Proleženiny

Proleženina (dekubitus) je poranění, které vzniká působením přímého tlaku těla na podložku nebo při dlouhodobém tření. Náchylnější k proleženinám jsou oblasti s menším podílem svalové nebo tukové tkáně. Trápí především dlouhodobě nemocné a ležící pacienty. Nejčastěji tedy bývají ohroženy oblast křížové kosti páteře a oblast pod lopatkami, paty, kotníky a zevní hrany chodidel, kolena a kyčle.

Proleženiny se zpravidla špatně hojí a často se v nich také rozvine infekce.

Příznaky proleženin

Prvotním příznakem je začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře nebo povrchový vřed a často se v okolí rozvíjí zánět. Kůže v místě proleženiny je oteklá, namodrale zbarvená. Posledním stadiem je odumření (nekróza) tkání. Vřed může být pokrytý suchou, černohnědou krustou nebo vlhkým nažloutlým povlakem. Odumření tkání může dále postihnout i svaly a kosti.

V souvislosti se zánětem se může u pacienta objevit i teplota nebo nechutenství.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

nejčastěji kříž, pod lopatkami, paty, kotníky, zevní hrany chodidel, kolena a kyčle

Inkubační doba

Doba vzniku proleženin může být různá, první stádia mohou vznikat již během několika hodin. Někteří pacienti jsou ke vzniku proleženin náchylnější než jiní.

Léčba

U dlouhodobě ležících pacientů je nejdůležitější prevence. U každého pacienta je potřeba zhodnotit, jak je k proleženinám náchylný, a následně pro něj stanovit specifickou péči. Ta spočívá především ve správném a častém polohování pacienta (podle rizika jde o časové úseky od 10 minut po hodiny), používání vhodných pomůcek nebo antidekubitálních matrací, další součástí jsou hygiena, masáže a vhodná výživa.

Samotná léčba dekubitů je značně svízelná. Spočívá především v odstranění příčin, tedy tlaku na postižené místo, v léčbě zánětu a chirurgickém odstranění nekrotických tkání, v boji proti infekci, tlumení bolesti a v podpoře obnovení pokožky.

Nejtěžší stupeň proleženin je nutné řešit chirurgicky. Mohou se využívat i kožní transplantáty nebo štěpy. Operace ale není vhodná pro všechny pacienty.

Léky

K léčbě se mohou používat hojivé náplasti, které ránu kryjí a chrání před viry a bakteriemi a díky pěnové složce také chrání ránu před tlakem zvnějšku. Dále se podávají léky proti bolesti a na posílení imunity.

Bylinky

Na rány se doporučuje kostivalová mast.

Domácí léčba a babské rady

Velmi důležitou součástí je správná výživa, která zvyšuje imunitu proti infekci a zkracuje dobu léčení již existujících ran. Strava pacienta by měla být bohatá na bílkoviny, vitamin C, železo a zinek. Pacient by měl denně vypít asi 1,5 litru tekutin (pokud ošetřující lékař nestanoví jinak).

Pokud máte doma nepohyblivého pacienta, v určitých časových intervalech provádějte změnu jeho polohy a měkce podkládejte ohrožená místa. Osvědčené jsou na podkládání polštáře z třešňových pecek nebo pohankových slupek.

Vyšetření

Proleženiny pozná lékař na první pohled. U rozsáhlejších dekubitů lze z jejich povrchu udělat stěry a ty poslat na mikrobiologické vyšetření. Lze tak zjistit, jaké bakterie proleženinu osídlily.

Inkubační doba

individuální

Délka léčby

individuální
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Komplikace

Komplikací bývá ve většině případů bakteriální infekce, která ztěžuje hojení rány a může vést až k celkové sepsi.

Prevence

Prevence je základní. U každého pacienta je potřeba zhodnotit, jak je k proleženinám náchylný a následně pro něj stanovit specifickou péči. Ta spočívá především ve správném a častém polohování pacienta (podle rizika jde o časové úseky od 10 minut po hodiny), používání vhodných pomůcek nebo antidekubitálních matrací, další součástí jsou hygiena, masáže a vhodná výživa.

 

Nejnovější články

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.