Nebezpečí: Část pacientů antibiotika zbytečně vyžaduje, část je odmítá
Zatímco část pacientů požaduje od lékaře antibiotika při každém kašli, další je naopak odmítají i ve chvíli, kdy mají zánět průdušek. Obojí je nebezpečné. Škodí nejen samotným pacientům, ale i dalším generacím. Proč?
Podle výzkumů, které si nechala udělat loni Česká lékárnická komora (ČLnK), se každý pátý pacient mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Proto je pak při těchto onemocněních stále vyžadují od lékaře, nebo si je dokonce pokoutně shání. Případně užívají ta antibiotika, která nedobrali při jiném onemocnění.
Z žádné z těchto situací nemají lékaři radost a znovu opakují: Antibiotika zabírají na bakterie a ne na viry. „Antibiotika jsou na lékařský předpis, protože pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek. Lékárník vydávající antibiotika pacientům vysvětlí vše o jejich správném užívání, zjistí případné interakce s jinými běžně užívanými léky a zodpoví pacientovy dotazy,” vysvětluje prezident ČLnK Lubomír Chudoba.
Část pacientů, a patří mezi ně i rodiče malých dětí, pak ve chvíli, kdy nemoc odezní, mívá tendenci léky nedobrat. A to je chyba. “Dávku nelze samovolně snižovat ani ke konci léčby, zrovna tak nelze zkracovat dobu podávání antibiotik – důsledkem může být návrat infekce nebo další komplikace,“ vysvětluje Aleš Krebs, viceprezident ČLnK.
Rezistence bakterií i nebezpečí z neléčení
Lékárníci i lékaři již dlouho varují, že nadměrné užívání antibiotik, ale i jejich nedobrání můžou vést ke vzniku bakterií, které jsou rezistentní. Platí přitom, že tento stav ohrožuje nejenom jednotlivce, ale celou populaci. Bakterie odolné na antibiotika totiž nezasáhnou jen toho, kdo je užívá špatně, ale zcela logicky kohokoli. Proto lékaři mluví o nezodpovědnosti.
Nově se však v populaci objevují jedinci, velmi často opět rodiče malých dětí, kteří antibiotika odmítají, protože nechtějí tělo zaplavovat “chemikáliemi”. I tento extrém podle Lubomíra Chudoby může poškodit zdraví. Proč? V krajním případě může jít až o ohrožení zdraví či dokonce života.
Tělo se sice s mnoha nákazami i těmi bakteriálními dokáže vyrovnat, ale ve chvíli, kdy se s nemocí setkalo například poprvé, nemusí jeho imunita problémy zvládnout. To platí zejména o pacientech, kteří jsou oslabení.
Odmítání antibiotik vedoucí k tomu, že se nemoc pomalu nebo vůbec nevyléčí, pak může způsobit například poškození ledvin nebo srdce. Člověk pak často mívá problémy celý život a může to skončit i nutností transplantace.
Přírodní antibiotika
Pokud už se člověk rozhodne vsadit na přírodu, pak existují takzvaná přírodní antibiotika, čili byliny, které obsahují látky s antibakteriálními účinky. Většina z nás zná česnek a cibuli. Patří mezi ně však i zázvor, křen, rakytník, tea tree oil, med, brusinky, lichořeřišnice nebo také chlorella.
“I přírodní léčiva však mohou mít svá omezení a nemusí být vhodná pro všechny. O jejich použití se proto vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Zvláště užíváte-li dlouhodobě léky na chronická onemocnění nebo čeká-li vás nějaký chirurgický výkon,” varuje na webu České lékárnické komory farmaceutka Dubská Kateřina z Lékárny Dům zdraví v Hodoníně.
