V transplantacích patříme mezi nejlepší světovou desítku

V transplantacích patříme mezi nejlepší světovou desítku
Nejvíce pacientů je v čekací listině na transplantaci ledviny • Autor: istockphoto.com
3. ledna 2017 • 11:34

„Úspěšnost transplantační léčby v ČR je vysoká a patří mezi nejlepší na světě. Porovnávajícími parametry jsou zejména krátká čekací doba pacientů na transplantaci a pečlivě sledovaná data přežívání pacientů a přenesených orgánů po transplantaci. Přenesením nového orgánu vracíme pacienta do normálního života,“ říká ředitel Koordinačního střediska transplantací (KST) prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. 

Můžete čtenářům popsat roli a činnost Koordinačního střediska transplantací?

Koordinační středisko transplantací je nezávislý úřad přímo podřízený Ministerstvu zdravotnictví ČR. Jeho hlavním úkolem je registrace dárců orgánů a transplantací. Dále pečujeme o čekací listiny na jednotlivé orgány a provádíme jejich alokaci. Koordinátorky KST jsou ve službě 24 hodin denně a jsou zárukou plynulého národního transplantačního programu.

Lze porovnat, které orgány jsou pro transplantaci časově a technicky nejnáročnější?

Z chirurgického hlediska je asi nejsložitější přenos jater nebo jakákoli transplantace více orgánů najednou. Dále jsou samozřejmě komplikované všechny transplantace v již operovaném terénu jako například retransplantace. Není pak výjimkou, když operace trvá 6 a více hodin.

Do kolika hodin po odběru je možno transplantaci orgánů provést?

U každého orgánu se liší doba, po kterou může být mimo tělo příjemce, aby se funkce ihned obnovila. Obecně platí, že má být co nejkratší, pak jsou výsledky samozřejmě nejlepší. Takzvanou studenou ischemii, tedy čas mezi odběrem a transplantací, tolerují nejlépe ledviny, nejhůře srdce.

Srdce začne v novém těle pracovat ihned, jde-li vše tak, jak má. Jak je to s jinými orgány, například ledvinami?

U ledvin se může funkce obnovit za dny až týdny. Opožděný nástup funkce není výjimkou a tuto dobu lze překlenout pomocí dialýzy.

Jak početný je tým, který se na jednom zákroku podílí?

Odběrový tým se většinou skládá z 2 až 3 lékařů a instrumentářky. Jiný tým v podobném složení transplantuje. Kromě těchto zdravotníků jsou ovšem při transplantaci zapojeny další desítky lidí, kteří napomáhají úspěšnému výkonu.

Některé tkáně vhodné k transplantaci lze, na rozdíl od orgánů, po určitou dobu uchovat v tkáňové bance. Jak dlouhá je tato doba a po kterých tkáních je největší poptávka?

Transplantace tkání je důležitou součástí léčby některých onemocnění. Nejvíce se odebírají oční rohovky, kostní a kožní štěpy, srdeční chlopně, cévy a jiné. Některé tkáně mají životnost v řádu dní (rohovky), jiné roky (kosti).

Jak se vůbec daří koordinovat transplantační aktivity v mezinárodním měřítku? Spolupracuje Česko ještě s dalšími mezinárodními organizacemi?

Česká republika není součástí žádné mezinárodní organizace v oblasti transplantací. Přesto velice úzce spolupracujeme se všemi evropskými zeměmi. V rámci Evropské unie slaďujeme jak legislativu, tak odborné postupy. Čeští lékaři jsou pravidelně zváni na odborná sympozia, řada z nich jsou členové evropských odborných společností a výborů.

Můžete čtenářům přiblížit mezinárodní transplantační projekt Coorenor?

Tento projekt vznikl jako iniciativa EU, aby odebrané orgány, pro které není v dané zemi příjemce, nepřišly nazmar. V Evropě tak pomohl nalézt desítky příjemců. Jeho slabinou byla sledovatelnost. To znamená, zda po komunikaci mezi státy a centry k transplantaci vůbec došlo. Proto byl tento projekt od 1. června 2015 nahrazen programem Foedus, který je ve všech ohledech modernější a umožňuje už i přesnou retrospektivní analýzu.

Země s nejvyšším počtem dárců na 100 000 obyvatel jsou Španělsko a Chorvatsko. Jaká je situace v Česku?

U nás se již blíží těmto nejúspěšnějším zemím. V loňském roce bylo v České republice 26 dárců na 1 milion obyvatel, což nás řadí na vrchol nejenom v evropském, ale i světovém měřítku.

Jaká je u nás průměrná čekací doba na transplantaci jater, ledviny nebo srdce?

U ledviny je to v ČR nyní 399 dní, u jater 94 dní a na srdce 248 dní.

Kolik lidí je v současnosti na seznamu odmítačů darování orgánů? Co podle vás lidi vede k tomu, aby své jméno na tento seznam nechali zapsat?

Na seznamu lidí, kteří odmítají darovat orgán či tkáň po své smrti, je v současné době 1550 osob. Důvody jsou jistě různorodé od obav a neznalosti až po náboženské přesvědčení. Tady je velký prostor pro státní instituce a pojišťovny, aby podporovaly a vysvětlovaly pozitivní přínos transplantačního programu.

U kterého orgánu je nejpalčivější nepoměr mezi čekateli na transplantaci a vhodnými dárci?

Nejvíce pacientů je v čekací listině na transplantaci ledviny. Navíc pokud má pacient vzácnou krevní skupinu nebo nepříznivé imunologické parametry, může se čekání na vhodný orgán prodloužit na roky.

Jaké parametry je zapotřebí posuzovat při výběru nejvhodnějšího příjemce orgánu?

Parametrů pro výběr nejvhodnějšího příjemce je řada. všechny orgány platí shoda v krevní skupině a poté podle transplantovaného orgánu je třeba posoudit například parametry dárce, aktuální zdravotní stav příjemce, velikost a kvalitu štěpu a tak dále.

Co vás přivedlo k rozhodnutí vystudovat medicínu a věnovat se transplantační medicíně?

Pro studium medicíny jsem se rozhodl někdy po základní škole. Byl jsem aktivní sportovec, a tak jsem přemýšlel o ortopedii nebo sportovním lékařství. V průběhu medicíny jsem ale začal docházet na experimentální oddělení Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a bylo rozhodnuto.

Sám máte za sebou jako chirurg přes tisíc transplantací. Jaký byl rozdíl mezi tou první a poslední?

Při své první transplantaci ledviny, kterou mi asistoval profesor Ivan Vaněk, jsem byl hodně nervózní a mnoho si z toho nepamatuji. Ty další transplantace pak již byla rutina, běžná denní práce.

Měl jste možnost setkat se s pacienty, kterým jste se svým týmem dokázal prodloužit život, i mimo ambulanci?

S některými z nich jsem ve stálém kontaktu, a dokonce jsme se stali i blízkými přáteli.

Došlo někdy ve vaší praxi k situaci, kdy bylo zapotřebí vyměnit orgán – například transplantovanou ledvinu – podruhé, potřetí?

Opakované transplantace nejsou výjimkou, protože přenesený orgán může po letech ztratit svoji funkci. Jsou pacienti, kteří byli transplantováni i vícekrát a šlo o více orgánů.

Práce ve vašem oboru je nesmírně stresující. Čím předcházíte syndromu vyhoření?

Nemyslím si, že u zdravotníků věnujících se transplantologii hrozí pocit vyhoření. Přenesením nového orgánu vracíme pacienta do normálního života a to je pro ošetřující personál velmi optimistické i posilující.

Ve vašem týmu v Koordinačním středisku transplantací je převaha žen. Říká se, že žena dokáže i obecně zprodukovat více věcí najednou, má více empatie. Jsou to tyto vlastnosti, pro které je práce koordinátora pro ženy vhodnější?

Určitě jsou pro tuto práci vhodnější. Z mého pohledu jsou ženy v této pozici daleko trpělivější a lépe komunikují.

Jak vaši práci vnímají vaši blízcí doma?

Manželka několik let pracovala v transplantačním týmu, takže má velké pochopení. Šestiletá dcera odmítá vše, co tahá tátu z domu.

Předávání lékařského žezla další generaci bývá ve vaší profesi poměrně běžné. Je tomu tak i ve vaší rodině?

Mám také dospělou dceru z prvního manželství, která je úspěšnou lékařkou.

Jaké je vaše životní krédo? Jaké přísloví je vaše nejoblíbenější?

Přísloví a citáty mám velmi rád, tak snad Diderot: „Je lepší umřít opotřebovaný než zrezivělý.“


Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.