Sedavé zaměstnání škodí nejen zádům, ale i srdci! Jak se ochránit?
Sezení neprospívá zádům, ale ani srdci. Zpráva, kterou asi neslyšíte poprvé. Strnulé sezení u počítače, zejména pokud nedodržujete zásady ergonomie, vede k bolestem krční a bederní páteře. Srdce je zase ohroženo tím, že se vůbec nehýbete. Jaké drobné změny vám pomohou?
Většina nemocí je způsobena leností. I tak by se daly shrnout závěry lékařů popisujících, proč tolik lidí trpí nemocemi srdce a cév nebo cukrovkou. Proč vyspělé státy sužují epidemie obezity, i přestože stále přibývá fitness center a o zdravém způsobu života lidé slyší každý den?
Současný vysoký výskyt chronických nemocí je ovlivněn nesouladem mezi genovým vybavením člověka a neaktivním způsobem života v současnosti. Geny, o kterých vědci hovoří, obsahují chromozómy, které byly naprogramovány již před deseti tisíci lety. Předpokládalo se, že organismus bude vyvíjet mnohem větší fyzickou námahu, než tomu je. V té době totiž byla fyzická námaha nezbytná pro přežití.
Pravěké geny
Pravěcí lidé museli každodenně vynakládat značné fyzické úsilí. Museli zajišťovat potravu, její zpracování, nošení dřeva a vody a další. Při lovu a sbírání plodin pracovali i několik dní bez velkého odpočinku. Nemusíme přitom vzpomínat na lovce mamutů, ještě naše prababičky a pradědečkové si nezatopili bez toho, že by se pořádně zapotili. Neustálý pohyb se tak zakódoval do genů. A ty nosí podle vyjádření vědců v sobě i člověk v 21. století. A pokud fyzické aktivity u lidí ubývá, tím lépe se daří rozvoji chronických chorob.
Dnešní člověk nemusí potravu lovit, stačí ji naklikat na počítači, situace je horší než v předchozí generaci, kde ještě bylo třeba nosit nejen uhlí a dříví, ale třeba i vodu. Dnes se doma maximálně nandavá nádobí do myčky, mužské domácí práce, pokud si je s ženami přirozeně nedělí, neexistují v bytech vůbec.
Mnohem více potravy, než potřebujeme
Současný člověk přijímá mnohem více potravy, než je třeba, a pohybu vydává méně, než by bylo třeba. A pokud má někdo například dědičné předpoklady pro rozvoj cukrovky (diabetu II. typu), nesportuje a hodně jí, nemoc se rychle rozvíjí. Cukrovka je dnes považována za klasickou civilizační chorobu.
Kromě nadváhy a s ní souvisejících chorob pak lidstvo likvidují bolesti zad, čas od času trápí 90 procent populace. Příčina je stejná. Naše tělo je naprogramováno na pohyb.
Mnoho lidí se domnívá, že když večer zajdou do fitness centra, tak záda po celodenním sezení nebudou bolet. To však není úplně pravda.
Lepší je se během práce správně protáhnout. „Z hlediska pohybového aparátu je samozřejmě lepší si několikrát během dne stoupnout, protáhnout se a pak pokračovat v práci. Večerní ´fitko´ pomáhá spíš pro lepší kondici než proti bolavým zádům. Vhodnější je pravidelně vstávat, jednoduše se protáhnout a nechat svaly nadechnout. Konkrétně lze během dvou minut udělat například 7 až 10 hlubokých předklonů v kombinaci s pořádnými záklony, kdy si vestoje položíte dlaně na hýždě a přes tuto oporu se zakloníte. K tomu přidejte 5 dřepů, zatočte rukama v ramenou 5x na každou stranu a pokračujte v práci,“ vysvětluje fyzioterapeut Kryštof Kuba z certifikované McKenzie kliniky.
Správné nastavení počítače, židle a obrazovky, kdy mají být všechny klouby ohnuté do pravého úhlu, zná asi každý. Mnoho lidí však pracuje na notebooku a ten má menší monitor. K menšímu displeji se musíme tělem naklánět blíže a z toho můžou bolet krk, záda, ramena, ruce i oči. Externí klávesnice a myš jsou ale jednoduchým řešením, díky kterému budete sedět více rovně a předejdete bolestem.
Fyzioterapeut Kryštof Kuba se narozdíl od většiny odborníků domnívá, že zákon pravých úhlů není třeba dodržet vždy. „Stačí mít sedátko o pár centimetrů výše, než máte kolena, tím budou trochu výš i kyčelní klouby. Bederní opěrky jsou také důležité. U nás používáme MDT opěrky s popruhem na opěradlo, aby nepadaly, když vstáváte a sedáte. Výška stolu by měla umožnit sedět při opřených předloktích s napřímenými zády,“ dodává.