Malárie
Malárie je parazitické záchvatové onemocnění, které může v krajních případech ohrozit člověka na životě. S malárií se v našem podnebném pásmu nesetkáme, ovšem je to velké riziko pro cestovatele, kteří se vydají do Afriky, Střední či Jižní Ameriky nebo do některých částí Asie.
Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších tropických onemocnění, které je přenášeno kousnutím od samičky komára rodu Anopheles. Kousnutím se do těla postiženého dostanou drobní parazité, kteří napadají červené krvinky. Podle druhu parazita rozlišujeme tropickou malárii (nejzávažnější, život ohrožující), třídenní malárii a čtyřdenní malárii.
Příznaky
Malárie se může z počátku projevovat jako obyčejná chřipka. Pacient si stěžuje na bolesti hlavy, svalů a kloubů, nevolnost, případně zvracení.
Postihuje
Projevuje se
Nicméně hlavním a charakteristickým příznakem je tak zvaný malarický záchvat, který vzniká z důvodů prasknutí červených krvinek naplněných parazity. Tento jev je doprovázen náhlým pocitem chladu a třesavkou, která trvá zhruba 15 minut. Ta je vystřídána vysokou horečkou, trvající zpravidla cca 6 hodin, po které se pacient začne výrazně potit. Tyto záchvaty se při neléčeném stavu pravidelně opakují.
Projevem malárie je také anémie, tedy nedostatek červených krvinek, jejichž počet je snížen praskáním. Pacient může mít také žloutenku.
Inkubační doba
Inkubační doba u infekce P. falciparum je minimálně 6 dnů, u ostatních druhů je delší (až 6 týdnů). Ke smrtelným komplikacím tropické malárie může dojít během několika dnů (u dětí i 48 hodin) od prvních klinických příznaků, nejsou-li včas nasazena účinná antimalarika.
Prodělané (i opakované) malarické záchvaty nezanechávají u cestovatelů imunitu vůči další nákaze.
Je malárie nakažlivá?
Neléčený pacient, který trpí malárií, může být zdrojem infekce i několik let. Ve vzácných případech může dojít k přenosu nákazy z matky na dítě, prostřednictvím krevní transfuze nebo kontaminovanými injekčními stříkačkami.
Vyšetření
- Diagnostika malárie je založena na průkazu plasmodií na krevních nátěrech (tlustá kapka, tenký nátěr) obarvených dle Giemsa-Romanowski.
- Nátěry se v případě podezření na malárii provádí okamžitě, u lůžka pacienta nebo v laboratoři z nesrážlivé žilní krve, i při nepřítomnosti horečky.
- Rychlé diagnostické testy (RDT) jsou pouze pomocné a jejich výsledek se musí co nejdříve konfirmovat obarvenými krevními nátěry.
- Molekulární diagnostické metody (PCR, real-time PCR) se využívají ve speciálních případech, např. k diagnostice smíšených infekcí nebo infekce P. knowlesi.
Léčba
Léčba malárie probíhá obvykle na infekčních klinikách a odděleních a musí být vedena lékařem s odbornou způsobilostí. Antimalarika je nutné nasadit ihned po stanovení diagnózy, která je v Česku prakticky vždy dostupná.
Důležité je také, zda nemocný užíval antimalarickou chemoprofylaxi nebo byl již antimalariky léčen. Pacienti s tropickou malárií by měli být hospitalizováni vždy. Při vysoké parazitemii (≥5 %) nebo přítomnosti klinických a laboratorních známek komplikovaného průběhu jsou nemocní umístěni na JIP nebo ARO, kde se monitorují jejich životní funkce.
Po aplikaci účinného antimalarika dochází během 48-72 hodin ke snížení horečky, zlepšení klinického stavu a výraznému poklesu parazitemie. Na začátku léčby, během prvních 24 hodin po nasazení antimalarik, může paradoxně parazitemie mírně narůstat, ale po 48 hodinách léčby by měla klesat asi o jeden řád za 24 hodin, přičemž preparáty obsahující artemisininy působí nejrychleji.
Léky
K léčbě malárie se nejčastěji používají následující antimalarika: artemisininy a jejich kombinace, atovachon s proguanilem, meflochin, chinin v kombinaci s doxycyklinem nebo klindamycinem, chlorochin a antifoláty (krevní schizontocidní preparáty účinnné na erytrocytární stadia).
Očkování
Proti malárii zatím nebyla vyvinuta účinná vakcína, očkování se proto provádí formou hemoprofylaxe, tedy preventivním užíváním antimalarik.
Podle velikosti nebezpečí rozdělila Světová zdravotnická organizace (WHO) asijské oblasti, kde se vyskytuje malárie, do tří zón. V závislosti na podílu nejnebezpečnějšího druhu malárie a na stupni rezistence parazita na běžně užívané léky se v každé z nich doporučuje jiný druh preventivních antimalarik.
Tyto léky lze koupit ve většině českých lékáren. Je třeba začít je brát týden před odjezdem do rizikové oblasti, dodržovat pravidelné užívání ve stále stejný den a pokračovat v něm ještě čtyři týdny po návratu.
O tom, jaké preventivní léky (a zda vůbec) proti malárií zvolit, by měl rozhodnout lékař z některého z center cestovní medicíny. Roli totiž hraje mnoho faktorů – vaše přesné cestovní plány, roční období a délky pobytu, individuální snášenlivost léků a jejich nežádoucí účinky, dostupnost lékařské péče v dané zemi atd.
Mezi nejčastěji používaná antimalarika patří Delagil, Lariam, Malarone nebo Paludrin.
Inkubační doba
jeden až několik týdnů, někdy i měsíceOčkování
anoV těhotenství
Těhotným ženám se nedoporučuje navštěvovat oblasti s výskytem malárie. Nákaza se totiž může snadno přenést z matky na plod. V těhotenství se také nedoporučuje užívat antimalarika jako prevenci, jelikož mají nežádoucí účinky na plod.
Co byste měla dělat v těhotenství si přečtěte zde.
Možné komplikace
Mezi možné komplikace patří mozková malárie, otok plic, výrazná hypoglykémie, případně tubulární nekróza ledvin.
Prevence
Pokud se chystáte do oblastí, kde se malárie vyskytuje, myslete na prevenci. Zásadní je dobrý oděv a obutí (dlouhé kalhoty, dlouhé triko a vysoké boty), které eliminují komáří kousnutí. Nezapomínejte pravidelně používat repelent. Pokud se dlouhodobě zdržujete v oblasti s vysokým výskytem komárů, doporučuje se zdržovat se výhradně pod ochrannou sítí, moskytiérou.
Vhodnou prevencí je také očkování formou chemoprofylaxe - preventivní užívání antimalarik.
Malárie výskyt
Malárie se vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí: v Asii a Střední i Jižní Americe, největší riziko nákazy však hrozí v subsaharské Africe. Na ostatních kontinentech, kam patří hlavně Evropa, Austrálie i větší část Severní Ameriky, se onemocnění běžně nevyskytuje. Ještě na přelomu 19. a 20. století se však případy malárie vyskytovaly také na jižním Slovensku nebo třeba na jižní Moravě.
Výskyt malárie je vždy ohniskový. Riziko nákazy se může lišit nejen podle lokality, ale také v závislosti na ročním období nebo nadmořské výšce. Lidé se nejčastěji nakazí koncem roku během deštivého období, zatímco v nadmořské výšce nad 2 000 metrů k nákaze většinou nedochází. Infikovaní komáři mohou být nicméně v důsledku rozvoje turistického ruchu importováni také do mírného pásma.