „Dvě třetiny příčin vzniku osteoporózy jsou genetického původu. Významnou roli hraje ale i řada dalších faktorů, jako je dostatek pohybu a zdravá životospráva bohatá na vápník, vitamin D a kostní minerály,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu. 

Zeptejte se doma alespoň na osm chorob 

Měli vaši rodiče a prarodiče potíže se srdcem? 

„Pokud se srdečně-cévní onemocnění (infarkt nebo mrtvice) vyskytlo u příbuzného v 1. stupni – u otce, bratra, syna do 55 let věku nebo u matky, sestry či dcery do 65 let věku, může se zvýšit riziko, že vás postihne totéž, až o 30 %. Častěji bývá postižen někdo z mužské linie rodiny,“ vysvětluje internistka a kardioložka MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Podle jejích slov se na vzniku onemocnění podílí mnoho dalších faktorů, například nezdravý životní styl, konzumace alkoholu, málo pohybu. Co udělat: Nechte si pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku. Máte-li nadváhu, snažte se jí zbavit. Nekuřte, a pokud kouříte, cigaret se vzdejte. Skvělou prevencí srdečně-cévního onemocnění je pohybová aktivita. Vyhněte se všemu, co vašemu srdci neprospívá. Hlídejte si svůj krevní tlak, i když to v praxi znamená častější měření. Dobré je pořídit si přístroj na jeho měření domů. 

Vyskytla se ve vaší rodině cukrovka? 

Cukrovkou 1. typu trpí v naší populaci necelých 7 % diabetiků. Jde o dědičnou chorobu, přesto však riziko, že dítě bude mít tento typ cukrovky, činí 2–3 %. Riziko postižení potomků vzrůstá (až na 13 %) u matek diabetiček, které samy onemocněly před 8. rokem svého věku. Je-li otcem diabetik, je pravděpodobnost vzniku diabetu u jeho dětí 7–9%. Jsou-li oba rodiče diabetici 1. typu, riziko onemocnění u dítěte je až 30 %. Jak je to s cukrovkou 2. typu? Z takzvané Framinghamské studie vyšlo, že riziko onemocnění u potomka jednoho diabetického rodiče je 3,5x vyšší. Častěji se podle slov MUDr. Skalské dědí diabetes s ranějším nástupem (horší vyhlídky má ten, jehož rodiče nebo sourozenci onemocněli v mladším věku). Ze strany babičky a dědy je tato vazba o něco slabší, nicméně stále existuje. Co udělat: I na cukrovku je dobré být připraven. Pokud víte, že trápila jiné členy rodiny, nechte si u svého praktika co nejdříve ověřit svou hladinu krevního cukru a začněte s vhodnou prevencí v podobě zdravějšího režimu. Nezapomeňte, čím hůře kompenzovaná je cukrovka, tím vyšší je riziko dalších komplikací! 

Máte mezi nejbližšími příbuznými alergika či astmatika?

Rovněž sklon k alergiím je zakódovaný do genů, které se přenášejí z rodičů na děti. Jsou-li oba rodiče alergičtí, ocitáte se vy sami až v 80% riziku, že se prokýcháte a proškrábete životem. Je-li alergikem jenom jeden rodič, máte „naději“ na stejné onemocnění z 20 až 50 %. 
Co udělat: Toto onemocnění je dobré podchytit co nejdřív. Nechte si udělat testy na alergologii a domluvte se na optimální léčbě, která je dlouhodobá, dávky léků se však mohou měnit podle závažnosti příznaků. Účinnou pomoc přináší specifická alergenová imunoterapie. Používá se u běžně se vyskytujících alergií, jako jsou senná rýma, alergické astma a přecitlivělost na hmyzí jed. „V současné době je to jediný léčebný postup, který pozitivně změní průběh alergického onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Ester Seberová z alergologické ambulance v Plzni. 

Trpěl někdo depresí? 

Podle zprávy české pobočky Světové zdravotnické organizace zažívá každý 20. obyvatel v Česku depresivní stavy, které se týkají více žen než mužů. „Na depresi má dědičnost také částečný podíl,“ uvádí na webu www.deprese.com přednostka Psychiatrické kliniky LF MU a FN v Brně MUDr. Eva Češková, CSc. „Člověk musí být pro depresi určitým způsobem zranitelný, připravený, už když se narodí. V biochemii mozku jsou jisté změny. Ke vzniku deprese pak přispívají i psychosociální faktory – to, v čem člověk vyrůstal, v čem žije, s čím se setkává, jaké závažné životní události jej potkají – to vše když do sebe zapadne, může přispět k tomu, aby člověk onemocněl depresí,“ dodává lékařka. Co udělat: Jestliže se deprese objevila i ve vaší rodině, zvyšte i vy sami pozornost a při prvních projevech tohoto onemocnění vyhledejte odbornou pomoc. Nemoc sice nebolí po fyzické stránce, po té psychické se však může stát naprostým peklem. 

Byla u někoho ve vaší rodině zjištěna rakovina? 

Ne každé onkologické onemocnění je dědičné. Kromě jiného se možnost, že onemocníte rakovinou, odvíjí od stylu života, místa pobytu či práce v nevhodném prostředí a tak dále. 
Co udělat: Jestliže se rakovina stejného typu ve vaší rodině vyskytla vícekrát, poraďte se co nejdříve se svým lékařem, jakým příznakům věnovat pozornost a čeho se vyvarovat. 

Měly vaše babička a matka pevné kosti? 

Podle nových výzkumů trpí u nás každá třetí žena řídnutím kostí. Na jejich křehkost mnohdy upozorní až „náhlá“ zlomenina. Podle slov profesora Paličky je nicméně známo, že osteoporóza v rodině, především v ženské větvi, signalizuje, že riziko jejího vzniku je pro daného pacienta či pacientku vysoké, především v době po přechodu. Pravděpodobnost, zda se „tichý zloděj“ vkrádá i do vašich kostí, si můžete vyzkoušet v jednoduchém testu na webových stránkách: http://smos.cz/frax/ 

Stěžoval si někdo na křečové žíly? 

„Křečovky“ jsou vidět. Estetický problém však není ten nejdůležitější. Potíže s žílami jsou dědičné a mohou vést až k trombóze a dalším komplikacím. Má-li je jeden rodič, zdědíte je až z 80 % i vy, po obou rodičích je riziko až 90 %! Jsou křečové žíly problémem i vašich příbuzných? Objevily se na vašich nohách výraznější „metličky“? Nechte si je co nejdříve zkontrolovat. Praktik či odborník v některé ze žilních klinik vám poradí a pomůže. Problémům lze do velké míry předejít změnou životosprávy a volbou vhodného povolání. 

Jaký měla maminka přechod? 

Menopauza přichází u většiny žen mezi 45. a 55. rokem. Zeptejte se své matky, kdy a jak tato fáze života probíhala u ní. Uděláte si představu, kdy můžete očekávat potíže spojené s poklesem ženských hormonů. V menopauze se u žen výrazně zvýší riziko infarktu, mrtvice a osteoporózy. Mnoho žen v přechodu se začne vyhýbat preventivním prohlídkám u gynekologů. Tím samy přicházejí o příležitost probrat s nimi potíže, které je ve větším či menším měřítku obtěžují. 
Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.