Výsledky výzkumu: Češi jsou tlustí a pijí nejvíc na světě
Mnoho povyku pro nic. Tak by šel stručně charakterizovat v úterý zveřejněný britský výzkum serveru Clinic Compareo o zdraví národů, ve kterém Češi obsadili potupné první místo jako nejnezdravější národ. Jak je to ve skutečnosti?
Výzkum založený na datech Světové zdravotnické organizace (WHO), Americké zpravodajské služby a Světové plicní organizace porovnával složení obyvatel 179 zemí světa z hlediska obezity, konzumace alkoholu a cigaret. Zejména obezita a konzumace alkoholu „pomohly“ Česku na nelichotivé první místo. Z analýzy vyplývá, že každý Čech vypije ročně 13,7 litru čistého alkoholu, což je více než jeden a půl panáka tvrdého alkoholu denně. Deník The Independent píše o Češích dokonce jako o největších ochmelcích na světě.
Nicméně není zcela jasné, jak analýza pracovala s procenty obsahu alkoholu. Porovnávat litr piva a litr tvrdého alkoholu není možné. Data ze Státního zdravotního ústavu za rok 2017 se také s daty zmíněné studie rozcházejí. Podle výzkumu SZÚ čeští muži vypijí průměrně deset litrů čistého alkoholu ročně, Češky 3,7 litru.
V rozhovoru pro Českou televizi to zpochybnil i Jan Pirk, přednosta kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze: „Věřím jen tomu, že na litry je to možné, protože v zemích na východ od nás se pije tvrdý alkohol stejně jako u nás pivo. Také není jasné, zda studie zohledňuje jen české konzumenty alkoholu, nebo se do ní počítá i to, co u nás vypijí zahraniční turisté.“ A doplňuje: "Samozřejmě nemá se hodně pít, ale střídmé pití alkoholu, tedy sklenička vína denně, je tělu prospěšné.“
Za námi právě díky vysoké konzumaci alkoholu skončilo Rusko, Slovinsko a Polsko. Celkově v první desítce jsou státy východní a střední Evropy a desáté jsou USA a Litva.
Uznávaný kardiolog zpochybňuje celou studii: „Je to nesmysl. Když se podíváme na průměrnou délku života, tak by to dopadlo úplně jinak.“ Poukazuje tak na fakt, že jako nejzdravější země z výzkumu vyšel Afghánistán.
Do skupiny deseti „nejzdravějších“ jsou zařazeny další velmi chudé země jako Guinea, Niger nebo Eritrea, Somálsko a Etiopie. Studie vůbec nezohledňuje skutečnost, že v těchto zemích je podvýživa, časté epidemie nemocí a jsou ohroženy válečnými konflikty. Taktéž konzumace a držení alkoholu je ve většině z nich zakázána. Vyměnit tak život v nejnezdravějším Česku za život v nejzdravějším Afghánistánu by chtěl jen šílenec.
Jak se pije v Česku?
Nicméně to nic nemění na faktu, že Češi konzumují alkohol více, než je zdrávo, Podle poslední výroční zprávy o stavu užívání drog za rok 2015 je ohroženo závislostí na alkoholu 640 000 obyvatel Česka. Denně nebo téměř denně pije alkohol 19 procent mužů a 6 procent žen nad 15 let. Alarmující je stále narůstající počet mladých do 18 let, kteří se pravidelně opíjejí.
Svou vinu na tom má jak nízká cena, tak dostupnost alkoholu všude v obchodech, což v ostatních zemích není úplně obvyklé. Například v severní Evropě seženete tvrdý alkohol jen ve specializovaných obchodech, které mají omezenou otevírací dobu. Alkohol se navíc nesmí konzumovat na ulici (do městské vyhlášky si to od letošního roku dala i Praha).To nahrává jak vzniku závislosti u Čechů, tak alkoholové turistice ze západní Evropy.
Nejsme nejvíc obézní na světě, jen v Evropě
Ačkoliv data ze studie můžeme zpochybnit, situace není růžová ani na poli obezity. Češi patří k nejtlustším Evropanům už dlouhodobě. S nadváhou nebo obezitou se potýká 66 procent Čechů. Také je 28 procent lidí ohroženo metabolickým syndromem, který stojí za vznikem diabetu, infarktu myokardu, aterosklerózy a mrtvice.
„Metabolický syndrom a nadváha nejsou spojeny jen s genetickou zátěží, ale také s životním stylem,“ upozorňuje Pavel Kolář, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole. Závěrům studie ale také nevěří. „Rozhodně bychom neskončili lichotivě, ale na druhou stranu si nemyslím, že bychom byli nejméně zdraví,“ řekl pro Českou televizi. Sám není zastáncem úplně asketického zdravého životního stylu, podle něj je důležité, aby byl život kvalitní, a to až do poslední minuty.
Alarmující je podle něj nedostatek pohybu, zejména u dětí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci má nedostatečný pohyb čtvrtina chlapců mezi 6 a 11 lety a celá polovina dívek. U starších dětí je to pak ještě horší.
Překvapivě na prvním místě ve vysokém stupni obezity neskončily Spojené státy americké se svými 35 procenty, ale Oceánie. Téměř polovina obyvatelstva Samoy má BMI (Body Mass Index – Index tělesné hmotnosti) nad 30 bodů. Normální rozmezí se přitom pohybuje mezi 18,5 až 25 body. Mezi dalšími obézními národy se umístili také obyvatelé Fidži, Tonga, Tuvalu a Kiribati.
Co se týče kouření, obsadili Češi v tomto dílčím kritériu 11. místo. Můžeme však shlížet s nadějí k tomu, že vzhledem k zákazu kouření v restauracích a veřejných prostorách, který platí od května letošního roku, budou data za příští rok příznivější.
Ačkoliv studii lze velmi jednoduše zpochybnit, Češi by se měli nad svým životním stylem zamyslet. Zdravý životní styl ovlivňuje kvalitu života zejména ve stáří, kdy už nic nedoženeme. „Je důležité, aby lidé neumírali v nemocnici na hadičkách, aby nepřidávali léta životu, ale život létům,“ uzavírá Pavel Kolář.
Podrobné výsledky studie najdete na Clinic Compare.
