Chronické rány, jako jsou bércové vředy a diabetická noha, trápí statisíce lidí. Jak jim pomoci?
Chronické rány, tedy taková poranění či změny na kůži, které se dlouhodobě nehojí, a pacienty proto velice trápí a omezují na životě, má stále více lidí. Populace totiž stárne. Problém ale je, že ani lékaři, natož laici nemají o těchto problémech dostatek informací a léčba tudíž není ideální.
Víte, co je to chronická rána? Možná vás napadne proleženina. Je jich ale mnohem více a trápí statisíce pacientů ročně. Těm hrozí v krajním případě až amputace. Týká se to diagnóz od bércových vředů či dekubitů po již známější proleženiny či prosezeniny, syndrom diabetické nohy či takzvané ischemické rány související s nedokrvením tkáně.
„O tom, jak je téma tabuizované, svědčí mimo jiné to, že přesné počty lidí trpících chronickými ranami neznají ani lékaři. V České republice chybí centrální registr, který by se této problematice komplexněji věnoval. V současné době je možné získat od Ústavu zdravotních informací a statistiky přesné údaje pouze o hospitalizovaných pacientech s ranami. Lidé s takto závažným průběhem onemocnění ale mohou představovat jen pověstnou špičku ledovce,“ upozorňuje Michaela Tůmová, ředitelka Dialogu Jessenius o.p.s, první české pacientské organizace pro lidi s nehojícími se ranami.
Jak vysvětluje, posláním organizace bude trvalá snaha o zkvalitnění života pacientů s chronickými ranami a rozšíření povědomí o tomto stále naléhavějším zdravotním problému a jeho správné léčbě u široké veřejnosti.
Problém stárnoucí populace
Navzdory vysoké kvalitě českého zdravotnictví má řada pacientů s chronickými ranami dlouhodobé problémy či je u nich nutná dokonce amputace. Mnoho pacientů má proto podle průzkumu psychické potíže a nemohou žít plnohodnotný život. V souvislosti se stárnutím populace se navíc dá čekat, že počet postižených bude narůstat. Nejvíce ohroženi jsou totiž lidé v pokročilejším věku, u kterých se projevují onemocnění, s nimiž je vznik chronických ran častěji spojen.
Jedná se o například o diabetiky, pacienty s ischemickými chorobami nebo lidi se sníženou pohyblivostí. „S přibývajícím věkem se redukuje buněčná aktivita a zpomalují fyziologické funkce, což bývá příčinou delšího a méně kvalitního hojení ran u nemocných vyššího věku,“ vysvětluje MUDr. Ivo Bureš, předseda České společnosti pro léčbu rány a primář Geriatrického centra Nemocnice Pardubice.
Chronické rány ale postihují i lidi v nižším věku. Mezi rizikové skupiny patří zejména onkologičtí pacienti, invalidé nebo lidé po úrazech a náročnějších operacích.
Pacientská organizace: sdílení problémů i informace o léčbě
Díky snahám České společnosti pro léčbu rány, zdravotnických týmů a dalších veřejných i soukromých subjektů se situace zlepšuje. „Medicínsky jsme se v poslední dekádě velmi posunuli. Máme k dispozici materiály respektující potřeby všech typů ran, zvýšila se mezioborová spolupráce a tím pádem i péče o pacienty. Zásadním nedostatkem nadále zůstává nízká informovanost o prevenci a léčbě nehojících se ran. Právě s tímto nám pacientská organizace může významně pomoci,“ oceňuje snahy o zviditelnění problematiky nejen mezi pacienty MUDr. Ivo Bureš.
Podle Iva Bureše je důležité, že pacienti budou moci sdílet své zkušenosti. „Někteří dlouhodobí pacienti nejsou spokojeni s výsledky léčby, odmítají spolupracovat, nemění svůj životní styl nebo na léčbu rezignují. Nejen pro ně bude dobrým impulzem možnost sdílení a vědomí, že v tom nejsou sami.“ Na webu Zahojíme.cz se mohou pacienti stále zapojit do průzkumu a poskytnout tak další cenné údaje.
