Časté močení může být příznakem rakoviny. Jak jí předcházet a kdy jít k lékaři?
Každý urologický problém dokáže život velice znepříjemnit a o syndromu hyperaktivního močového měchýře to platí na sto procent. Navíc může signalizovat jiné nemoci včetně rakoviny močového měchýře.
O syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB, overactive bladder) panuje mezi lidmi poměrně rozšířené přesvědčení, že jde o nemoc starých žen. Do jisté míry je to pravda. Po šedesátce ale do hry vstupují muži a poměr se vyrovnává, později dokonce muži ženy předčí. Jak je to s OAB v souvislosti s věkem? Do 25 let se OAB vyskytuje jen asi u 4,8 % žen. Ve věkové skupině nad 65 let se už dostáváme na 31 %. Dalšími faktory, jež nahrávají vzniku OAB, jsou kromě stárnutí zvyšující se tělesná hmotnost, deprese, užívání alkoholu a také kofeinu.
Hledání dvou nul
Základním příznakem OAB je urgence. Co je to? Ano, tušíte správně, jde o pocit, že se musíte okamžitě jít vymočit , jinak se stane nehoda. Osoba s OAB zčásti nebo zcela podřizuje svůj osobní i profesní život svému problému – všechny činnosti jsou plánovány s ohledem na možnost jít na malou. Vrství se problémy v partnerském a sexuálním životě či s hledáním partnera vůbec. Nemoc ovlivňuje vše – představte si, že byste měla jít do divadla a nemůžete sedět jinde než na krajních sedadlech, abyste doběhla na nejbližší toaletu. Během dne se musíte jít mnohokrát za den vymočit. Intimní život stojí za zlámanou grešli – ten pocit studu, že se vám stane nepříjemnost, nakonec přehluší veškerou radost z bytí s blízkým člověkem.
Kvůli častému nucení na malou se zhoršují potíže se spánkem, kterému ubývá na kvalitě. OAB se pojí i s dalšími nepříjemnými potížemi – dochází k infekcím močových cest. Často vede onemocnění k depresivnímu syndromu. A právě především kvůli studu, pro který pacientka nevyhledá lékaře včas, dochází k odhalení dalších možných komplikací až „pět minut po dvanácté“. OAB má totiž mnoho společných příznaků s jinými onemocněními močových cest, z nichž nejnebezpečnější je rakovina močového měchýře. OAB rovněž může být doprovodným příznakem neurologického onemocnění, například Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo následků cévní mozkové příhody.
S kým se podělit o svůj problém?
Syndrom hyperaktivního močového měchýře je onemocnění, které lze celkem dobře léčit. Nejprve je ale potřeba učinit vstřícné kroky směrem k lékaři. Je zapotřebí navštívit gynekologa či urologa, který vás vyšetří a zjistí, o jaký druh poruchy se jedná a ve kterém stadiu se nacházíte. Další vyšetření se koná s pomocí zobrazovacích metod, nejčastěji ultrazvuku. Odebírá se moč k laboratornímu vyšetření, jež zjistí, zda není přítomen zánět, krev nebo nádorové buňky.
Následuje gynekologické vyšetření. Dostanete do ruky tzv. mikční kartu, jež ukáže, kolik tekutin jste vypila za určitou dobu, kolik a v jaké frekvenci jste následně vymočila. „Lékař pak může doporučit další diagnostická vyšetření, která se provádějí ve specializovaných centrech a mezi něž patří například urodynamické metody a endoskopické vyšetření močového měchýře pomocí cystoskopie,“ uvádí přednosta Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.
Cílené léky a správný životní styl
Po vyhodnocení všech vyšetření lékař navrhuje vhodnou léčbu. První v řadě se vám dostane doporučení stran úpravy životního stylu. Co se pod tímto pojmem skrývá? Omezení či úplné vyloučení pálivých, kořeněných pokrmů, citrusových plodů a kávy. Dostatečné množství – zhruba dva litry – tekutin, po 18. hodině je však nutné tekutiny omezit a tři hodiny před usnutím už byste neměla pít vůbec. Je žádoucí přidat do stravy vlákninu a pokusit se snížit tělesnou hmotnost.
Dalším doporučením může být trénink močového měchýře. Ten spočívá v postupném prodlužování intervalů mezi močením či ve cvičení pánevního dna. Nemocným s OAB se podávají léky se spasmolytickým nebo parasympatolytickým účinkem, které potlačují příznaky hyperaktivního močového měchýře a dokážou prodloužit čas mezi močením. „Výhodnější jsou léky ve formě, která se podává jednou za den a je cíleněji zaměřená na močový měchýř. U tohoto typu léčby se vyskytuje méně nežádoucích účinků, jako je například sucho v ústech, poruchy paměti, vidění nebo zácpa,“ upozorňuje profesor Martan. Podle jeho slov se účinek parasympatolytika neprojeví hned, ale nejdříve zhruba po 3 týdnech léčby.
Postupné zlepšení stavu spojené s ústupem obtíží může probíhat i půl roku po nasazení léku. Podávání léků by mělo trvat přinejmenším 6–12 měsíců. „Po tomto čase se léčivo může vysadit, vyhodnotí se stav a obtíže pacientek. Může se stát, že už léky potřebovat nebudou nebo se k nim po čase vrátí,“ uzavírá gynekolog.
Když se buňky zvrhnou
„Nádory močového měchýře jsou šestou nejčastější malignitou v mužské populaci a třináctou nejčastější u žen. V 90 procentech případů se jedná o zhoubný nádor ze sliznice močového měchýře (takzvaný uroteliální karcinom). Výskyt nádorů měchýře celosvětově i v naší zemi stoupá. S věkem pacientů výskyt nádorů měchýře vzrůstá,“ uvádí zástupce přednosty pro léčebnou péči Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze as. MUDr. Libor Zámečník, Ph. D., FEBU, FECSM. Z údajů Národního onkologického registru ČR vyplývá, že průměrný věk v době diagnózy činí 65 let. Zatímco celosvětově ročně přibude asi 270 tisíc nových případů, v Česku s touto nemocí žije zhruba 21 tisíc lidí. Za posledních 30 let se výskyt této choroby téměř ztrojnásobil, ubývá ale těch, kteří karcinomu močového měchýře podlehli.
Látky, které se podílejí na vzniku nádorů, se nazývají karcinogeny. V souvislosti s močovým měchýřem může jít o dlouhodobou expozici (vystavení se) například anilinovým barvám nebo chemickým sloučeninám, jež jsou obsaženy třeba v kouři a sazích. Některé z karcinogenních látek se používají při výrobě chemických barviv, v gumárenském či textilním průmyslu. Karcinogenní aromatické aminy však mohou vznikat přímo v lidském těle. Jak? Z dusitanů a dusičnanů přijímaných v potravě činností střevních bakterií. Zhruba 20 % nádorů močového měchýře může vzniknout v souvislosti s vystavením se působení karcinogenů v zaměstnání! Nejčastěji jde o povolání, kde se používají organické sloučeniny, s nimiž přicházejí do styku například uklízečka, tkadlena, zubní laborantka, lékařka, kadeřnice či kosmetička.
Riskantní cestování
Ve vyšším riziku se ocitají i pacienti s chronickým zánětem močového měchýře nebo nemocní s dlouhodobě zavedenou cévkou. Rakovina močového měchýře může vybujet po nakažení parazitem Schistosoma haematobium, který část svého vývoje prodělává právě v močovém měchýři (onemocnění se nazývá bilharzióza). Tento parazit se vyskytuje v Egyptě, kde karcinom MM patří mezi nejčastější nádorová onemocnění. Ke vzniku onemocnění někdy může nahrát i infekce lidským papilomavirem (HPV), zvláště onemocní-li člověk se sníženou imunitou.
Kuřačky, zpozorněte!
Nejvíce si s osudem však zahrávají kuřáci – riziko, že onemocní nádorem močového měchýře, je oproti nekuřákům čtyřnásobné! A i když s kouřením ihned přestanou, stále to trvá zhruba dvacet let, než se dostanou na úroveň běžné nekuřácké populace. Přesto to stále stojí za to, protože horší prognóza čeká kuřáka ve všech aspektech, má více nádorů i více jejich agresivnějších forem. A ještě jedno číslo – okolo 1/3 všech nádorů močového měchýře vzniká jako následek kouření cigaret.
„Tabákový kouř obsahuje několik tisíc chemikálií, z toho asi stovku rakovinotvorných, mnohé další jsou jinak toxické. Řada se jich vylučuje močí, a proto jsou jimi ledviny a močový měchýř významně ohroženy,“ doplňuje k tématu doc. MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra pro závislé na tabáku při 3. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Dodejme ještě, že ženský organismus je mnohem křehčí než mužský, a následky kouření jsou tedy pro ženu ještě více devastující.
Dlouhý „poločas rozpadu“
Rakovina močového měchýře je záludná – trvá velmi dlouho, než postřehnete, že se něco děje. Asi u 75
% pacientů se jako první objeví krev v moči. Ta může v močových cestách tvořit sraženiny, močení je pak zčásti nebo zcela znemožněno a je doprovázeno silnými bolestmi v podbřišku. Asi třetina pacientů pociťuje dráždivé příznaky spojené s bolestivým močením. „Výjimečně se onemocnění může projevit bolestmi v bederní krajině, jež jsou vyvolány městnáním moči ve vývodném systému. V krajním případě může dojít k hromadění odpadních látek v ledvinách – uremii,“ vysvětluje přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. Teprve v pokročilém stadiu onemocnění se přidruží další příznaky: hubnutí, nechutenství, anemie.
Základní metodou používanou k rozpoznání nádorů v měchýři je endoskopické vyšetření (cystoskopie), kdy se zavádí endoskop močovou trubicí do měchýře, který si následně mohou urologové prohlédnout a určit, o jaký typ nádoru se u daného pacienta jedná. Mezi další možná vyšetření, jimiž lékaři v některých případech diagnózu upřesňují, patří zobrazovací metody, například ultrazvukové vyšetření močového měchýře a ledvin nebo CT. „Cystoskopii provádíme v situacích, kdy máme podezření na nádor měchýře. Nejčastěji tomu bývá při viditelném nálezu krve v moči. Známkou může být i mikroskopická přítomnost krve v moči, kterou lékaři zachytí při vyšetření moči pomocí testovacích papírků (byť příčin nálezu krve v moči může být řada, tedy nejen nádor v měchýři). Diagnostika testovacím papírkem, takzvané chemické vyšetření moči, je součástí každé prohlídky u praktického lékaře, včetně preventivních, a je hrazeno ze zdravotního pojištění,“ dodává urolog.
Léčba v rukou chirurgů
Základem léčby u povrchových nádorů je endoskopická operace. Tu urologové v některých případech doplní o takzvané výplachy močového měchýře, při nichž je do něj cévkou podávána látka, jejímž úkolem je snížit riziko opakovaného výskytu nádoru. U infiltrujících nádorů již samotná endoskopická operace nestačí – musí být odstraněn celý močový měchýř, v některých případech i s močovou trubicí a dalšími pohlavními orgány (děloha, vejcovody, vaječníky). Tento postup je v některých případech kombinován s podáním celkové chemoterapie. „Radikální cystektomie je nejúčinnější léčbou infiltrujících nádorů močového měchýře. Ne všichni pacienti jsou však kvůli případným dalším nemocem schopni podstoupit tak náročnou operaci, jako je odstranění měchýře a zajištění odtoku moči, především kvůli náročnosti operace, jejíž délka se pohybuje mezi 4 a 7 hodinami. Tyto případy léčíme ozářením a současným podáním chemoterapie,“ objasňuje profesor Babjuk. Po operaci je nutné odtok moči zajistit. Nejčastěji se vytváří nový močový měchýř z části střeva. V mnoha případech je situace vyřešena utvořením umělého vývodu – zpravidla vpravo pod pupkem.
Proč zbytečně riskovat
Rakovině močového měchýře předejít úplně nelze, ale rozhodně je možné riziko vzniku snížit. Genetické vlivy neovlivníme, můžeme se však vyvarovat působení některých nebezpečných látek. Buď úplně, nebo alespoň částečně. Nejspolehlivější a nejsnáze dosažitelnou prevencí je NEKOUŘIT. Rozhodně nepodceňujte ani ojedinělý výskyt krve v moči, bolestivé močení nebo další zdravotní obtíže s močením související. Veškeré infekce a i obyčejné nachlazení je dobré důsledně doléčit. A ať už se právě nacházíte kdekoli, snažte se vyhnout nadbytečnému kontaktu s rizikovými toxickými chemikáliemi.
Odborná spolupráce: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol v Praze as. MUDr. Libor Zámečník, Ph. D., FEBU, FECSM, Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze