Biologická léčba: Proč ji nedostane každý, kdo potřebuje? | Moje zdraví

Biologická léčba: Proč ji nedostane každý, kdo potřebuje?

12. dubna 2021 • 14:00

Nejmodernější léky se nevyrábějí mícháním chemikálií, ale za pomoci živých organismů. Říká se jim proto biologická léčiva. Jejich příchod znamenal průlom v léčbě vážných nemocí – hlavně rakoviny, ale i roztroušené sklerózy, Crohnovy choroby či lupénky. Jenže se tato léčba nehodí pro každého a také ji nezíská každý pacient.

Je to dva roky, co jméno Hany Dvořákové proběhlo všemi médii. Matka, která se stará o dvě malé děti, vyhrála soudní spor se zdravotní pojišťovnou a domohla se toho, aby jí pojišťovna proplácela drahou biologickou léčbu. Žena totiž onemocněla vzácným typem rakoviny, jakým trpí v Česku jen deset lidí, a klasická chemoterapie ji naprosto vyřadila ze života. Díky biologické léčbě se však mohla znovu starat o rodinu a normálně žít. Podobných soudních rozsudků je víc, a nejen v Česku.

Biologická léčba je totiž nákladná, takže ji pojišťovny často odmítají hradit nebo ji pacientům platí jen za přísně daných podmínek. Pro každou nemoc platí jiná kritéria, ať už věková, nebo velkou roli hraje stadium diagnózy. Nicméně: léčba je to účinná.

„Pamatuji si, jak jsem seděla na poradě mezi pacienty s mnohočetným myelomem a chtělo se mi brečet, protože když jsem se rozhlédla, věděla jsem, jaké má kdo ,datum exspirace‘. Tehdy to byly pouhé tři roky od sdělení diagnózy. Dnes žijí tito pacienti v průměru o pět a více let déle,“ vzpomíná Jana Petrenko, která vede organizaci Koalice pro zdraví. Ta sdružuje přes sedm desítek pacientských organizací. A Jana Petrenko na vlastní oči vidí, jak zlepšily biologické léky pacientům kvalitu života a jak jej prodloužily.

„Jedna z mnoha vědeckých studií sledovala české pacienty s lupénkou. Před nasazením biologické léčby bylo 18 procent z nich hospitalizováno, po šesti měsících užívání léčiv téměř ani jeden,“ říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, jež sdružuje výrobce nejmodernějších léčiv. Podobné je to u roztroušené sklerózy. „Už jen na kratších hospitalizacích a nižším počtu invalidních důchodů se v období let 2010 až 2017 prokázalo, že stát ušetřil minimálně 560 milionů korun,“ popisuje Dvořáček. Co to tedy za zázrak ta biologická léčba je?

Na začátku bylo vepřové

Hlavní sezonu domácích zabijaček máme za sebou, ale málokdo ví, že vepřové je vhodné nejen k jídlu, ale slouží i jako lék. Především diabetici by měli prasatům poděkovat, protože právě díky nim mají svůj inzulin. První inzuliny se totiž vyráběly právě ze slinivky prasat, která mířila na jatka. A to proto, že vepřový inzulin se liší jen v jediné aminokyselině od toho lidského. Tolik toho máme s čuníky společného. Výroba zvířecího inzulinu je také důležitým milníkem, odkdy mluvíme o takzvaných biologických lécích. „Prvním biologickým lékem, který byl uveden na trh již v roce 1978, je právě zvířecí inzulin. Dnes dělají již asi třicet procent vyvíjených léků právě biologika,“ říká Jakub Dvořáček. Definice biologické léčby je komplikovaná a ani odborníci se na ní neshodnou. Zjednodušeně řečeno si výrobu těchto léčiv můžete představit tak, že se nemíchají dohromady chemikálie ve zkumavkách, ale že se ve speciálních tancích a za správné teploty množí kvasinky a další živé organismy. A právě ony vyrábějí biologické léky. Výsledku jejich práce se pak také říká cílené léky. To proto, že lék nezasáhne celé tělo, jako je tomu obvykle u chemických směsí včetně běžných léků na bolest, které znáte, ale biologický lék si sám najde místo, kde má působit.

Složitá a drahá alchymie

Lékaři jsou obezřetní v případě, když by měli pacientovi, jenž je zvyklý brát originální léčivo, dát takzvané biosimilars. Jsou to léky, které jsou obdobné a levnější, jelikož jejich předchůdcům vypršela patentová ochrana. Ovšem díky nim narůstají šance na uzdravení dalších lidí. Je třeba si uvědomit, že výroba biologických léků je drahá, což se odráží v jejich ceně. Není výjimkou, že léčba stojí 40 tisíc měsíčně pro jednoho pacienta a je obvykle celoživotní. „Například VZP platí za biologickou léčbu přes 10 miliard korun ročně. A tuto částku spotřebovalo asi 30 tisíc lidí. Přičemž ještě v roce 2013 to bylo něco přes 5 miliard pro 20 tisíc klientů,“ uvádí se ve zprávě největší zdravotní pojišťovny v zemi. „Biologická léčba je však účinnější a lépe snášena než ta klasická. Za poslední léta se stala běžnou realitou v oborech od transplantační medicíny přes revmatologii až po kožní či oční lékařství,“ říká Jakub Dvořáček. Biologika jsou totiž často shodná s molekulami lidského těla a mohou mít díky tomu lepší účinek a méně nežádoucích účinků. Což také znamená méně nákladů na související léčbu negativních účinků klasické léčby.

Pozitiva mají svá ALE…

Zjednodušeně řečeno to, co se dříve léčilo za cenu nepříznivých účinků nejvíce na játra, jež léky odbourávají, a na další orgány v těle jde dnes přesně za centrem nemoci – například za konkrétní nádorovou buňkou. „Biologické léky umějí označit choroboplodné buňky v imunitním systému pacienta, který je pak schopný zabránit jim v růstu a množení,“ popisuje Jakub Dvořáček. A přestože jde o nejmodernější způsob léčby, jako každý lék mají i svá negativa. Jak ukazují zkušenosti revmatologů, kteří moderní biologické léky využívají u svých pacientů nejdéle, jde v prvé řadě o to, že po určité době už přestávají být biologika tak účinná jako zpočátku. Obvykle se to řeší přechodem na jiný druh biologického léku, který opět načas pomůže. Další a ne zrovna zanedbatelný vedlejší účinek je fakt, že i biologická léčiva samotná mohou vyvolat nádory. Zasahuje se totiž do imunity organismu a to je složitý systém. Třetí a nejčastější negativní účinek jsou infekce horních cest dýchacích, které se vyskytují až u pětiny pacientů. V době koronaviru, který napadá právě plíce, to není zanedbatelné negativum.

Na dohled jsou zajímavé novinky

Nicméně vývoj jde dál. V laboratořích se vyvíjejí tisíce nových biologických přípravků. Nejčastěji k léčbě nádorů, infekčních onemocnění a autoimunitních chorob. Ve vývoji jsou i protilátky k léčbě cukrovky, infekcí, ale i na takové „banality“, jako jsou průjmy. U kojenců totiž může jít o smrtelnou nemoc. Hodně výzkumu se zaměřuje také na osteoporózu, šokové stavy, což by mohlo pomoci například u autonehod či popálenin. „Většina takto vyvíjených přípravků je už ve 2. nebo 3. fázi klinického testování, což znamená, že již během nejbližších let by mohly začít pomáhat pacientům v Česku,“ dodává Dvořáček. A právě o to se teď hraje. Zákonodárci mají na stole novelu zákona, který by měl umožnit rychlejší vstup vysoce inovativních léků na český trh. „Doufejme, že bude vládní návrh schválen a že se nemocní dostanou včas k účinné léčbě. Novela umožní dostupnost léčiv pro pacienty a v mnohem stabilnějším režimu, než je dnes. Nebudou se totiž muset obávat, jestli jim bude léčba schválena jen na výjimku,“ říká Jakub Dvořáček. Jinými slovy – pacienti se již nebudou muset o proplácení své nákladné léčby soudit. Konečné slovo při tom, zda právě pro vás se hodí biologická léčba, však přesto vždy ponechte na svém ošetřujícím lékaři. Jen on má kompetence rozhodnout, co je pro vás vhodné.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.

Moje zdraví 4/2021 • Autor: CNC

 

 

Autor: Lenka Petrášová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.