Jak poznáte, že máte nemocné ledviny? Sledujte tyto příznaky a pozor na ketodietu
Všichni nejspíše vědí, že ledvinová kolika je bolestivá záležitost, stejně jako je fakt, že zánět ledvin může provázet vysoká horečka. Ale méně už lidé tuší, že spousta potíží s tímto párovým orgánem se nijak neprojevuje, a přitom to může skončit jejich selháním.
Deset procent dospělých má chronické problémy s ledvinami, mnozí z nich to ale netuší. "Nemocné ledviny se nejvíce týkají diabetiků 2. typu, nějakou formou chronického onemocnění ledvin trpí až 40 procent z nich. Kromě toho ho může způsobit i vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza," vysvětluje Jan Šoupal, vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP.
Pozor na únavu, ospalost a pomalé myšlení
Typickým příznakem toho, že s ledvinami není všechno v pořádku, je dlouhodobá únava a celková slabost. Přidat se můžou nechutenství, otoky či svalové křeče, ale také snížená aktivita mozku a problémy se spánkem. Pokud podobný stav trvá více týdnů, je na místě zamířit k lékaři.
Diagnóza selhání ledvin se obvykle stanovuje na základě krevních testů a měřením parametrů, jako jsou kreatinin a rychlost glomerulární filtrace (na vyšetření je třeba sbírat moč 24 hodin). Včasné zachycení chronického onemocnění ledvin může díky lékům a režimovým opatřením oddálit dialýzu i o mnoho let.
Pozor na přehnané diety
Na stav svých ledvin byste měli myslet i tehdy, když se chcete pustit do něčeho, co pro ně představuje velkou zátěž. Třeba do diety založené na vysokém příjmu bílkovin – patří sem například různé verze ketodiety. Pro většinu zdravých lidí je krátkodobá vysokoproteinová dieta neškodná, ale pokud někdo nemá ledviny v perfektní kondici, koleduje si při takovém jídelníčku o zhoršení problémů.
„Vysokoproteinovou dietu nelze například doporučit lidem, kteří trpí chronickou ledvinovou nedostatečností, nebo těm, kteří mají v anamnéze ledvinové kameny. Obecně bych byl velmi opatrný u lidí ve vyšším věku,“ varuje Tomáš Jirka, primář dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Příbrami.
Aspoň jednou za dva roky
Jenže mnoho lidí neví, v jakém stavu ledviny mají. Proto by měl každý, kdo o podobné dietě uvažuje a komu je – dejme tomu – přes padesát, probrat stav svých ledvin s lékařem.
U potíží s ledvinami navíc platí to samé, co u mnoha jiných diagnóz. Čím dříve se potíže odhalí, tím jednodušší je léčba. Zmizí tak třeba riziko, že pacient záhy skončí na dialýze. Není přitom třeba žádné složité nebo invazivní vyšetření, protože počínající potíže s ledvinami dokáže odhalit i prohlídka u praktika, který následně pacienta předá do péče urologa nebo nefrologa.
Součástí preventivní prohlídky u praktika je každé dva roky vyšetření moči pomocí papírkových testů. U pacientů starších padesáti let, zejména pokud mají cukrovku, vysoký tlak nebo se léčí se srdcem, by mělo každé čtyři roky přibýt i laboratorní vyšetření funkce ledvin. To má smysl i u lidí s nemocemi ledvin v rodinné anamnéze.
Selhání ledvin se dá řešit dialýzou, případně transplantací. Chronické onemocnění ledvin ale zároveň zvyšuje riziko, že pacienta postihnou srdeční selhání, infarkt nebo mozková mrtvice.
