Preventivní prohlídky dětí: Co vás čeká v ordinaci? A kdy jít s dívkou na gynekologii?
Pravidelné kontroly u praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) neprobíhají pouze kvůli státem nařízenému očkování. Lékař během prohlídek sleduje ještě mnoho dalších ukazatelů zdraví dítěte.
Jakmile děťátko přijde na svět, je ještě na porodním sále vyšetřeno neonatologem, zda je všechno v pořádku. Vyšetřuje se jeho APGAR skóre. Takto bylo pojmenováno podle americké lékařky Virginie Apgarové, která jej v roce 1953 publikovala. Jde o mezinárodně užívaný bodovací systém. Používá se k orientačnímu posouzení zdravotního stavu novorozence bezprostředně po narození. Vyjadřuje se třemi čísly v rozpětí od nuly do desítky, jež jsou součtem hodnot zjištěných v první, páté a desáté minutě života dítěte. Každé ze sledovaných kritérií (pulz, dech, svalové napětí, reakce na podráždění, zabarvení kůže) novorozence je ohodnoceno 0–2 body. Čím nižší jsou hodnoty, tím horší je stav dítěte. Standardní stav je 8–10 bodů. Pokud maminka rodila v porodnici, odchází po několika dnech domů a odbornou péči o dítě přebírá praktický lékař pro děti a dorost (PLDD).
První návštěva (u) pediatra
„Novorozenec je na základě konsenzu odborných společností vzhledem k nutné poporodní adaptaci a možným zdravotním rizikům propuštěn z porodnice po uplynutí 72 hodin po porodu,“ říká dětská lékařka a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP z ordinace pro děti a dorost v Plzni MUDr. Alena Šebková.
První prohlídka novorozence praktickým lékařem pro děti a dorost pak probíhá zpravidla do dvou dnů po propuštění z porodnice, většinou v domácím prostředí dítěte. „Obsahem této prohlídky (převzetí do péče PLDD) je odebrání rodinné anamnézy, získání informací o průběhu těhotenství a poporodní adaptaci. Dále lékař dítě vyšetří a poučí rodiče o péči o novorozence, jeho výživě – kojení, eventuálně o další péči dle uvážení a zvyklostí lékaře. Rodiče mohou například obdržet informace o preventivních prohlídkách či očkování,“ doplňuje lékařka.
Prohlídky během prvního roku
V prvním roce života navštívíte s dítětem pediatra kvůli preventivní prohlídce nejméně 9x. „Prohlídky jsou kromě výše zmíněného převzetí do péče prováděny ve 14 dnech věku, dále v 6 týdnech, od 2 do 6 měsíců v intervalu jednoho měsíce a od té doby každé dva roky, což platí i v dospělosti,“ vypočítává MUDr. Šebková. Během každé prohlídky se zjišťují například změny zdravotního stavu od poslední kontroly, kontroluje se očkování dítěte, případně se doplní chybějící očkování. Součástí je rovněž fyzikální vyšetření (zjištění hmotnosti, délky dítěte, obvodu jeho hlavy, zhodnocení rizika těchto parametrů podle růstových grafů), interní vyšetření a vyšetření psychomotorického vývoje. Následuje diagnostická rozvaha a poučení rodičů o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence pro daný věk. Ve 4.–5. měsíci věku dítěte probíhá orientační vyšetření zraku, v 8 měsících věku se provádí orientační vyšetření sluchu.
Od 3 let až do dospělosti
Další preventivní prohlídky u praktického lékaře pro děti a dorost probíhají ve věku 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15 a 17 let, poslední – „výstupní“ – následuje v 18 letech a 11 měsících. Během těchto preventivních prohlídek lékař opět zjišťuje hmotnost, výšku dítěte a hodnotí tyto parametry podle růstových grafů. Dále posuzuje, zda psychomotorický vývoj probíhá adekvátně k věku, jaký je vývoj jemné a hrubé motoriky, sociálního chování a jaké jsou hygienické návyky dítěte. Během každé prohlídky probíhá kompletní fyzikální vyšetření. Jeho součástí je i prohlídka kůže a vyloučení známek týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte.
Lékař dále vyšetří zrak včetně poruch barvocitu, řeč, hlas a sluch, moč, krevní tlak a pulz a rovněž genitál. Dále hodnotí, zda je vývoj dítěte v pubertě plynulý. „Obecně do každé prohlídky patří aktualizace anamnézy – otázka zdravotního stavu rodiny, co se dělo v době, kdy jsme dítě neviděli, lékař s rodiči probere problémy, které vnímají,“ dodává lékařka. „Jak je uvedeno výše, dvouletá prohlídka neexistuje, i když bychom rádi, aby byla, protože 1,5 roku v raném věku dítěte je dlouhá doba, kdy dítě nevidíme. V období dospívání by měly být preventivní prohlídky opět častější, v ročních intervalech,“ vyjadřuje názor mnoha dětských lékařů doktorka Šebková.
Očkovací kalendář
Očkovací kalendář je v České republice pevně daný. Zda rodiče nechají své dítě očkovat vakcínou, jež v očkovacím kalendáři není, je na nich (tato očkování nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění vůbec nebo jsou hrazena jen částečně). V jakém věku absolvuje kojenec své první očkování a proti kterým onemocněním? „Takzvané rizikové děti, tedy ty, které jsou v nebezpečí nákazy tuberkulózou, jsou proti této nemoci očkovány nejpozději do 6 týdnů věku. Od ukončeného 6. týdne je možné očkovat proti rotavirovým infekcím, což je očkování hrazené rodiči. V 9. týdnu začínáme očkovat povinným očkováním, takzvanou hexavakcínou, která chrání děti proti tetanu, záškrtu, černému kašli, hemofilu influenzae B, žloutence B a dětské přenosné obrně. Dítě dostává tři základní dávky s nejméně měsíčním odstupem; většinou kolem roku jeho věku se pak ještě aplikuje posilovací dávka.
Mezi 2. a 3. měsícem lze začít očkovat proti závažným pneumokokovým infekcím, což plně nebo částečně hradí pojišťovna. Lze očkovat i proti meningokoku, očkování je ve finanční režii rodičů. Další očkování již spadá do batolecího, předškolního a školního věku,“ vyjmenovává doktorka Šebková. Očkování je sice dané, avšak zda bude dítě v době, kdy má vakcinaci absolvovat, zdravé, bývá naopak velkou neznámou. „Pokud je dítě v termínu očkování nemocné, samozřejmě se očkování odloží. Náhradní termín závisí na tíži onemocnění – při běžných infekcích je rozestup skončení nemoci a očkování většinou 10 až 14 dní. Některé vakcíny lze aplikovat ve společném termínu, ale pokud je dostatek času, není to nutné a dítě se doočkuje postupně,“ vysvětluje lékařka.
Když je dítě nemocné
Kašel, chřipka, nachlazení, laryngitida, angína, zánět středního ucha, atopie, alergie – to bývají nejčastější diagnózy, kvůli kterým rodiče navštěvují dětského lékaře mimo plán a z nichž se dítě dříve či později vzpamatuje. Jak ale pediatr postupuje při podezření na chronické onemocnění? „Praktický lékař pro děti a dorost je tím, kdo by měl jako první, samozřejmě ve spolupráci s rodiči, reagovat na možné příznaky chronického onemocnění. A vzhledem k tomu, že kromě léčby nemocí má i funkci určitého koordinátora péče a provází dítě s jeho rodiči zdravotním systémem, musí vědět, kam pacienta nasměrovat, aby byla co nejrychleji stanovena diagnóza a aby se co nejdřív dostal k odpovídající léčbě a péči,“ vysvětluje lékařka.
Ve chvíli, kdy se staneme rodiči, se podobáme nepopsaným listům – nevíme, co si počít s miminkem, které pláče, neumíme rozeznat, o jakou nemoc se jedná, když malého pacienta bolí bříško nebo hlavička. Jsme bezradní. „Ráda bych rodičům vzkázala, že mít dítě je velká radost, ale je to také zodpovědnost na celý život. Při péči o tento svůj poklad by rodiče měli především používat ‚selský rozum‘. A pokud je třeba, měli by důvěřovat odborníkům – v každodenní péči o dítě především nám, dětským praktikům, kteří jsme pro ně k dispozici nejen jako lékaři, ale i jako rádci při mnohých jiných starostech. ‚Doktor Google‘ skutečně neví vše tak dobře, jak si někteří rodiče myslí. A lékař rozhodně není nepřítel, který chce jejich dítěti ubližovat,“ uzavírá dobrou radou doktorka Šebková.
Kdy s dívkou na gynekologii?
Zákon konkrétně nestanoví, v kolika letech má být dívka přihlášena do péče gynekologa. „Já doporučuji většinou po 15. roce věku alespoň konzultaci, nejpozději kolem 18. roku pak registraci u gynekologa. Vzhledem k tomu, v jak nízkém věku se již objevují nálezy na čípku, to považuji za vhodné,“ říká MUDr. Alena Šebková.
Odborná spolupráce MUDr. Alena Šebková
