Úrazy elektrickým proudem. Praktický návod, jak se zachovat

Úrazy elektrickým proudem. Praktický návod, jak se zachovat
O důsledcích úrazu elektrickým proudem rozhodují hlavně jeho intenzita, doba, po kterou byl člověk v kontaktu s vodičem, a trasa, kudy v těle proud šel • Autor: istock.com
30. července 2018 • 06:00

Postihují zvědavé děti, které nic zlého netušíce zkoumají zásuvky, mladíky z hecu lezoucí na stožáry vysokého napětí nebo dospělé při neopatrné manipulaci s elektrickými přístroji. Zásahy elektrickým proudem.

Co udělat, abychom člověku rychle pomohli, ale zároveň neublížili sami sobě? O důsledcích úrazu elektrickým proudem rozhodují hlavně jeho intenzita, doba, po kterou byl člověk v kontaktu s vodičem, a trasa, kudy v těle proud šel. Samozřejmě mají vliv i případná chronická onemocnění daného člověka (onemocnění srdce apod.). Střídavý proud je rizikovější než stejnosměrný, běžná frekvence v domácích zásuvkách (50 Hz) je bohužel dosti riziková.

Trasa proudu v těle

Proud do těla musí někudy vstoupit a zase vystoupit. Záleží tedy na trase proudu v těle. Trasa vedoucí přes srdce je vysoce nebezpečná, kdy může způsobit závažné poruchy rytmu (např. fibrilaci komor) i proud menší intenzity.

Proud prochází tělem nejčastěji cévami, protože je v nich malý odpor. Smrtící intenzita proudu o frekvenci 50 Hz se udává asi 100200 mA, ale je to závislé i na celkové době působení a trase. O účinku proudu rozhoduje také odpor kůže v místě vstupu, který je na různých částech těla odlišný. Velký vliv má i to, zda je pokožka suchá, či mokrá. Mokrá kůže má výrazně nižší odpor než suchá, dopady jsou tedy fatálnější. Záleží také na době průchodu proudu tělem, čím kratší, tím lépe a naopak.

Jak se orientovat?

Že jde o úraz elektrickým proudem, lze často rozpoznat jen obtížně. Musíme vycházet z dané situace a zjištění na místě. Někdy má člověk v místě vstupu a výstupu specifické proudové známky (menší či větší popáleniny), ale nemusejí být často patrné. U vysokého napětí je to vcelku snadné, u něho dominují rozsáhlé popáleniny.

U nízkého napětí, pokud najdeme člověka v bezvědomí a nebude se zrovna držet kabelu nebo ležet vedle něj, to nemusí být hned jasné. U vysokého napětí jsou navíc častá ještě další poranění způsobená například pádem z výšky, člověk se dotkne vodiče (u vysokého napětí ani nemusí, stačí zásah elektrickým obloukem), následuje bezvědomí a třeba pád ze stožáru, vlaku apod.

PRVNÍ POMOC

Základem je vždy vaše bezpečnost. Když se zraníte nebo umřete, nikomu nepomůžete.

Při domácím úrazu elektrickým proudem

Vypněte proud (vytáhnout vodič ze zásuvky, shodit jističe). Pokud to není možné, můžete člověka dostat od vodiče (resp. vodič od člověka) pomocí nevodivého předmětu.

Ale pouze u nízkého napětí. NIKDY to nezkoušejte u vysokého napětí! Zkontrolujte stav vědomí a dýchání, následně postupujte jako vždy podle stavu.

a. Při vědomí, normálně dýchá: zavolat 155 a počkat.

b. Bezvědomí, normálně dýchá: zotavovací poloha, zavolat 155 a počkat.

c. Bezvědomí, nedýchá normálně: zavolat 155 (ideálně přes hlasitý odposlech) a zahájit okamžitě kardiopulmonální resuscitaci (KPR).

Při úrazu vysokým napětím

* Vypněte proud. Pokud to není někde v budově, kde budou jističe i pro stroje s vysokým napětím, tak proud sami nevypnete (stožáry vysokého napětí, vlaky, metro apod.). Tady je zásadní zavolat pomoc: zdravotnickou záchrannou službu nebo hasičský záchranný sbor  složky integrovaného záchranného systému jsou schopné zajistit vypnutí proudu a teprve potom je možné provádět zdravotnickou pomoc. Pokud to neuděláte, skončíte vedle postiženého! Nezkoušejte nevodivé předměty, je zde riziko vytvoření elektrického oblouku (může být velký až několik metrů!).

* Pokud by již byl proud vypnut a není na místě profesionální pomoc, tak postupujeme podle stavu postiženého: KPR, jestliže dýchá, můžeme začít chladit popáleniny, případně řešit jiná poranění.

* Položte postiženého na záda na rovnou podložku (ideálně na zem).

* Klekněte si z boku postiženého. Vyčistěte dutinu ústní a zakloňte hlavu.

* Rukama propnutýma v loktech mačkejte střed hrudní kosti do hloubky 56 cm s frekvencí asi 100120 za minutu.

* Pokud jste neměli možnost se prakticky naučit umělé dýchání, provádějte pouze nepřímou srdeční masáž bez přerušování.

* Pokud umíte provádět umělé dýchání, provádějte ho v poměru 30 stlačení hrudní kosti a 2 vdechy.

* Pokračujte, dokud nezačne sám dýchat nebo nepřijede zdravotnická záchranná služba.

Naučte se dávat první pomoc

„Provádíme kurzy pro jednotlivce, firmy, školy či profesionální zdravotníky s cílem naučit je vše tak, aby byli schopni pomoci kdykoli a v podstatě kdekoli. Lektoři jsou profesionální záchranáři s dlouholetou zkušeností z každodenní praxe. Díky tomu každý získá opravdu ucelený přehled o dané problematice a zároveň bude mít dostatek prostoru pro nácvik praktických dovedností. Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat nejen pro své blízké,“ říká vedoucí školicího střediska, záchranář Bc. Martin Smolík, DiS.

Poranění tkání nemusí být vždy jen na povrchu, ale i uvnitř těla, kde nejsou vidět. Proto by i v případě nezávažných příznaků mělo být každé poranění elektrickým proudem vyšetřeno ve zdravotnickém zařízení.

Nízké napětí (do asi 1000 V)

Následky mohou být od banálních až po smrtelné.

* Bolest, brnění prstů, křeče

* Poruchy vědomí

* Poruchy dýchání

* Poruchy srdečního rytmu

* Většinou lokální popáleniny v místě vstupu a výstupu

Vysoké napětí (nad 1000 V)

* Zejména rozsáhlé popáleniny

* Poruchy vědomí

* Poruchy srdečního rytmu, často zástava krevního oběhu

* Křeče

Odborná spolupráce: Bc. Martin Smolík, DiS. www.skoleniprvnipomoci.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.