Parkinsonova nemoc vzniká v nose. Existuje proti ní prevence a jaké jsou první příznaky?
Ať už jste se s takzvanou Parkinsonovou nemocí v rodině setkali či nikoliv, určitě vám tento pojem něco říká. Jedná se totiž o neuropsychickou chorobu, která je rozšířená po celém světě a trpí jí stále více lidí. Málokdo ale ví, že toto onemocnění vzniká de facto v nose.
Má Parkinsonova nemoc opravdu původ v našem nose? Podle nových poznatků je tomu skutečně tak. „Parkinsonova nemoc má totiž podle řady odborníků původ v nervových buňkách, které zajišťují náš čich. Bohužel patologické změny se následně přes bloudivý nerv dostanou až do našeho mozku,“ popisuje praktická lékařka Lucie Nováková. Díky tomuto objevu je možné dříve diagnostikovat příznaky této závažné choroby.
Jak poznat Parkinsonovu nemoc?
Asi vás překvapí, že jedním z nejčastějších příznaků této nemoci je zácpa. „Dále se velmi často objevují ztráta čichu, velká bolest či deprese. Pacienti trpí obvykle i nadměrným pocením, dvojitým viděním a můžou se stát impotentními. V konečné fázi pak bohužel dochází k demenci,“ uvádí Lucie Nováková.
A pokračuje: „Poruchy pohybu jsou samozřejmě velmi omezující, ale i s nimi se dá žít. Hlavními problémy, které pacientům „ničí“ život, jsou zejména zmiňované silné deprese a také již uváděná demence.“
Pokrok byl podle odborníků učiněn i v léčbě dyskineze – poruch pohybu. „Tento symptom byl dříve často léčen agonistem dopaminu, což vedlo k řadě nežádoucích účinků. Pacienti po něm totiž byli zapálení do řady činností, jako jsou například patologické hráčství, „obžerství“ či posedlost sexem. Nové léky, takzvané L-dopy, už jsou ale k lidem mnohem šetrnější. Při stejných výsledcích totiž nemají žádné vedlejší účinky,“ říká lékařka.
Nové postupy se ale začínají používat i při léčbě poruch pohybu. K tomu se podle řady studií používá pumpa, která malou jehlou zásobuje pod naši kůži apomorfin, který se tak dostává do našeho krevního oběhu. Stejným způsobem se testuje i pumpa naplněná již zmiňovaným L-dopem. Ten je jejím prostřednictvím implikován hadičkou do tenkého střeva. „Faktem zůstává, že výše popsané metody musí být prováděny jen velmi zkušenými specialisty a nejsou vůbec běžné. Pokud by je prováděl „kdokoliv“, mohlo by totiž dojít k nevratným poruchám našich emocí či vidění,“ upozorňuje odbornice.
Jaká je prevence a dá se nemoc nějak předvídat?
Bohužel není možné nějak kvalitně předvídat, kdo Parkinsonovou chorobou onemocní. Svou roli však mohou hrát i geny. Zatím neexistuje ani žádná účinná prevence. Nikdo ale neříká, že si v těle nemůžete zvýšit hladinu dopaminu, který blahodárně působí na nervové funkce a mozkovou tkáň. Dopamin najdeme třeba ve vitamínu B6, který je hojně zastoupený třeba v banánech, rybách, drůbeži, ale i v avokádu. „Pokud chcete obecně „podpořit“ funkci vašeho mozku, konzumujete třeba česnek či bylinky, jako jsou například mučenka či ženšen,“ radí doktorka.
Samotný Parkinson smrtelný není
Parkinsonova choroba je sice v podstatě velmi těžce léčitelná, ale rozhodně se nejedná o smrtelnou nemoc. „Úmrtí totiž způsobují různé doprovodné komplikace, mezi kterými je nejčastější demence, ale i velmi silné deprese či pneumonie (zápal plic).
Co je to Parkinsonova nemoc?
Poprvé bylo toto onemocnění popsané už v roce 1817 v Londýně a její český, trochu krkolomný název zní „obrna třaslavá“. „O obrnu se ale samozřejmě nejedná. Při této chorobě totiž dochází k úbytku nervových buněk v části našeho středního mozku. Právě zmiňované buňky jsou velkým producentem dopaminu, který pomáhá k přenosu signálů mezi nervovými buňkami,“ vysvětluje lékařka s tím, že při nedostatku uváděného dopaminu člověk ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb. Nemoc obvykle postihuje muže a ženy ve věku 50 až 60 let. Častěji ji ale můžeme sledovat u mužů.
