Krátký nekvalitní spánek může přispívat k rozvoji některých typů rakoviny | Moje zdraví

Krátký nekvalitní spánek může přispívat k rozvoji některých typů rakoviny

Krátký nekvalitní spánek může přispívat k rozvoji některých typů rakoviny
Nespavost se brzy odrazí na vašem organismu • Autor: istockphoto.com
6. srpna 2017 • 06:00

Kdo dostatečně a kvalitně spí, je méně ohrožen přibíráním na váze a rozvojem civilizačních onemocnění souvisejících s obezitou, a dokonce má i nižší riziko vzniku rakoviny.

Průměrná doba spánku by se u dospělého člověka měla pohybovat kolem osmi hodin - toto tvrzení neplatí všeobecně. Potřeba spánku je individuální, je primárně geneticky daná. Někomu stačí i pět až šest hodin, neboť umí spát „rychle“, tedy dostatečně hluboce (delta-spánkem).

Kolik hodin denně bychom měli spát?

Potřeba spánku se mění s věkem, stárnutím se doba spánku zkracuje a současně přibývá spánkových poruch. Čím jsme starší, tím je spánek kratší a lehčí, tím častěji a na delší dobu se v noci probouzíme, tím rychleji se uskutečňuje přechod z jednoho stadia spánku do druhého, tím nepravidelnější jsou spánkové cykly. Subjektivně vnímaná nespavost je dána nedostatkem hlubokého spánku delta (nejhlubší stadium spánku) a časným probouzením.

Dlouhospáči odpočívají zdravým spánkem

Někteří lidé mají „od přírody“ zvýšenou potřebu spánku a musejí spát deset i více hodin, aby si opravdu dobře odpočinuli. V anglosaské literatuře se jim říká long sleepers - dlouhospáči nebo healthy hypersomniacs - zdraví hypersomniaci. „Zdraví“ proto, že nadměrná spavost (hypersomnie) je nemoc s řadou patologických projevů v průběhu a struktuře spánku, zatímco spánek dlouhospáčů se vyznačuje naprosto zdravou architekturou a fyziologií a od normy se liší jen větší délkou.

Tato odchylka se projevuje už od dětství, častěji u žen než u mužů. Během dne jsou tito jedinci běžně čilí a výkonní a případné vyšetření ve spánkové laboratoři neprokáže žádné abnormality. Dlouhospáči mají jediný problém -najít v denním rozvrhu těch 10, 11, 12 hodin, aby mohli zvýšené potřebě spánku vyhovět.

Melatonin brání rakovině

Poslední dobou přibývá studií dokazujících, že krátký nekvalitní spánek může přispívat k rozvoji některých typů rakoviny; v centru zájmu jsou hlavně nádory prsu a prostaty. Roli zde, podobně jako u obezity, hraje melatonin. „Bylo zjištěno, že tento hormon působí ochranně, zatímco jeho nedostatek naopak podporuje proces nekontrolovaného dělení buněk, a tedy vznik nádorů,“ říká profesorka Soňa Nevšímalová z Centra pro poruchy spánku a bdění. „Na některých pracovištích ve světě proto melatonin podávají onkologickým pacientům v rámci prevence zejména vzniku dceřiných nádorů - metastáz.“

Znamená to snad, že lidé pracující na směny, kteří jsou náchylnější ke spánkovým poruchám v důsledku chybění melatoninu, mají větší riziko onkologického onemocnění? Netřeba podléhat panice. Studie sledující jeden izolovaný jev jsou jedna věc, v praxi však v komplexním procesu vzniku nádoru vždy hraje roli více faktorů s různou silou účinku a proti nim působí jako protihráči ochranné faktory.

K silně pronádorovým faktorům patří u mnoha typů rakoviny rodinná (genetická) zátěž nebo kouření, naopak nedostatek melatoninu, pokud by se jeho role ve vzniku rakoviny potvrdila, by zřejmě představoval rizikový faktor kompenzovatelný zdravým životním stylem. Ke zdravému životnímu stylu však dostatečný spánek patří…

Dlouhý spánek o víkendu. Spasí nás?

Jak profesorka Nevšímalová hodnotí současný trend krátkého spánku během pracovního týdne a „dohánění“ deficitu o víkendech, svátcích a dovolených? „Není to ideální, ale pokud jste skutečně schopni spát dva dny v týdnu déle než ve zbývajících pěti, je to lepší než šidit spánek trvale,“ říká odbornice.

Nekvalitní spánek má důsledky pro lidi každého věku. Dlouhodobý nedostatek spánku navozuje změny podobné stárnutí, neboť hluboký spánek podporuje obnovu buněk a tkání. Dochází k urychlení průběhu některých onemocnění, například již zmíněné obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku (všechno jsou to součásti tzv. metabolického syndromu) nebo poruch paměti. Přerušovaný či nedokonalý spánek je také spojován s chronickou únavou, častějším výskytem psychických poruch a celkově vyšší nemocností.

Proč senioři špatně spí?

„Spánkový“ hormon melatonin je produkován epifýzou (nadvěskem mozkovým, tj. částí mezimozku), zejména v závislosti na střídání světla a tmy. Jeho produkce je největší právě za tmy a maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou hodinou noční. Schopnost epifýzy uvolňovat melatonin postupně klesá s přibývajícím věkem. To bývá považováno za jeden z důvodů zvýšeného výskytu nespavosti ve vyšším věku a u osob se sníženou hladinou melatoninu v krvi (například u pracujících na směny). Úpravou jeho hladin pak bylo u těchto jedinců v řadě experimentů dosaženo optimalizace spánkového schématu a zvýšení kvality spánku.

Tvorbu melatoninu narušuje kromě směnného pracovního režimu také světelný „smog“ hlavně ve velkých městech (kumulace zdrojů umělého osvětlení a v důsledku toho prakticky neexistence dokonalé tmy). Když už musíte pracovat na směny, alespoň si domů pořiďte dokonale těsnicí, světlo nepropouštějící žaluzie. V zahraničí, například i na Slovensku, jsou ve volném prodeji i doplňky stravy s melatoninem, zatímco u nás je lék s tímto hormonem (Circadin) pouze na lékařský předpis; melatonin se z něj uvolňuje postupně.

Autor: redakce Moje zdraví
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.