Za obezitu dětí mohou rodiče. Pouze u 1 % z nich ji nelze ovlivnit stravou a režimem

Za obezitu dětí mohou rodiče. Pouze u 1 % z nich ji nelze ovlivnit stravou a režimem
Hlavní příčinou obezity dětí je nevhodná strava a přejídání • Autor: iStock.com
8. června 2017 • 06:00

„To jsou ale kejtičky a baculaté tvářičky, je vidět, že mu chutná!“ Časté průpovídky při pohledu do kočárku, ve kterém sedí roční batole samý faldík, lichotí rodičům, ale pro lékaře jde spíše o obraz varovný.

Nejhorší případ kojenecké obezity, s jakým jsem se během své praxe setkal, byla jedenáctiměsíční holčička, která před dovršením jednoho roku života vážila 18 kilo. Šlo o vymodlenou holčičku, jež zpočátku trpěla nechutenstvím. Rodiče a prarodiče ji svou přehnanou péčí vykrmili tak, že i přes její nízký věk bylo nutné přistoupit k cílené redukci hmotnosti. Po nastaveném stravovacím režimu za měsíc zhubla v porovnání tolik, jako by dospělý zhubl dvacet kilo,“ vypráví dětský obezitolog MUDr. Zlatko Marinov z dětské obezitologické ambulance Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol.

Škodlivé návyky v kojeneckém a batolecím věku

U kojenců a batolat může dojít k rozvoji obezity stejně jako u dospělých. Hlavní příčinou je nevhodná strava (u takto malých dětí jde zejména o nevhodné příkrmy) a přejídání. „U kojenců je základem výživy kojení; plné kojení se doporučuje do 6 měsíců věku, poté je vhodné začít zařazovat dětské příkrmy. Výlučné kojení ve věku nad 9 měsíců již pro dítě není výhodné a zvyšuje pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních rizik v dospělosti.

Příkrmy doporučuji připravovat doma, nepřislazené, nepřisolené a nekořeněné,“ uvádí odborník k možné prevenci obezity dětí. „V případě, že maminky dávají dětem kupované příkrmy ve skleničkách, je třeba mít na paměti, že v rámci obecně doporučených denních dávek má každá taková sklenička v průměru o 20 procent více energetického obsahu než potřebuje 80 procent kojenců. To znamená, že pokud dítě sní celý příkrm, přijímá více energie, než je nutné. Vhodné tak je část skleničky ponechat na svačinu na druhý den,“ dodává.

Rizikem z pohledu obezity je i pití. „Nevhodné jsou granulované čaje, které jsou přislazované. Totéž platí o ovocných džusech, pitíčkách a podobně. K pití je nejvhodnější obyčejná voda nebo neslazený ovocný čaj. Maminky si často stýskají, že jejich dítě vodu nechce, a proto mu ji přisladí. Již od kojeneckého věku však platí základní pravidlo pitného režimu: Na pití je voda, a ne cukřenka. Když dítě nechce pít vodu, tak ji nepotřebuje. Přislazování vede k návykovému pití sladkých tekutin a to má za následek rozvoj cukrovky 2. typu,“ upozorňuje MUDr. Marinov.

Cvalíci ze školek i škol

Baculaté jsou nejen děti v kočárcích, ale i děti starší. „Už děti chodící do školky a na první stupeň základní školy se setkávají s obezitou a s tím, že se jim ostatní děti smějí, pokud mají kila navíc. A právě tento výsměch bývá důvodem, proč rodiče s dětmi přicházejí. Děti již nechtějí dál žít se svým trápením. Rodiče obvykle vědí o obézním sousedovi, ale skutečnost, že je stejně postiženo i jejich dítě, si nepřipouští,“ říká lékař.

Varující je, že v současné době dětské obezity stále přibývá a trpí jí i děti, které k ní geneticky vůbec nemají vlohy. „Na vzniku obezity se podílí řada faktorů, zejména stravovací návyky a pohyb. V 99 procentech případů obezity u dětí jsou za tímto problémem právě uvedené příčiny. Pouze v jednom procentu případů jde o faktory, které dítě ani jeho rodiče nemohou nijak ovlivnit – na vině jsou onemocnění, trvale užívané léky, úraz a podobně,“ upřesňuje Zlatko Marinov. 

Většina rodičů si myslí, že z obezity dítě vyroste, to je však omyl. Obezita je i u dětí nemocí, kterou je třeba léčit. „Léčba obezity není jen záležitostí dítěte, zapojit se musí celá rodina. Nutné je upravit jídelníček i fyzickou aktivitu. Zvýšená fyzická aktivita neplatí pouze u kojenců, u nichž je třeba zacházet s pohybem opatrně. Všechny ostatní věkové skupiny ovšem musejí v rámci redukce počítat s tím, že pohyb a omezení sedavých aktivit je nutností. Nezbytná je i konzultace s lékařem,“ dodává odborník.

Zdravotní rizika dětské obezity

Neléčená dětská obezita zvyšuje pravděpodobnost rozvoje mnoha onemocnění v dětském věku a je rizikovým faktorem rozvoje obezity v dospělosti. „Vysoký krevní tlak, kardiovaskulární potíže, dušnost, problémy s klouby, vznik diabetu, hormonální nerovnováha, to všechno jsou onemocnění související s obezitou v dětském i dospělém věku,“ popisuje MUDr. Marinov. Neléčená obezita v dospělosti je rovněž rizikovým faktorem některých onkologických chorob. „I u dětské obezity platí, že nejlepší je správná a včasná prevence, tou se dá předejít mnoha zbytečným komplikacím,“ doplňuje lékař.

„Obezita je onemocnění definované jako vysoký podíl tukové hmoty. Zda dítě trpí obezitou, řekne rodičům dítěte pediatr na základě růstových křivek a růstového grafu. Pokud graf ukáže, že dítě je obezitou ohroženo, je třeba vyhledat odborníka. Redukce hmotnosti v dětském věku vyžaduje odborný dohled, aby nedošlo k ohrožení fyzického vývoje dítěte,“ uzavírá Zlatko Marinov.

Odborná spolupráce: MUDr. Zlatko Marinov, dětská obezitologická ambulance Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze

Dětská obezita v číslech

  • Obezita v dětství způsobuje dřívější nástup puberty o jeden rok.
  • 80 % dětské obezity vede k obezitě v dospělém věku.
  • 50 % obézních dospělých si svou obezitu nese z doby kojeneckého období.
  • Zdravý kojenec by v 6 měsících věku měl dosáhnout dvojnásobku porodní váhy, v jednom roce by váha měla dosáhnout trojnásobku.
  • Za poslední čtvrtstoletí došlo ke ztrojnásobení počtu obézních dětí.

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.