Onemocníme i proto, že se sobě nelíbíme. Jaký vliv má psychika na naše zdraví?
Pokud jste často nemocná, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost nejen fyzickým příznakům a různým vyšetřením, ale též - a především - svému životu jako takovému. Vše, co je nefunkční, je třeba buď opravit, nebo opustit. Co vlastně na otázku "Proč jsme nemocní?" říká psychosomatika? Ptáme se PhDr. Petra Novotného, klinického psychologa a psychosomatika působícího v Liberci (novotny@dialog-lbc.cz).
Proč člověk onemocní právě tou či onou nemocí, proč je někdo často nemocný a někdo téměř vůbec?
Onemocníme například proto, že se sami sobě nelíbíme, necítíme soulad, trápíme sebe nebo svoje bližní, přepínáme se, honíme se za chimérami, nesmiřujeme se se svými běžnými, a dokonce i funkčními handicapy. Komu se na světě nelíbí, kdo trpí neúměrným stresem a vztahovými konflikty, nezůstane dlouho zdráv. Onemocníme málem spolehlivě, když už nás vnějšek neinspiruje, když s ním soupeříme nebo se ho bojíme, zmizí-li ze všedního dne radost ze života. Nemoc si vybíráme málem jako šaty od krejčího. Obvykle nám dobře padne a sluší, odráží to, čím jsme nejtypičtější.
Mají ženy v něčem prim, trpí na nějaká onemocnění častěji než muži? Čím je to v obecné rovině dáno?
Muž a žena jsou naprosto odlišné bytosti s jednoznačně jinými životními prioritami a fyziologickými funkcemi. Jakkoli organizovaná nivelizace pohlaví může být psychosomaticky nebezpečná. Podle mých zkušeností žijí muži spíše z iluzí a ženy spíše z reality. Když se zhroutí iluze, mívá to závažnější psychosomatické následky, což dosvědčuje podstatně kratší mužské dožívání. Zhroutí-li se realita, žena se tomu dokáže postavit. Je odolnější bytostí i proto, že v partnerství poskytuje od všeho mnohem více.
Jakým způsobem se vnitřně popasovat kupříkladu s nádorovým onemocněním, které se vrací zas a znovu?
Typické ženské i mužské nemoci nejpřesvědčivěji souvisejí s rozpory a strádáním v oblastech erotických, plodících či rodících. Hippokratés už před 2500 lety prokázal, že rakovinu prsu způsobuje deprese, což dosud nikdo nevyvrátil. Starší i současné výzkumy opakovaně prokazují, že rakovina prsu souvisí s konfliktem s mateřstvím nebo s konfliktem s matkou. Psychosomatičtí lékaři na celém světě se ptají žen s takzvanými ženskými rakovinami: "Kdy vás opustil partner? Jak hluboké jsou vaše partnerské rozpory? Z jakých důvodů je už tak dlouho snášíte?" Rakovina se s oblibou vrací, když se vracíme do předchozího způsobu psychosociálního prožívání.
Psychosomatický pohled na chronický únavový syndrom, hojné výsevy oparů nebo různé druhy alergií? Čím posílit nebo naopak bohužel udolat svůj imunitní systém?
Když trpíme a nekřičíme, pak křičí kůže. A alergie je válka proti zástupnému nepříteli, protože skutečný nepřítel je příliš silný nebo příliš blízký, jsme na něm závislí, máme ho rádi. Chronická únava ráda kopíruje chronické znechucení, zhroucení cílů, bezvýchodnost- Imunitní systém lze posílit například biofeedbackem, vpravením homeopatik, relaxačním cvičením, hypnózou, vyřešením chronických problémů nebo útěkem z míst nelásky.
