Antibiotika způsobují třetině nemocných průjem. Jak si pomoci? | Moje zdraví

Antibiotika způsobují třetině nemocných průjem. Jak si pomoci?

Antibiotika způsobují třetině nemocných průjem. Jak si pomoci?
Autor: istock.com
20. února 2019 • 06:00

Zatímco dospělí mívají během nebo po léčbě antibiotiky průjmy v třetině případů, u dětí je to dokonce ve 40 procentech. Přitom platí, že nejhorší jsou v tomto směru takzvaná širokospektrá antibiotika předepisovaná u nemocí dýchacího ústrojí.

Antibiotika jsou lék, který zcela zásadně změnil medicínu a zachránil miliony životů. Spolu s nebezpečnými bakteriemi, ale vždy ničí i ty dobré, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, jehož riziko roste s počtem dní, kdy se antibiotika užívají. 

Pro organizmus, který je již oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem velmi vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí ve střevě a prodlužuje délku rekonvalescence. Obnova střevního prostředí je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.

Co jsou probiotika

Většina lidí již ví, že průjem po antibiotikách je možné zlepšit pomocí probiotik, čili látek, které vznikají při mléčném kvašení a jsou hlavně v jogurtech a zákysech. V roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov zveřejnil teorii o tom, že konzumace jogurtů obsahujících laktobacily přispívá k dlouhověkosti. Toto pozorování vedlo ke koncepci "probiotic", což v řečtině znamená "pro život". Termín byl poprvé použit v roce 1965 jako slovo opačného významu ke slovu "antibiotic".

Probiotika jsou tedy kultury živých mikroorganismů, které člověka pozitivně ovlivňují, a to zlepšením vlastností jeho vlastní mikroflóry  především střevní. Nejčastěji jde o laktobacily a bifidobakterie. Laktobacily se vyskytují v zažívacím traktu a v pochvě, v mateřském mléce a spolu s bifidobakteriemi jsou hlavní příčinou kvašení mléka. Bifidobakterie tvoří významnou součást flóry tenkého i tlustého střeva.

Když mléko nestačí

Výzkumy však potvrzují, že mléčné výrobky dost často nestačí, a je třeba sáhnout po přípravcích z lékárny s obsahem probiotik. Probiotika chrání mimo jiné střevo i tak, že přirozeně vylučují metabolity (antibakteriální látky). Dále mají probiotika vliv na imunitu celého těla. Nejenže působí ve střevech, ale současně zlepšují celkovou imunitu organizmu. Ta je přitom po užívání antibiotik snížena.

Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Ne tedy až ve chvíli, když už problémy máte. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až 12 měsíců po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.

Jaké si koupit?

Obecně platí, že probiotický výrobek by měl obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organizmů. Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek, tedy dokonce až 20 miliard živých probiotických bakterií. Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve střevě na místo určení. Prebiotika jsou vlastně vláknina, která působí jako „potrava“ pro probiotika. 

Důležitý je také obal těchto přípravků, a to kvůli propustnosti vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr), nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání totiž může dojít k znehodnocení přípravku. 

Dodržujte dávkování

Průjem ovšem není jediným rizikem antibiotik. Jejich nadužívání nebo nesprávné dávkování postupně vede k tomu, že pomalu přestávají na některé bakterie fungovat. Proto je tak důležité, striktně dodržovat předepsané dávkování a dobu podávání.

“Dávku nelze samovolně snižovat ani ke konci léčby, zrovna tak nelze zkracovat dobu podávání antibiotik – důsledkem může být návrat infekce nebo další komplikace. Díky zodpovědnosti při užívání budou antibiotika účinná nejen dnes pro naše děti, ale v budoucnu též pro další generace,“ vysvětluje  Aleš Krebs, viceprezident České lékárnické komory.

Stejně tak nesmyslné jako měnit dávkování nebo nedodržet lékařem doporučenou dávku je předepisovat si antibiotika sám a konzumovat ta, která vám právě zbyla po předchozí nedoléčené nemoci. V případě, že nejsou antibiotika užívána správně, snižuje se jejich účinnost nejen u pacienta samotného, ale nepřímo u celé populace.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.