Češi jedí třikrát více soli, než je zdravé. Proč tělu škodí?

Češi jedí třikrát více soli, než je zdravé. Proč tělu škodí?
Nadměrné solení může zhoršit astma • Autor: istockphoto.com
28. července 2016 • 15:09

Češi přijímají až třikrát více soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), a dvanáctinásobek množství nezbytného pro kvalitní život. Z 80 % se na tom podílí sůl přidaná do potravin při výrobě. Třeba sýry bychom vzhledem ke zdravotním dopadům „přesolení“ měli vybírat opravdu pečlivě… 

Zdravotní rizika nadměrného dlouhodobého příjmu soli zahrnují kromě srdečně-cévních nemocí (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) v důsledku vzestupu krevního tlaku a poškození cév i jiné vážné hrozby, například rakovinu žaludku. Sůl vám může nevratně poničit ledviny tak, že selžou a je nutná dialýza nebo transplantace. Zvýšené vylučování sodíku (chemická značka Na) jakožto součásti soli (chlorid sodný - NaCl) způsobuje i větší ztráty vápníku z kostí a rozvoj osteoporózy.

Řídké kosti

Na „řídké“ kosti si přehnanou konzumací lahůdek z fastfoodu, chipsů a koly zakládají už děti, neboť většina kostní hmoty se tvoří v dospívání. V souvislosti s chronickým „přesolením“ se vám může zhoršit astma (sůl dráždí hladkou svalovinu průdušek), můžete trpět otoky, migrénou nebo tinnitem (šelesty, hučením, pískáním v uších) či závratěmi. A v neposlední řadě konzumace slaných jídel vede k tloušťce, neboť slaná chuť je návyková, nutí k přejídání a přesolené potraviny a pokrmy navíc často bývají i tučné.

Lidské tělo se bez sodíku neobejde, tento prvek je klíčový pro regulaci hospodaření s vodou a udržení stálého vnitřního prostředí organismu. Sodík je prvek esenciální, tělo si ho netvoří, ale přijímáme ho prakticky se vším, co sníme nebo vypijeme. V různých potravinách a vodách je sodík přirozeně obsažen v různých množstvích, tento přirozený obsah nás však na zdraví nijak neohrožuje a tvoří pouhých 10% celkového příjmu sodíku. Dalšími 10% se na celkové spotřebě podílí sůl, kterou používáme při vaření nebo si ze slánky sypeme do jídla.

Kde se skrývá nejvíce soli?

Největší „nálož“ soli, tedy 80% jejího příjmu, se rekrutuje z průmyslově upravených potravin. To jsou v podstatě všechny „nečerstvé“ potraviny, tedy zjednodušeně řečeno vše, co není „surové“ jateční maso, vejce, mléko, obilí, ovoce a zelenina. Nejvíce soli můžeme očekávat v potravinách, do nichž ji výrobci přidávají ve snaze zlepšit jejich chuť, vzhled, soudržnost (sůl váže vodu a ovlivňuje vlastnosti lepku - zvyšuje lepivost těsta) nebo prodloužit trvanlivost (sůl je konzervant, brzdí růst bakterií). Mezi takové patří hlavně šunky, párky, uzené maso a jiné masné produkty, dále sýry, chléb a pečivo, potraviny konzervované a v nálevech, instantní polévky a omáčky, polotovary, hotová (zmražená) jídla, kořenicí směsi se solí a dochucovadla (sójové, rybí… omáčky, kečupy), dosolované pochutiny jako oříšky, mandle, olivy, chipsy, ale i některé druhy cereálií, některé zeleninové šťávy a kakaový prášek.

Orientačně lze konstatovat, že čím větší technologickou úpravou projde původní, výchozí surovina, tím vyšší obsah soli v hotovém výrobku můžeme očekávat. Zároveň může být takto „proměněná“ potravina problematická i z hlediska obsahu tuků, jednoduchých cukrů, nežádoucích přídatných látek („éček“) a podobně. 

Čtěte etikety

2,5 g soli (NaCl) = 1 g sodíku (Na)

5 g soli (2 g Na) = maximum denní spotřeby doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO)

1,25 g soli (0,5 g Na) = minimální denní příjem pro dobré fungování organismu

16,6 g soli (6,6 g Na) = denní dávka soli u českých mužů (ženy: 10,5 g soli)

5 g soli = jedna kuchyňská lžička (včetně soli v potravinách, a to přirozeně obsažené i uměle dodané) .

Zajímá vás, ve kterých sýrech je nejvíce soli? Které zařazovat do jídelníčku pravidelně a které jen svátečně? Čtěte následující článek:

Odborná spolupráce: MUDr. Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav, www.szu.cz

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.