Pásový opar

Pásový opar – nazýván též herpes zoster je bolestivé kožní onemocnění vyvolávané herpetickým virem Varicella-zoster (Varicella-zoster-virus, VZV). Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených ložiscích.  Ložiska jsou dána rozsahem inervace příslušného nervu. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu.

Při prvním kontaktu s virem VZV může dojít k infekci postiženého jednice. Onemocnění se může projevovat jako plané neštovice. Jedná se o onemocnění převážně dětského věku s výsevem kožních projevů a celkovou alterací stavu (únava, horečka). Tělo si proti viru vytvoří protilátky a po několika dnech plané neštovice obvykle odezní bez specifické léčby. Virus však zůstává v těle přítomen v nervových buňkách podél míchy (tzv. spinálních gangliích) a zadních kořenech míšních.

Asi u jednoho z pěti nositelů viru dojde k takzvané reaktivaci: Virus se rozmnoží a napadne příslušný nerv. Následné onemocnění se projeví silnou bolestí příslušné oblasti a do 24 hod výsevem puchýřků se zánětlivým lemem. Důvodem k probuzení viru bývá nejčastěji oslabená obranyschopnost organismu. Spouštěcím mechanismem může být úraz, operace, závažnější onemocnění, porucha výživy, nadměrná únava nebo stres.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

kůženejčastěji hrudník, bedra, okolí očí

Rizikovým faktorem je v určitém smyslu i věk. Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. Pravděpodobně to souvisí s celkovým oslabením přirozených obranných mechanismů.

Onemocnění je infekční, ale méně než neštovice. Na rozdíl od neštovic pásový opar není přenosný kapénkově (tedy vzduchem), nákaza se šíří z obsahu puchýřků.

V České republice každý rok onemocní pásovým oparem asi 6 tisíc lidí (u planých neštovic je to asi 40 tisíc lidí ročně).

Příznaky pásového oparu

Začátek je podobný jako při výsevu oparu na rtu. Počátečními příznaky jsou tedy svědění, pálení, píchání, trnutí nebo bolest, kterou způsobuje zánět nervu. Zhruba do 2 dnů se v tomto místě začínají objevovat červené skvrnky, které postupně vystupují, a v jejich středu se začíná objevovat čirá tekutina. Vzniká puchýřek, tekutina v něm postupně žloutne a kalí se, puchýřek zasychá. Puchýřky přibývají asi týden, slévají se do větších puchýřů, pak poschnou a utvoří se strupy, které se během dalších 2–3 týdnů odloučí.

Místa výskytu bývají nejčastěji hrudník, bedra, obličej v okolí očí. Pásový opar se však může rozvinout téměř kdekoliv na těle. Výsev se objevuje v pruzích. Tyto pruhy puchýřků se na hrudníku a bedrech šíří od páteře k ose spojující pupík s hrudní kostí. Obyčejně je výsev jednostranný. Spolu s kožními změnami se onemocnění může projevovat celkovou schváceností, malátností, slabostí, zažívacími potížemi, teplota se objevuje někdy (horečka u tohoto onemocnění není obvyklá). Časté je také zduření místních lymfatických uzlin.

Inkubační doba

Inkubační doba je 7–14 dní (u planých neštovic 13–14). Období nakažlivosti bývá zhruba 1–2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků (po jejich zaschnutí).

Léčba

Mírnější formy pásového oparu mohou zmizet samy. Pokud se ale pásový opar objeví na obličeji, pokud ho provází velká bolest a pokud se objeví u osoby se sníženou imunitou, je vždy dobré navštívit lékaře.

Pro úspěšnou léčbu je důležité zahájit ji co nejdříve. Dají se tak výrazně zkrátit délka onemocnění, příznaky i případné komplikace v podobě přetrvávající bolesti v místě infekce i několik týdnů po vyléčení. V raném stádiu mohou lékaři nasadit antivirotika (s účinnými látkami aciklovir, valaciklovir, famciklovir či brivudin), léky, které zpomalují šíření viru. Dají se podávat v tabletkách, v těžších případech je vhodnější podání infuzí.

Proti bolestem se podávají nejčastěji analgetika (nejvhodnější je paracetamol). Lokálně pak chladivé obklady či antiseptické roztoky.

Puchýřky, které ještě nepraskly, je možné vysušovat tekutým pudrem, zinkovým olejem nebo zinkovou pastou. Úlevu může přinést i kalamínová mast, kterou vám namíchají v lékárně. Ve fázi olupování strupů je důležité kůži naopak promašťovat šetrnými přípravky s panthenolem nebo s kalciem.

U starších pacientů nebo u lidí se sníženou obranyschopností se mohou podávat i antibiotika jako prevence bakteriálních zánětů.Středně těžké onemocnění si vyžádá přibližně čtrnáctidenní neschopnost.

Léky

Těžký pásový opar se ošetřuje prostředkem Aciclovir, který zadržuje viry. Tento prostředek se podává ve formě tablet nebo infuzí do žíly (v nemocnici).

Bylinky

Pupalkový olej podporuje hojení kůže. Imunitu posílí echinacea, hojení tkání L-lysin.

Homeopatika

Na počátku onemocnění je vhodné podat tubu léku Oscillococcinum, který aktivuje obranyschopnost organizmu. Od základních léků Rhus toxicodendron 15 CH a Arsenicum album 15 CH podávejte první den výsevu 5 granulí každou hodinu a následující dny od obou léků dávku 5x denně. Budete potřebovat dvě tuby každého léku. Při takovém dávkování předejdete vzniku následků (svědění, pálení a pocitu ochrnutí a mravenčení v oblasti postižené pásovým oparem).

(Kateřina Formánková, Miriam Kabelková, Ilona Ludvíková Poznáváme homeopatii, Praha: Grada, 2008)

Očkování

ano

Délka léčby

záleží na závažnosti postiženímírnější formy 2-3 týdny
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Domácí léčba a babské rady

Ze stravy vysaďte čokoládu, ořechy a želatinu a naopak zařaďte hnědou rýži, česnek, papriku, syrové ovoce a zeleninu. Během onemocnění pásovým oparem je dobré posilovat imunitu – dodejte do stravy vitamíny skupiny B a vitamín C. Pomoci mohou i ledové obklady, pozor na zanesení infekce do puchýřků.

Vyšetření

Lékař zpravidla stanoví diagnózu jen na základě příznaků choroby a podle charakteristické kožní vyrážky. Jen výjimečně je nutné provést vyšetření krve, aby se dokázaly specifické protilátky proti viru VZV.

Očkování

V současnosti je možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi nebo s oslabeným imunitním systémem. Očkování se doporučuje k prevenci opakovaných infekcí virem pásového oparu.

V těhotenství

Infekce virem varicella-zoster má rizika v závislosti na stáří těhotenství. Před 30. týdnem těhotenství může teoreticky dojít k poškození plodu, ale tyto případy jsou opravdu velmi vzácné. Naopak je možné, že se u ženy projeví v těhotenství pásový opar – pak se léčí protivirovými léky (acyklovir) a léky proti bolesti. Pokud žena dostane plané neštovice 5–20 dní před porodem, existuje riziko, že bude mít novorozenec plané neštovice taktéž, ačkoliv jej již matkou tvořené protilátky mohou chránit. Pokud má žena plané neštovice v době porodu, je nutné novorozence včas vyšetřit a zaléčit, protože by pro něj jinak toto onemocnění mohlo být životu nebezpečné.

Trvalé následky

Pokud se s léčbou nezačne včas, může v postižené oblasti přetrvávat bolest v důsledku poškození příslušného nervového vlákna (tzv. postherpetická neuralgie). Méně častou komplikací může být zánět mozku (herpetická encefalopatie), zánět míchy nebo ochrnutí.

Onemocnění může také postihnout trojklanný nerv. Pásový opar se tak může tvořit na obličeji (mluví se také o tzv. „obličejové růži“) a  může vést k ochrnutí obličejových nervů. Pokud je postižený oční nerv, vzniká  riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a dojde k úplnému oslepnutí.

 

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.