Sluchový handicap: 4 typy vad, které hrozí našim uším!
Sluchový handicap je udáván druhem a mírou postižení sluchu. Obecně považujeme za neslyšící právě ty osoby, které mají sluchovou vadu vrozenou nebo sluch ztratily před rozvinutím mluvené řeči či po něm, a osoby vážně nedoslýchavé.
Lidé mající handicap jsou však stále lidé, kteří mají právo na plnohodnotný život jako kdokoli jiný. Důkazem jsou například sportovci účastnící se OH a dalších závodů, kde se posuzuje jen to, jaký výkon se jim nakonec podaří při té či oné sportovní disciplíně. Příkladem je třeba úspěšný český bobista Jakub Nosek, který jako jeden z mála handicapovaných startoval již dvakrát na OH.
„Pravé ucho mám hluché úplně, tam nenosím ani naslouchadlo. Na uchu levém mám pětaosmdesátiprocentní ztrátu kompenzovanou sluchadlem,“ řekl pro Blesk český olympionik.
Co znamená „sluchové postižení“?
Do kategorie sluchového postižení však můžeme zahrnout i tzv. hluchoslepotu. Za hluchoslepou považujeme osobu s paralelním postižením sluchu a zraku různého stupně. Takto handicapované osoby nemohou podněcovat vývoj mluvené řeči či komunikaci mluvenou řečí. Sluchové postižení je nejtěžší postižení z hlediska dopadu na komunikaci člověka – způsobuje komunikační bariéru.
Lokace postiženého místa
Převodní vady sluchu – je poškozeno zevní nebo střední ucho. Bývá narušeno slyšení hlubokých tónů, jedinec s postižením slyší hlasitou řeč i šepot, avšak intenzita slyšené řeči a okolních zvuků je menší. Příkladem takové vady jsou záněty zvukovodu, bubínku, středního ucha nebo vrozené vady středouší. Převodní vada nemusí být trvalá, často se dá vyléčit léky nebo chirurgicky.
Percepční vady sluchu – poškozeno je vnitřní ucho nebo sluchový nerv. V tomto případě dochází ke změně kvality i kvantity poslechu, tudíž dochází k obtížím v porozumění řeči. Příkladem percepční poruchy je stařecká nedoslýchavost, poškození sluchu nadměrným hlukem, bakteriální nebo virové infekce. Percepční vada je trvalá, většinou je možno ji částečně kompenzovat sluchadly nebo kochleárním implantátem.
Smíšené vady sluchu – poškozeno bývá jak vnější či střední, tak i vnitřní ucho. Kompenzace probíhá pomocí léků či chirurgického zákroku a vhodných kompenzačních pomůcek.
Vady centrální
Tyto vady postihují podkorový a korový systém sluchových drah a způsobují značné komplikace v porozumění řeči, zatímco vnímání čistých zvuků není narušeno. Jedinec není schopen dekódovat obsah sdělení.
Typ handicapu: Jaké vady nás mohou postihnout?
Vrozené vady sluchu – jsou všechny vady vzniklé před narozením jedince, a to buď na podkladě genetickém, nebo negenetickém.
Získané vady sluchu – jsou vady sluchu vzniklé v období perinatálním, tedy v průběhu porodu či krátce po něm, nebo v období postnatálním – po narození.
Prelingvální – vznikly před ukončením vývoje řeči (okolo 7 let věku).
Postlingvální – dochází k nim po ukončení vývoje řeči.
Stupeň postižení určuje závažnost poruchy
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se sluchové vady dělí do několika stupňů podle naměřené kvantity slyšeného (v decibelech). Za žádnou poruchu se tedy považuje rozmezí 0–25 dB, a naopak za těžkou poruchu pak rozmezí 61–80 dB.
Co pomáhá?
Aby lidé postižení sluchovým handicapem mohli co nejlépe fungovat, je třeba pomůcek jako sluchadlo nebo kochleární implantát, který nahrazuje funkci vnitřního ucha.
Handicap by tedy neměl být něčím, co by nás mělo odradit od našich snů a běžného způsobu života. Ba naopak to může být ten správný motor k tomu, stát se úspěšným sportovcem, třeba právě jako ústecký rodák a historicky první sluchově postižený sportovec, který na ZOH před čtyřmi lety startoval, bobista Jakub Nosek.
