3 bolesti našeho života: Hlava, záda a zuby

3 bolesti našeho života: Hlava, záda a zuby
Nejčastější bolestí bývá bolest hlavy • Autor: shutterstock.com
1. července 2017 • 06:00

Koho z nás nikdy nebolely hlava, zuby nebo záda? Jaké jsou příčiny těchto tří nejčastějších bolestí a jak se potíží můžeme zbavit? 

"Po včerejším dvanáctihodinovém pracovním dni stráveném před monitorem mi dnes opravdu není dobře. Hlava mi třeští, mám ji jako ve svěráku, cítím, jako by se mi mozek měl nafouknout a rozprsknout na kousíčky. Bolest vystřeluje ze zátylku až do očí. Na nic se nesoustředím." Takto pacienti nejčastěji popisují tenzní bolesti hlavy. V české populaci jde ojeden z nejčastějších druhů bolesti hlavy.

Podle neuroložky z Polikliniky I. P. Pavlova v Praze MUDr. Věry Peterové, CSc, bývá příčinou vzniku tenzních bolestí hlavy dlouhodobý stres spojený s nesprávnou životosprávou a nedostatkem pohybu, velmi často může být na vině i nadměrné užívání léků proti bolesti a následná závislost na nich. Léčba tenzních bolestí hlavy se odvíjí od příznaků. 

V žádném případě neprohloupíte, když mírně přehodnotíte svůj životní styl, věnujete více času smysluplnému rozvržení času a relaxačním aktivitám. V akutní fázi pomohou volně prodejné léky proti bolesti, například s obsahem kyseliny acetylsalicylové a paracetamolu, případně kofeinu, nebo léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik. 

S migrénou si nezahrávejte 

Tenzní bolest hlavy bývá často zaměňována za migrénu. Ta však má mírně jiné příznaky i příčiny. „Mezi nejčastější spouštěče migrény patří nepravidelnosti v životosprávě, nedostatek spánku, nedostatečný pitný režim, stres, hormonální změny, opoždění či nepravidelnost v jídle, silné vlivy prostředí jako nadměrný hluk, prudké světlo, velké střídání teplot. 

Značnými spoušťovými faktory jsou dále určité potraviny, třeba červené víno, čokoláda, zrající sýry, citrusové plody, ryby, ale u některých migreniků i hrášek, některé druhy ovoce, pšeničné výrobky, potravinářská barviva, nakládaná či konzervovaná masa a jiné potraviny. U spouštěčů migrény je výhodou, že se dají vypozorovat a lehce odstranit," říká neuroložka.

 Migréna se hlásí často i několik hodin předem. Objevují se poruchy nálady, koncentrace, podráždění. Zhruba hodinu před samotným záchvatem se může objevit sluchový či optický přelud (aura). Pak přichází bolest, ostrá, bodající, vždy v jedné polovině hlavy, za uchem, za okem, v čelisti. Bolest vás může trápit půl hodiny, může však trvat i několik dní. Podle průzkumů trpí migrénou 10-12 % populace, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži.

Záchvaty migrény mohou časem měnit svou intenzitu i četnost. Migrénu byste neměli „přecházet". Na mírný záchvat obvykle stačí odpočinek v tichém a temném pokoji, případně lék s obsahem kyseliny acetylsalicylové, někteří migrenici nedají dopustit na paracetamol, další na jejich kombinaci, mnohým pomáhá růžová tabletka. Někdy však běžné léky nestačí.

„Odborníka je nutno navštívit v případě, kdy bolesti nemizí po běžně dostupné léčbě, při subjektivně obtěžujícím nárůstu četnosti záchvatů, nezvykle intenzivních záchvatech či jiné změně charakteru záchvatů, jež nemocnému neumožňují vykonávat práci nebo prožívat rodinný život normálním způsobem. Velkou roli v tom, zda se migrenik vypraví k lékaři, hraje subjektivní intenzita záchvatu bolestí hlavy a četnost, eventuálně přítomnost vegetativního doprovodu (pocitu na zvracení, zvracení, nevolností a podobně)," upozorňuje neuroložka. Léčba je pak navržena individuálně, nejčastěji se používají léky ze skupiny triptanů. 

Příště k zubaři včas 

Bolest zubů nás obvykle přepadne ve chvílích, kdy ji nejméně čekáme. Nejznámější a nejkrutější bolesti zubů vznikají z neléčených zubních kazů. Tehdy hrozí zánět zubního nervu, který bolí jako samo peklo. Bolí i tzv. mrtvé zuby, u kterých nebyly adekvátně nebo vůbec ošetřeny kanálky. Pěkně potrápit nás dokáže i vypadlá výplň zubu, stejně jako obnažené zubní krčky. Bolí záněty v čelisti, bolestí trpíme i po extrakci zubů nebo máme-li citlivé zuby.

Nejen zuby, ale celá ústa trpí při zánětu dásní, provázeném zčervenáním dásní a jejich otokem. „Zvláštní kapitolu tvoří absces. Jde o ohraničené ložisko hnisu, které vzniká na základě bakteriální infekce. Projevuje se tepavou bolestí, často bývá spojený s horečkou. Jaká je první pomoc? Okamžitá návštěva stomatologa, který pomocí drénu odčerpá hnis.

Další léčba závisí na stupni abscesu - někdy odejdete jen s doporučením výplachů, většinou je ale nutné nasadit antibiotika. Otok zmírníte přiložením studeného obkladu. Slunění nebo saunu raději odložte na dobu, kdy vám bude lépe," doporučuje MUDr. Marcela Murgašová ze stomatologické ordinace Nuselské polikliniky v Táborské ulici.

Jak si pomoci při bolestech zubu? 

  • V akutní fázi bolesti pomáhají různé výplachy s antibakteriální nebo znecitlivující složkou.
  • Vyhýbejte se potravinám a nápojům, jež mohou zhoršovat bolest (studené, horké, sladké, kyselé).
  • Omezte pití alkoholu (vysušuje sliznice a zhoršuje proces hojení) a kouření cigaret (působí dráždivě).
  • Tlumte bolest volně prodejnými léky proti bolesti (klasickými či homeopatickými) nebo proti zánětu. Analgetika však neužívejte těsně před návštěvou stomatologické pohotovosti (mohlo by to ztížit stanovení diagnózy).
  • Často si vyplachujte ústa. Nejlépe se hodí čistá vlažná voda.
  • Pozor na doporučené dávkování analgetik i na možnost interakce s jinými léky, které dlouhodobě užíváte.

Bojí se vaše dítě zubaře? Podívejte se na video, ať víte, jak mu pomoci.

1080p 720p 480p 360p 240p
Jak pomoci dětem, aby neměly strach ze zubaře, poradí MUDr. Ilona Ludvíková

Na bolest zad si stěžuje každý 

Na bolest zad si stěžuje téměř každý dospělý. Řadí se k civilizačním nemocem - jejich nejčastější příčinou je špatný životní styl. Nejvíce se v tomto smyslu skloňuje sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu, přejídání. Páteři však neprospívá ani nárazová nadměrná fyzická zátěž. Svaly a vazy ji „nějak" zvládnou, kosti a plotýnky ovšem ne. Pokud páteř nárazově přetížíme, vznikají v meziobratlových ploténkách mikrotraumata, předčasně se urychlují degenerativní změny nosných páteřních struktur.

Nejvíce potíží se zády mají lidé ve věku okolo 45 let, výjimkou ale nejsou ani třicátníci. Degenerativní změny mohou vyústit v posun obratlů, výhřez meziobratlové ploténky nebo zbytnění kloubků, které způsobí zúžení páteřního kanálu. To všechno může být příčinou útlaku nervových kořenů vybíhajících z míchy vedoucí páteřním kanálem.

Výsledkem jsou bolesti v zádech často provázené bolestmi v končetinách, ale i v dalších částech těla podle toho, ve které části páteře degenerativní změny probíhají. Podle statistik České spondylochirurgické společnosti CLS JEP se za posledních deset let téměř zdvojnásobil počet operací páteře.

Co můžete pro dobrý stav svých zad udělat sami? 

  • Zásadní je pravidelný pohyb. Stále je co zlepšovat na celkové fyzické kondici - věnujte se třeba plavání, nordic walkingu, rekreační cyklistice, znovu objevte obyčejnou chůzi, vynikající je jóga.
  •  Nestůjte s příliš napnutýma nohama. Mírné pokrčení v kolenou přináší jistější postoj a odlehčuje bederní páteři.
  •  Vyvarujte se zvedání těžkých předmětů.
  •  Často procvičujte páteřní svaly.
  •  Vyvarujte se opakovaných sekvencí pohybů, jež vedou ke svalovému napětí a bolestem zad..
  • Pořiďte si elektrické pomocníky do kuchyně (kráječe, mixéry, hnětače těsta).
  •  Dlouhé sezení v jedné poloze na židli zatěžuje páteř a stlačuje ploténky. Pořiďte si pomůcky (overball, nafukovací „pecku" na sezení, balon, polštářek k podložení bederní páteře), se kterými lze procvičovat namáhané partie a ulevit ploténkám během dlouhého sezení. Čas od času se projděte, protáhněte.

 
Akutní záchvat bolesti zad bývá občas tak krutý, že vám ani nedovolí vstát. Vyhledáváte polohu, která vám nejvíce uleví, a pokoušíte se zmírnit své bolesti pomocí analgetik. Pomáhají i léky na zmírnění zánětu, ať už v podobě pilulek nebo čípků. Úlevu přinesou i ve formě gelů, mastí či náplastí s analgetickou nebo protizánětlivou složkou. A rychle k lékaři, nejlépe neurologovi. Ten podle vašich obtíží léčí konzervativními metodami (léky, infuzemi, obstřiky) a po zklidnění bolesti doporučí komplexní rehabilitaci, eventuálně další léčbu. 

„Součástí rehabilitační léčby je fyzioterapie. Jedná se o nelékařský zdravotnický obor zabývající se diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému organismu. Řadí se do tzv. konzervativních metod léčby. Znamená to, že nevyužívá invazivních (např. operačních) metod k léčení pacienta, ale dává možnost našemu organismu, aby svůj stav zkompenzoval bez násilného zásahu," objasňuje fyzioterapeut revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice Bc. Martin Srp.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.