Myomy a cysty: Jak rychle rostou a proč vadí

Myomy a cysty: Jak rychle rostou a proč vadí
Některé myomy stačí pravidelně sledovat a hodnotit jejich růst • Autor: iStock.com
4. srpna 2016 • 12:23

Myomy a cysty na vaječnících patří mezi nejčastěji stanovené diagnózy v gynekologických ordinacích. Oba problémy mohou ženám způsobit řadu zdravotních komplikací. Dobrou zprávou však je, že jak děložní myomy, tak cysty na vaječnících mají svá řešení.


Myomy postihují téměř 40 % žen fertilního věku. Nejsou život ohrožující, problémy však způsobit mohou, někdy i značné. „Myomy jsou nezhoubné nádory vzniklé z děložní svaloviny. Mohou se objevovat ojediněle, ale může se jich vytvořit i více najednou. Proč dochází k jejich tvorbě, není zcela jasné, ví se však, že jejich růst je vázán na plodné období žen (v době před nástupem menstruace se nevyskytují) a souvisí s působením ženského pohlavního hormonu estrogenu. Nejčastějším obdobím vzniku myomů je období po třicátém roce věku,“ říká na úvod prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., z Gynekologickoporodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Větší nárůst v těhotenství

Myomy jsou chronické onemocnění, při jehož vzniku faktor času hraje důležitou roli. Rozhodně nevzniknou ze dne na den, tento proces je naopak pomalý a postupný. „Myomy rostou rychlostí zhruba 1 až 2 centimetry za rok, po 35. roce věku je jejich růst pomalejší. Při běžném gynekologickém vyšetření je možné vyslovit podezření na myom v případě, že je větší než 3 centimetry. Vyšetřením pomocí moderních ultrazvukových přístrojů je možné zachytit myomy od velikosti 5 milimetrů, menší myomy diagnostikovat nelze. Neexistuje ani způsob, jak počínající myom diagnostikovat z krve pacientky,“ popisuje gynekolog.

Obdobím, kdy může dojít k rychlejšímu růstu myomů, je těhotenství, zejména jeho první tři měsíce. „V současné době je v porovnání s dobou před dvaceti lety zaznamenán větší nárůst myomů u těhotných žen. Tato skutečnost však není způsobena tím, že by současné mladé ženy byly více náchylné k jejich vzniku, ale souvisí s tím, že mnoho žen své mateřství posouvá do vyššího věku. Svoji roli hraje i to, že současná zobrazovací diagnostika umožňuje lepší a časnější záchyt těchto novotvarů,“ vysvětluje profesor Calda. Podle některých studií druhý a třetí trimestr těhotenství z pohledu růstu myomů nejsou rizikové.

Po porodu mohou spontánně zmizet

„Vědecké studie ukazují, že poporodní remodelace dělohy může dokonce způsobit spontánní vymizení menších myomů. Tato data uvádějí, že u jedné třetiny žen, jimž byl během těhotenství diagnostikovaný ultrazvukem jeden myom, poporodní ultrazvukové vyšetření tento myom nepotvrdilo a v 80 procentech případů došlo k jeho zmenšení,“ doplňuje odborník. Ke zpomalení růstu myomů či k jejich zmenšení dochází v postmenopauze, kdy organismus vlivem vyhasnutí funkce vaječníků produkuje méně estrogenů.

Kdo je ohrožen?

Mezi rizikovou skupinu žen ohrožených tvorbou myomů patří ženy bezdětné, respektive ty, jež nikdy nebyly těhotné. „Z tohoto pohledu je protektivním (ochranným) faktorem vzniku myomů těhotenství do třicátého roku věku. Jako jeden z rizikových faktorů je uváděn i časný nástup menstruace, tedy její zahájení před desátým rokem věku,“ doplňuje profesor Calda.

Vyšší výskyt myomů je pozorován rovněž u žen kuřaček a 2–3x častěji se nachází v černošské populaci. Rizikovým faktorem jsou dále genetické dispozice, nadváha a obezita. „Vyšší výskyt myomů u žen s obezitou souvisí s vyšším podílem tuku, který hraje důležitou roli při tvorbě pohlavního hormonu estrogenu,“ doplňuje lékař. Do souvislosti s výskytem myomů se také dává faktor stravy, zejména zvýšená konzumace hovězího masa a alkoholu. Vliv může mít i nedostatek vitaminu D. V souvislosti se vznikem myomů je často diskutované užívání hormonální antikoncepce, jak se ale zdá, obavy žen v tomto směru jsou zbytečné. „Dosud žádná práce či studie neprokázaly, že by užívání hormonální antikoncepce, a to i dlouhodobé, zvyšovalo riziko vzniku myomů nebo urychlovalo jejich růst,“ říká gynekolog.

Některé se jen sledují

Myomy o sobě po dlouhou dobu vůbec nemusejí dát vědět, pak ale přijde chvíle, kdy se vše změní a objeví se řada zdravotních komplikací. „Myomy bezpříznakové, pokud nedosahují extrémních rozměrů, stačí pravidelně sledovat a hodnotit jejich růst. V případě myomů velkých nebo takových, které způsobují potíže, je ovšem nutné zahájit léčbu,“ upozorňuje Pavel Calda. Mezi příznaky myomů patří zejména krvácení mimo cyklus ženy, bolestivá menstruace, bolest v podbřišku či během pohlavního styku, případně zvětšení břicha. Důvodem k zahájení léčby je i jejich rychlý růst.

„Základní rozdělení chirurgické léčby myomů je na zákroky, během nichž dojde k odstranění myomů při zachování dělohy, a výkony, při kterých je spolu s myomem odstraněná i celá děloha. Při chirurgické léčbě je možné uvažovat o operaci přes stěnu břišní, ať už z otevřeného přístupu, nebo laparoskopicky. Před plánovanou operací je možné zahájit farmakologickou léčbu tabletami s cílem zastavit růst myomu nebo jej alespoň o něco zmenšit, což může následný zákrok usnadnit. O tom, která varianta chirurgického výkonu je pro ženu vhodná, rozhoduje lékař na základě velikosti a počtu myomů, jejich umístění v děloze a dle věku pacientky,“ popisuje odborník.

Pokud jde o myom uložený pod sliznicí děložní, který způsobuje silné krvácení při menstruaci, je možné zavést nitroděložní systém s levonorgestrelem. „Brání-­li myom ženě v otěhotnění, eventuálně jsou-­li obavy, že by dělal problémy v těhotenství, lze ho odstranit chirurgicky. Malé podslizniční myomy lze odstranit přístupem pochvou přes hrdlo děložní, takzvanou hysteroskopií. Myomy, jež prorůstají svalovinou, rostou a deformují dutinu děložní, se můžeme pokusit odstranit laparoskopicky,“ dodává lékař.

Výskyt myomů v těhotenství je nižší než 4 %. Menší výskyt, i vzhledem k věku, je u žen očekávajících první dítě. „Význam myomů v těhotenství není třeba přeceňovat, většinou nedělají žádné problémy. Na druhé straně však za nepříznivých okolností mohou být příčinou ztráty těhotenství, krvácení i předčasného porodu. Výjimečně vyžaduje nepříznivé uložení myomu nutnost zvolit porod císařským řezem,“ dodává k tomu Pavel Calda. Zvláštností není, když o těhotenství uvažuje žena, která již podstoupila odstranění myomu. V takovém případě se však doporučuje otěhotnění s alespoň ročním odstupem od výkonu.

Cysty na vaječnících
Cysty vycházející z vaječníků jsou další z častých gynekologických problémů žen ve fertilním období.
Nejjednodušeji si lze cystu představit jako vejce s blanitou stěnou. Rozměry cysty mohou být od několika milimetrů a do velikosti „dětské hlavy“. „V gynekologické praxi rozlišujeme několik druhů cyst. Například folikulární cysty nejsou ničím jiným než neprasklým vaječným folikulem, který dál roste. Cysty žlutého tělíska, jak již jejich název napovídá, vznikají ze žlutého tělíska, které se nachází v kůře vaječníků a za normálních okolností stojí za produkcí hormonů estrogenu a progesteronu.

Existují ovšem i další typy cyst, například endometroidní, jež se tvoří v místech abnormálního výskytu děložní sliznice, teoreticky kdekoli v malé pánvi, ale i mimo ni,“ vyjmenovává profesor Calda. Anatomická stavba cyst je velmi rozmanitá, od neškodných jednokomorových hladkostěnných přes komplexní cysty (tzv. dermoidní) obsahující zárodečné tkáně až k cystám, které jsou součástí zhoubného onemocnění.

Malé cysty na vaječníku obvykle nezpůsobují žádné zdravotní potíže a žena o nich ani nemusí vědět, pokud je zrovna lékař neobjeví při preventivní kontrole ultrazvukovým vyšetřením. Mnohdy se stane, že cysta zcela samovolně zmizí. Jiné to je v případě velkých či mnohočetných cyst. „Cysty mohou být příčinou bolestí v podbřišku, problémů s menstruací a rovněž důvodem potíží s otěhotněním. Ve vážných případech, pokud dojde k prasknutí větší cysty, se mohou objevit křeče, nevolnost a krvácení,“ popisuje gynekolog.

Podle typu cysty lze zvolit i jejich léčbu. Nezhoubné cysty většinou zmizí samy, a to během několika menstruačních cyklů. Pokud přetrvávají a nedělají žádné obtíže, lze je sledovat i delší dobu. Jestliže však rostou a dělají obtíže, lze uvažovat o chirurgickém řešení. Obvykle se volí laparoskopický přístup, výjimečně lze cystu odstranit i punkcí. „Zvolená terapie závisí na typu cysty a na posouzení, zda se jedná o neškodnou cystu, která nedělá obtíže, nebo o cystu, u níž jsou obavy z její malignizace,“ uzavírá profesor Calda.

Barbora Neubergerová, odborná spolupráce: prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., Gynekologicko­porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.