Bolest hlavy: Co je běžné, příčiny, jak poznat migrénu a co pomáhá? | Moje zdraví

Velký přehled bolestí hlavy! Co je běžná, jak poznat migrénu a co pomáhá?

Velký přehled bolestí hlavy! Co je běžná, jak poznat migrénu a co pomáhá?
Bolest hlavy může být způsobena i tím, že málo pijete • Autor: istockphoto.com
13. října 2016 • 09:47

S bolestí hlavy se setkal asi každý z nás. Někdy přesně víme, proč nás hlava bolí, jindy váháme, zda nesignalizuje nějakou vážnější nemoc. Jaké jsou nejčastější příčiny bolesti hlavy? A co je dobré uvědomit si dříve, než sahneme po pilulce?

„Příčiny bolestí hlavy jsou někdy banální,“ říká primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA, „ale lidé si je neuvědomují.“

Stres, práce, alkohol

Bolesti hlavy jsou ve většině případů způsobeny něčím jiným, než nemocí. K častým příčinám patří přepracování, dehydratace, alkoholový exces, špatné držení těla nebo nevhodné pracovní návyky. Bolest hlavy také velice často souvisejí se stresem nebo trvalejším psychickým napětím, jež se v tělesné rovině přenáší do šíjových svalů. Vnitřní nepohoda se totiž odráží v jejich zvýšeném napětí a špatném prokrvení a odtud je k bolestem hlavy už jen krok.

Jak se bolest projevuje

Jde o tlakovou nebo svíravou tupou bolest víceméně celé hlavy včetně čela, zpravidla mírné až střední intenzity a bez dalších příznaků. Někteří lidé cítí zároveň zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolest nepulzuje a trvá od půl hodiny do několika dnů. Na rozdíl třeba od migrény se nezhoršuje fyzickou aktivitou, ba právě naopak – příjemné volnočasové aktivity mohou stav zlepšit.

Tyto, takzvané tenzní bolesti hlavy zpočátku dobře reagují na léky, což je také důvodem, proč tak často saháme po růžové či bílé pilulce. „Běžná, volně prodejná analgetika a nesteroidní antirevmatika však pomohou jen krátkodobě. Zásadní význam má změna životního stylu, zařazení odpočinkových aktivit nebo psychoterapie. Jen tak lze zabránit návratům bolesti a dalšímu nekontrolovanému užívání volně prodejných léků,“ zdůrazňuje Jiří Klempíř z Neurologické kliniky a C entra klinických neurověd 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Také v terapii bolestí hlavy „od páteře“ lékaři kladou důraz na léčebnou tělesnou výchovu a režimová opatření. Je třeba upravit polohu při práci i odpočinku. Spát na břiše je při bolestech hlavy „od krční páteře“ doslova zakázáno, při lehu na boku je třeba podložit šíji. Do aktivního odpočinku je dobré zařadit chůzi ve zdravotně nezávadné obuvi a plavání správnou technikou s dýcháním do vody. Všechno směřuje k odstranění nevhodných pozic, nesprávných pohybových návyků a chybných pohybových stereotypů, které si mnohdy neseme životem od dětství. „Způsob, jakým si leháme, vstáváme, sedáme, jak stojíme, chodíme, předkláníme se, zvedáme, přenášíme, tlačíme a taháme předměty, to vše může rozhodovat o tom, jestli nás budou trápit problémy s páteří a tím i bolesti hlavy.

Pomoci může také fyzioterapie, zejména aktivní cvičení doporučené, avšak většina pacientů o něm slyší nerada. „Očekávají pasivní pomoc – léky, masáže, manipulace, sami se moc hýbat nechtějí. Mnohem lepší je ale speciální zdravotní cvičení, ideálně pod vedením fyzioterapeuta,“ doporučuje lékařka Angerová.

Migréna

Zatímco tenzní bolesti hlavy už někdy znepříjemnily život skoro každému, migréna postihuje v Evropě asi 18 % žen a 5 % mužů. „Výskyt se posouvá do čím dál mladších věkových skupin, i když migréna může propuknout kdykoli,“ upozorňuje doktor Klempíř. Záchvaty pulzující bolesti na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku) obvykle trvají 4–72 hodin a jsou provázeny nesnášelivostí světla, hluku nebo pachů, často také nevolností a zvracením.

Někdy záchvat předem signalizují „poslíčci“ (prodromy), mezi něž patří pocity únavy, malátnosti, žízně nebo neurčitého tlaku v hlavě. Asi u 20 % pacientů bývá záchvat uveden aurou – několikaminutovým zrakovým vjemem v určité části zorného pole. Obraz se může vlnit, lesknout, blikat, třpytit a podobně.

Fyzická aktivita stav zhoršuje, postižený vyhledává klid a tichou, temnou, chladnou místnost. U některých žen je migréna vázaná na menstruační cyklus. Většinou se objeví na začátku krvácení, ale může se dostavit i později nebo v období ovulace. U konkrétní ženy však neměnně propuká vždy ve stejné fázi cyklu.

U slabých záchvatů migrény stačí podávat běžná analgetika, takzvaná nesteroidní antirevmatika. Silný, již plně rozjetý záchvat migrény dokážou zastavit léky ze skupiny triptanů nebo ergotaminů. Pokud migrenózní stavy přicházejí častěji než třikrát za měsíc, nasazuje lékař preventivní neboli profylaktickou léčbu.

"V léčbě jeale důležité i to, co může pacient ovlivnit sám. Doporučuje se celkové zklidnění a snížení hladiny stresu, lepší organizaci práce a relaxace, větší prostor na spánek, aktivní odpočinek, koníčky, setkávání s přáteli. Důležité je pravidelně jíst a pít, neboť kolísání hladiny cukru v krvi a dehydratace mohou přispívat k rozvoji bolesti.

Příčinu migrény sice dosud neznáme, ale s jistotou víme, že nepravidelný životní styl a přepracovanost patří mezi provokující faktory,“ říká doktor Klempíř.

Bolesti hlavy související s jíným onemocněním

Bolesti hlavy však mohou signalizovat i závažné, život ohrožující onemocnění jako je cévní mozková příhoda, rostoucí nádor v lebeční dutině nebo infekce centrální nervové soustavy.

Bolest hlavy z nadužívání léků

Pacienti s chronickými bolestmi hlavy často proti bolesti užívají řadu léků. To je pochopitelné, ale nikoli účelné. Lék zpočátku přinese úlevu, při častém užívání se však snižuje jeho efekt, což vyvolá potřebu zvýšit dávku. Roste riziko návyku a závislosti. Navíc: „Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem, tramadolem, ergotaminových preparátů, benzodiazepinů nebo barbiturátů,“ vyjmenovává neurolog. „Bolest z nadužívání bývá tupá nebo tlaková v čele, nad očima a připomíná tlak těsné čelenky. Nepulzuje, je rovnoměrně rozložená a většinou střední intenzity. Nenarůstá v záchvatu jako u migrény, zato může obtěžovat celý den a objevuje se téměř denně. Bývá spojena s neklidem, podrážděností, pocity nevýkonnosti, horšího soustředění a zvýšeného zapomínání. Časté jsou poruchy spánku, člověk se v noci budí a přes den usíná. V odvykání je především nutné přestat brát léky, které pacient nadužívá. Někdy je třeba překonat i abstinenční příznaky. Důležité je vystopovat kořeny bolesti a nasadit účinnou terapii. Vše funguje jen při spolupráci pacienta a jeho snaze zbavit se návyku,“ dodává odborník.

Kdy jít k lékaři

Každá bolest hlavy, která se často opakuje nebo trvá dlouho, je proto důvodem ke konzultaci s lékařem.

Bolí vás hlava? Udělejte si malý test:

  • Vznikla bolest hlavy náhle a je silná?
  • Je provázena zvracením nebo poruchou hybnosti?
  • Dříve jste bolestmi hlavy netrpěli, a teď se s nimi potýkáte často? 
  • Dostavily se bolesti v návaznosti na úraz hlavy nebo krční páteře?
  • Trápí vás bolesti hlavy a současně se léčíte s onemocněním v oblasti lebky či krku, s onemocněním žil nebo s poruchami metabolismu?
  • Je bolest spojena s užíváním látek jako alkohol a analgetika nebo s abstinenčními příznaky?
  • Objevila se bolest v souvislosti s onemocněním očí, zubů nebo se zánětem dutin? 

Můžete-li na některou z těchto otázek odpovědět „ano“, poraďte se o svých potížích s praktickým lékařem. Sekundární bolesti hlavy mohou mít naprosto banální příčinu, ale někdy se jimi hlásí i rostoucí nádor v lebce nebo zúžení cév zásobujících kyslíkem a živinami mozkovou tkáň.

Meningitida

Nebezpečným stavem provázeným bolestí je meningitida (zánět mozkových plen), v případě současného postižení mozku meningoencefalitida. Pokud se jedná o hnisavý zánět způsobený bakteriemi, jsou bolesti výrazné, rostoucí, spojené se spavostí, horečkou a často také zvracením. Objevuje se ztuhlost šíje, potíže se zhoršují a většinou pacienta přivedou do nemocnice. Po potvrzení diagnózy lékaři zahájí léčbu antibiotiky. Bolest hlavy rovněž patří k příznakům virové infekce mozku, například klíšťového zánětu. „Intenzita bolesti hlavy nemusí odpovídat závažnosti její příčiny. Proto nepodceňujte ani slabší bolest, která nemizí a trvá déle než dva týdny,“ zdůrazňuje na závěr doktor Klempíř.

S léky opatrně

Bolest hlavy z nadužívání léků proti bolesti může vzniknout již po třech měsících denního užívání těchto medikamentů. Kritéria nadužívání jsou stanovena mezinárodně a odpovídají přibližně těmto dávkám u nás dostupných léků:

* Jednosložkové analgetikum (např. Acylpyrin, Paralen) – více než 2 tablety denně více než 5 dnů v týdnu.

* Kombinovaná analgetika (Ataralgin, Korylan, Alnagon, Valetol, Dinyl, Spasmoveralgin a další) – více než 3 tablety denně více než 2 dny v týdnu.

Opiáty (např. kodein, morfin) – více než 1 tableta denně více než 2 dny v týdnu

* Ergotamin – více než 2 čípky více než 2 dny v týdnu.

Odborná spolupráce: prim. MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Jiří Klempíř, Ph. D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze.

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.