Akutní leukémie: Příznaky, projevy a léčba zhoubné nemoci | Moje zdraví

Nemoc, kterou trpí Karel Gott: Příznaky, projevy a léčba akutní leukémie

12. září 2019 • 12:00

V posledních hodinách se Českem šíří zpráva, že zpěvák Karel Gott (80) trpí akutní formou leukémie. O jak závažné onemocnění se ale jedná a jakou má šanci na vyléčení?

 

„Zhruba před rokem a půl se u mě objevila porucha krvetvorby v podobě Myelodysplastického syndromu. Přes několik druhů léčby přešlo bohužel toto onemocnění v uplynulých měsících v akutní leukémii,“ napsal Karel Gott mimo jiné svým fanouškům prostřednictvím Facebooku. Co ale jeho slova přesně znamenají a má vůbec šanci se uzdravit?

Více o tom, jaké nemoci prodělal Karel Gott, čtěte ZDE.

Leukémie je velmi závažné onemocnění krve, jindy také označované za rakovinu krve. Nádorové buňky napadají bílé krvinky, které zodpovídají za správné fungování imunitního systému. Nemoc vzniká v kostní dřeni.

Podle průběhu onemocnění se leukémie dělí na akutní a chronickou, u Karla Gotta se projevil první druh této nemoci. Akutní leukémie se dělí na další dva typy, a sice:

- akutní myeloidní leukémie (AML)
- akutní lymfatická leukémie (ALL, je nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku  vrchol incidence mezi 2. a 5. rokem věku)
Podle konkrétního vývojového stádia se pak dělí ještě podrobněji.

Akutní myeloidní leukémie

Je to onemocnění, které vzniká převážně ve vyšším věku (nad 60 let) z neznámých příčin, význam ale může mít nakažení pacienta některými viry.

Více o aktuálním stavu Karla Gotta čtěte zde.

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky nemoci patří bledost, únava až vyčerpání, infekce v ústech, horních cestách dýchacích a na dalších místech. U některých pacientů se objevují horečky, noční pocení a bolesti kloubů. Nedostatek červených krvinek, který s nemocí také souvisí, se projevuje opakovanými infekcemi, které se velmi špatně hojí. Snížený počet krevních destiček má za následek zvýšenou krvácivost (tvorba modřin, tmavé flíčky na kůži, krvácení z nosu, krev ve stolici apod.)

Vyšetření

Základním krokem ke stanovení diagnózy akutní leukemie je vyšetření krevního obrazu se stanovením diferenciálního rozpočtu leukocytů. Dále se provádí cytologické a další hematologická (krevní) vyšetření.

Léčba

Zahájení léčby vždy předchází rozhodnutí, jestli se pacient dá léčit, nebo lze už jen prodloužit jeho život. Pokud se lékaři rozhodnou pro první možnost, zahájí se chemoterapie, jejímž zlatým standardem je již přes 30 let kombinace antracyklinu a cytarabinu.

Pacienti mohou být také nasměrováni k transplantaci krvetvorných kmenových buněk (zjednodušeně řečeno k transplantaci kostní dřeně). Ta by v optimálním případě měla být provedena v remisi onemocnění. Transplantace využívá kombinace vysokodávkované chemoterapie v rámci přípravného režimu s následnou vleklou, imunologicky podmíněnou reakcí štěpu proti leukemii. Napůl shodní dárci se nejčastěji najdou mezi příbuznými, vhodný nepříbuzný dárce se vyhledává především v českých nebo mezinárodních registrech dárců. U akutní myeloidní leukémie se pětileté přežití po transplantaci pohybuje kolem 50 %, více než 10 let přežívá cca 40 % nemocných.

Na světě proběhne za rok zhruba 15 000 transplantací kostní dřeně, což je zhruba 1000x více než před 30 lety. U nás provedou lékaři z Ústavu hematologie a krevní transfuze kolem osmdesáti transplantací ročně, dohromady už překonali tisícovku. Jejich vůbec první pacientkou byla v osmdesátých letech tehdy dvacetiletá Dagmar. Ta je dnes nejdéle žijící pacientkou po tomto zákroku.

Více o jejím příběhu čtěte ZDE.

Kdo může darovat kostní dřeň?

- věk od 18 do 40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
- ochota pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- hmotnost více než 50 kg
- výborný zdravotní stav (žádné závažné onemocnění – ani v minulosti)
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR

Prognóza

V posledních desetiletích nedošlo v léčbě AML (s výjimkou APL) k radikálnímu posunu k lepšímu. Prognóza pacientů se zlepšuje jen pozvolna. Na zlepšení má zásluhu především pokrok v podpůrné léčbě. Celkově je stále špatná.

U pacientů, kterým jejich celkový stav, věk a přidružené zdravotní problémy nedovolí podstoupit tyto metody, se zahajuje léčba, která má za cíl pouze prodloužení života a zlepšení jeho kvality.

 

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.