Rizikové potraviny: Snížit spotřebu soli znamená naučit se číst etikety

Rizikové potraviny: Snížit spotřebu soli znamená naučit se číst etikety
Při nákupu potravin se zaměřujte i na čtení etiket. • Autor: istockphoto.com
27. července 2016 • 11:11

Některé druhy cereálií a zeleninových šťáv patří k potravinám, v nichž vyšší obsah sodíku bez čtení etiket neodhalíte. Proto se zaměřte na to, jaké potraviny kupujete a pečlivě čtěte etikety.

Poznej svého nepřítele, protože jen tak se můžeš účinně bránit. Víme-li, že výrobci přesolují potraviny kvůli lepší chuti, delší trvanlivosti a lákavému vzhledu, snáze v nepřeberné nabídce identifikujeme ty škodlivé. Ani nepotřebujeme znát přesná čísla, mít v hlavě kalkulačku a v kapse lupu, abychom přečetli mrňavé údaje o obsahu soli na etiketách, neboť si vystačíme se zdravým selským rozumem. Nicméně vám nabízíme malý „tahák“ a zároveň návod, jak při nákupu přemýšlet.

Mražená a chlazená hotová jídla - Rychle zasytí a neušpiní nádobí, chuť je ovšem potřeba podpořit – čím jiným než solí.

Instantní polévky, omáčky na těstoviny v prášku i ve skle - Zdraví spotřebitele se zde ocitá na vedlejší koleji, po hlavní „frčí“ návyková chuť a blesková příprava.

Konzervované maso, zelenina v nálevu - Sul je odvěký konzervant, brání růstu bakterií a prodlužuje trvanlivost výrobku. Ale nežijeme ve středověku – máme chladničky a možnost denního nákupu čerstvého masa a zeleniny.

Kořenicí směsi se solí - Nápis „bez soli“ na obalu je oblíbený marketingový tah. Jestliže výrobce nepřidává sul do svých směsí, určité vám to nezatají. Pokud přidává, je jí tam někdy i 50 %. Dost drahá sůl, uvážíme-li, že kilo čisté kamenné soli stojí 4 Kč, zatímco půlkilový sáček populární kořenicí směsi 90 Kč.

Pečivo a chléb - Sůl zlepšuje vazké vlastnosti lepku. Rozpékají-li se v supermarketech chléb a pečivo ze zmrazených polotovarů, opět je třeba „dohánět“ chuť. Vysoce podezřelé jsou rohlíky, housky a chleby s viditelnými krystaly soli na povrchu. „Nechali jsme otestovat dvacet běžných druhů pekařských výrobků, například toastové chleby, rohlíky, kaiserky, pšenično-žitné či žitné bochníky, a pouze jedenáct vzorků splnilo limit Světové zdravotnické organizace pro obsah soli v pekařských výrobcích, kterým je 1,2 gramu na 100 gramů výrobku,“ říká člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju doc. Ing. Jiří Brát, CSc. „Obsah soli v nejhůře hodnoceném vzorku (bílý tukový rohlík posypaný solí) dosáhl 1,83 gramu, zatímco nejlépe hodnocený (chléb Ličenský Kardík z regionální Pekárny Lično v Královéhradeckém kraji) měl ve 100 gramech jen 0,71 gramu soli. Jeho výrobce použil solicí směs s nižším obsahem sodíku,“ doplňuje docent Brát. 

Šunky a další masné výrobky - Lepší soudržnost, pěkná růžová barva a zamezení růstu bakterií jsou důvody, proč šunky, měkké i trvanlivé salámy, párky, uzená masa, slanina atd. patří doslova k sodíkovým bombám. Ve 100g šunky běžně bývají 1,8–2g soli, v párcích až 6g. Na podílu svalových bílkovin (tedy „masa“), který u masných produktů Češi s oblibou sledují, tady opravdu nezáleží. 

Sýry - Nejhorší z hlediska obsahu soli, ale i tuku jsou plísňové sýry jako niva, rokfór, camembert; např. niva má ve 100g kolem 3,5g soli. Nahradíte-li je polotvrdými a tvrdými sýry, tělu chybět nebudou. Eidam s 30 % tuku v množství 200 g denně vám dodá dostatek vápníku, ale i ten má soli docela dost. Ještě lepší volbou pro „odsolení“ jsou proto čerstvé sýry typu žervé, cottage. Pro jistotu si však obsah soli a tuku hlídejte na etiketách nebo raději kupujte „čistý“, přírodní tvaroh. Tavené sýry s obsahem tavicích solí (sodík, fosfor) nechte ležet na regálu. Občas si můžete dopřát balkánský sýr (při 3,2 g soli na 100g ochutí například letní zeleninový salát dokonale, bez nutnosti použít – slanou – zálivku) nebo tvarůžky, které sice obsahují hodně soli, ale také mnoho kvalitních bílkovin a skoro žádný tuk. 
Pozor – v některých nízkotučných sýrech je chuť tuku nahrazena právě solí. 

Kysané zelí - Výroba kysaného zelí procesem fermentace se bez soli neobejde. Čerstvé kysané zelí (v sáčku) je však vynikajícím zdrojem vlákniny, prospěšných bakterií mléčného kvašení a zejména v zimním období i vitaminu C. Jezme ho, ale s rozmyslem.

Olivy, slanečky, slané pochoutky (oříšky, mandle, čipsy, krekry…) - Před potravinami s jasně slanou chutí nebo viditelně obalenými v soli ani nemá smysl varovat – oči vidí a jazyk navzdory jisté otupělosti po „bombardování“ solí od dětství cítí. Nicméně pro milovníky čísel: 100 g oliv obsahuje až 6 g soli, 100 g čipsů, tj. jeden celý pytlík, 1,5 g soli, stejné množství slaných tyčinek až 8 g soli a ve 100 g slaného popcornu je soli 2,5 g. 

Chipsy a kola = vražedná kombinace tuku, soli a cukru - Schroupat kornout mastných slaných hranolků s tatarkou či kečupem a žízeň zahnat černou limonádou s nejméně 30 kostkami cukru bývalo kdysi velmi „cool“. Dokonce jsme si spolu s marketingovými mágy řetězců rychlého občerstvení mohli pochvalovat, že v rychle usmažených bramborách zůstane víc vitaminu C než například v bramborové kaši. Neblaze proslulá dvojice fastfoodových „zabijáků“ naštěstí vyklízí pozice pod tlakem nevývratných důkazů o souvislosti jejich nemírné konzumace se vznikem závažných, chronických civilizačních onemocnění. Celosvětová armáda obézních, diabetiků, hypertoniků, lidí po infarktu, cévní mozkové příhodě, s nádorem tlustého střeva, nefunkčními ledvinami, astmatem nebo „lámavými“ kostmi už ví, že měla raději pít čistou pramenitou vodu a jíst saláty bez krutonů, nugetů a omáček z plísňového sýra. „Jak sůl, tak tuk v potravinách slouží jako nositelé chuti. Tučná a slaná jídla jsou tak přímo určena k rychlé konzumaci a přejídání se všemi důsledky,“ varuje obezitolog a endokrinolog MUDr. Petr Hlavatý. 

Kdo chce mít orientaci v nabídce potravin nejjednodušší, sáhne v regálu supermarketu po zboží označeném logem „Vím, co jím“. Stejnojmenná iniciativa garantuje v takto označených výrobcích nejen nízký obsah soli na porci, ale také škodlivých nasycených mastných kyselin a jednoduchých cukrů a naopak příznivé složení z hlediska obsahu vlákniny, vitaminů a všech důležitých živin ve správném poměru. Přehlednou databázi stovek takto označených výrobků najdete na www.vimcojim.cz. Vyhledávat v ní můžete jak podle kategorií produktů, tak pomocí zadání klíčového slova do vyhledávače. 

Odborná spolupráce: MUDr. Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav, www.szu.cz 

 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.